Pevná vůle je základ nejen pro ty, kteří chtějí zhubnout

Otázku zda zhubneme, řídí naše pevná vůle. Na jaře a v zimě začínáme s dietami nejčastěji. V té době i nejvíce cvičíme. Na začátku hubnutí vždy stojí slůvko „chci“,  a nemůže vycházet z jiné, než naší strany. Zatímco jaro se nese v duchu detoxikace (vyčistit své tělo po zimě), v zimě se začínáme v jídle omezovat po vánočních svátcích-rozhodnutí padne závazkem k novému roku. Toto odhodlání je však zpravidla krátkého charakteru. Čest samozřejmě výjimkám!

Pevná vůle je základ nejen pro ty, kteří chtějí zhubnout

Kdo si neumí poradit sám, vyhledá odbornou pomoc. Většinou se jedná o jedince, kteří si již v minulosti testovali (bez pomoci) svou pevnou vůli, ale popálili se a už nemají odvahu opakovat to znovu. Svěří se raději do rukou osobnímu trenérovi, dietologovi, odborníkovi na výživu, nebo pátrají po "zázračných" tabletách v lékárně. Svou jasnou roli zde hrají peníze. Jsou motivací, když za pomoc při hubnutí platíme, nechceme sami sebe zklamat, a aby nám jich nebylo líto, hubneme přece jen poctivěji.
Osobní trenéři a odborníci na výživu tvrdí, že hubnutí vyžaduje osobní kontakt. Proto pokusy typu "Zhubnout přes internet" vůbec nedoporučují. Odborník na výživu je jako psychoterapeut. Nakopnout či vhodnou formou kontrolovat "pacienta" v tom, zda hubne, může jedině osobně.Na druhé straně, "pacient" k doktorovi rychleji získá potřebnou důvěru, resp. jinak se to asi ani nedá. Pokud jsme se již vydali na cestu "pod dohledem", nic není důležitější než rozhovor. Zejména pro lékaře. Jak jinak by mohl postupovat, pokud nezná naše emoce, povahu a energii? Přes internet to nikdy nepozná.

Na začátku hubnutí vždy stojí slůvko chci a nemůže vycházet z jiné, než naší strany. (Pokud potřebujeme zhubnout, musíme to nejprve chtít my, ne náš manžel či dítě, kteří nás k lékaři přivedou). Pokud je touha slabá, hubnutí má krátké trvání. Vlastně se o něj dokola pokoušíme, ale pokaždé s nulovým výsledkem. Až když je naše "chci" silné a rozhodné, hubnutí půjde jako po másle. Znamená to totiž, že máme pevnou vůli.

Účinná "dieta" je ta, která se jí nenazývá. Člověk, který chce shodit, by toto slovo ani neměl používat. Je třeba ho nahradit něčím pravdivějším. Například "úprava stravy". Přišlo se na to, že téměř 90 procent diet nemá žádný smysl. Mezi nimi se nacházejí i takové, co se ani nedají praktikovat.
Myslí si to odborníci na výživu. Jejich nebezpečí je pocit selhání. Člověk, který podle nastolené diety postupuje, může být úplně hladový, podrážděný nebo unavený, protože řekněme přijímá málo bílkovin. Výsledkem je, že se dostane ne tam, kde byl, ale prohloubí se do ještě větší propasti. Stravovat se zdravě není úder pod pás. Na zdravé potraviny se dá zvyknout. Kdo přestane jíst v neděli k obědu smažený řízek, po letech mu už ani nepřijde na chuť. Naštěstí existuje mezi tzv. zdravými potravinami skutečné lahůdky. Chutnají i léčí. Například banány, maliny, ananas, mrkev, ořechy, hrušky nebo hořká čokoláda.

Autor: Martina Dvořáková