Peníze pro život a ne obráceně

Jak souvisí vztah k penězům a plánování rodiny? Někteří partneři tak dlouho řeší lásku k penězům, že si nakonec vlastní miminko ani nepořídí. Určitě je na místě zodpovědnost, ale láska je přece nade všechny peníze. Drahý interiér nám “mami a tati” nikdy neřekne. Nechceme zde samozřejmě nabádat k tomu, aby si partneři pořizovali děti, které budou živit státní podpory, ale na druhou stranu někdy je lepší neplánovat.

Peníze pro život a ne obráceně

Strach z nedostatku
Tímto strachem však mohou trpět i rodiny, pro které je děťátko hodnotou, která nemá konkurenci. Vztah k penězům bychom mohli u lidí rozdělit do čtyř základních kategorií:

Peníze jsou špinavé a kazí charakter
Takto mohou uvažovat lidé, kterým byla myšlenka o hodnotě peněz vštěpována od malička a nenašli důvod, pro který by mohly své smýšlení změnit. Penězům připisují lidské vlastnosti. Tito lidé mohou být chudí, ale i velmi bohatí. Bohatí však ne nadlouho. Myšlenkami tvoříme scénáře svého života. S daným postojem peníze od nás odejdou. Dříve nebo později. Peníze přitom mají neutrální hodnotu. To my, lidé, z nich děláme modlu. My je používáme, ale i zneužíváme na cíle, se kterými se může spojovat morální hodnocení. Od vydání finančních prostředků na interrupci až po jejich vydání na nájemní vraždu, nebo naopak - na charitativní cíle. Takto mohou vnímat zkušenost s penězi i lidé, kteří zažili, jak se jejich blízký či vzdálenější člověk změnil po tom, jak získal mnoho peněz. Peníze však nemohou kazit charakter. Zvýrazní pouze, zda jsme dostatečně zralí na nakládání s bohatstvím. Zvýrazní naše vlastnosti.

Peníze? Nějak bylo, nějak bude
Lidé, kteří nepotřebují mít pět domů a čtyři auta. Shromažďovat věci. Pro ně jsou důležitější vztahy a příjemné maličkosti, které je obklopují a dotvářejí teplo jejich domova. Možná nikdy, a možná přece občas v koutku srdce pomyslí na to, že by se jim snáze žilo, kdyby dosahovaly alespoň na standard. Pokud například chybí auto v rodině, která je odkázána na cestování za prací do vzdálenějšího města, je to ztráta času, podpora únavy organismu a méně prostoru na různé mimopracovní aktivity během týdne. Nebo pokud je v rodině těžce nemocný člověk. Této kategorii lidí může chybět silnější motivace, proč změnit svůj život tak, aby se jim žilo snadněji. Nebo chybí rázněji hledání cesty, jak na to (navýšení příjmu, koupě auta, které v dnešních časech není žádnou nadstandardní záležitostí. A postoj "nějak bylo, nějak bude" může být jak podpůrným, tak i brzdícím momentem ke změně statusu. Může být příčinou NEzměny, ale i jejím důsledkem.

Peníze mám rád, pomáhají mi žít příjemný život
Lidé s tímto nastavením zpravidla aktivně hledají možnosti, jak pohodlně žít."Pohodlně" znamená v jejich řeči způsob, jak se věnovat jiným věcem, které považují za důležité (rodina, záliby). Vědí, jak je třeba s penězi zacházet, nezbožňují je, nevisí na nich. Jsou pro ně pouze prostředkem k naplňování cíle, nikoliv cílem samotným.

Peníze jsou můj život
Obklopováním se drahými věcmi, luxusními limuzínami v několikanásobném počtu, nemovitostmi, patrovými šatníky - to vše nemusí nutně podléhat našemu negativnímu hodnocení. Každý má své hračky. Podstatné je, jak přistupujeme k obyčejným každodenním situacím. Zda jsme zůstali lidmi, kteří vnímají utrpení jiných, zda nepohrdáme obyčejnými lidmi a jsme schopni se věnovat i charitativním projektům.

Peníze mají pracovat pro život
Ne život pro peníze. Zároveň však platí, že tak jak se staráme denně o sto maličkostí běžně příslušejících každé hodině (svačina do školy, čisté oblečení, návštěva lékaře, čistota v domácnosti), tak je dnes už třeba pečovat i o další součást našeho života, která je plně v našich rukách. Efektivní zacházení s penězi a cílený rozvoj majetku se totiž mj. promítá nejen do naší blízké budoucnosti, ale i do našeho stáří.

Autor: Lenka Kostková