Pilates - cvičení pro pacienty s bolestmi páteře

Pilates nebyl navržen pro skupinové cvičení. O změně životního stylu se obvykle mluví v pozitivním slova smyslu. Paradoxně nás však právě zrychlený  život zastavil. Ročně průměrně prosedíme až tři tisíce hodin. Navíc jsou naše pohyby chudší, přestože  možností aktivně cvičit přibývá.
Odborníci už dávno věděli, že pokud budou mít pacienti pevný hluboký svalový systém, budou mít méně nebo žádné problémy s páteří. Ale až metoda Pilates ukázala, jak se tyto hluboké svaly dají cvičit.

Pilates je dnes velmi oblíbenou a preferovanou cvičební metodou.  Pilates Medical  je vlastně individuální cvičení, které má medicínský podklad. Obsahuje všechny důležité postupy, jak cvičit, dále fakta o páteři, pohybovém systému, užitečné rady i způsob, jak správně sedět.
Rehabilitační medicína se vždy snažila ovlivnit zdravotní problémy spojené s bolestmi páteře. Moderní výzkumy odhalily novou funkci soustavy hlubokých svalů páteře.Přitom už Joseph Pilates před  více než 80 lety vynalezl způsob a sestavil cviky, kterými se tyto svaly dají aktivovat. Tato metoda se odlišuje od masových cvičení ve fitness centrech, skupinová cvičení totiž nejsou při této metodě vhodná.

Pilates se často cvičí skupinově. Jak tedy začít cvičit a vybrat si dobrého cvičitele?
Především nejprve každý pacient se musí podrobit vyšetření a na základě jeho diagnózyse určí terapie. Cvičitel se musí prezentovat certifikátem Pilates Medical, který je dokladem o tom, že může s klientem odborně pracovat. Mnoho lidí cvičí Pilates cvičení hromadně, ale to není správně. Pilates systém byl navržen jako individuální cvičení terapeuta s klientem. Skupinová cvičení patří do jiné kategorie, je to populární představa, že lidé lépe cvičí ve skupinách.  Takže Pilates Medical je nejen medicínský podložená modifikace cviků, ale současně i způsob, v němž se pacient léčí i vzdělává. A to se dá jen při individuálním cvičení, které trvá hodinu. Jen tak může fyzioterapeut nebo lékař člověku skutečně pomoci. Každý pacient je totiž jiný, i když jich přijde deset se stejným problémem.

Může pacient, který skončí s terapií, pak cvičit sám doma?
Důležitým faktem, na který si musí člověk, který už má problém s páteří zvyknout, je ten, že cvičení je pro něj již celoživotní. Sérii cviků, které se naučí, pak může procvičovat i doma. V žádném případě se však nedoporučuje začít cvičit pomocí různých DVD. Jsou na nich totiž cviky, které jsou určeny pro lidi už cvičící nebo alespoň znalé věci, ne úplným začátečníkům. Často jsou tam těžké cviky, i když to na první pohled nemusí tak vypadat. Může se jim pak stát, že si více ublíží, než pomohou.

Kolik minut denně bychom měli cvičit, abychom něco pro svá záda udělali?
Stačí půl hodiny cvičení denně. Ale těch třicet minut je třeba věnovat tělu i duši. Těch třicet minut cvičení si páteř určitě zaslouží. Lidé musí změnit své myšlení a začít žít jinak. Stavět se ke svému zdraví zodpovědně. Osvěta je velmi důležitá. Ale v Čechách není ani mnoho lékařů, kteří by cvičili a šli příkladem. I v tom je paradox. Mnozí mají nadváhu, kouří. Pacient si pak řekne, proč to mám dělat já, když to nedělá ani můj lékař. Problémy s páteří má okolo 80 procent Čechů. A tento fenomén je stále častější. Problémy s páteří se v odborné literatuře začínají častěji objevovat od konce 19. a začátku 20. století. Výzkumy ukázaly zajímavý vztah, v důsledku různých celospolečenských změn se začalo více sedět. Civilizační fenomén tu evidentně je. Sedíme v kanceláři, v autě, ….. Chodíme méně přesto, že na to máme více příležitostí. To však není jen problémem České republiky, jde o celosvětový problém. Co je však horší, s bolestmi páteře se setkáváme stále více také u dětí.

Skoliotické držení, čili špatné držení těla tu byly vždy. Děti to v zásadě v ničem neomezovalo. Měly totiž více pohybu a tento problém tím kompenzovaly. Dnes jsou na prvním místě počítače, díky kterým děti dlouho sedí. Přicházejí nejen s vadným držením těla, ale i s bolestmi, což je alarmující. Pak tu však máme druhou skupinu dětí. Ta má problémy se sportem. Rodiče z nich chtějí mít často prvotřídní sportovce, nutí je do fyzicky náročné jednostranné aktivity zejména v období vrcholu růstu, přicházejí s různými asymetriemi, což jim způsobuje bolesti zad. Kdysi děti běhaly po venku a lezly po stromech. Dnešní děti často netuší, jak by na strom vylezly. Navíc ve škole absentují kvalitní hodiny tělesné výchovy. Rodiče svým dětem bez problémů vybaví osvobození od tělocviku. Na druhé straně, z vyprávění dětí víme, že tyto hodiny jsou obvykle nezajímavé. Kdyby je jejich pedagogové dokázali zaujmout, kdyby byly jiné osnovy, děti by cvičení bavilo. Toto je však systémová chyba.

Jaké jsou naše nejčastější problémy s páteří?
Lidé mají největší problémy s krční páteří. Je to oblast, která je velmi pohyblivá a při různých úkonech je i velmi namáhána. Bolesti v bedrech jsou nejčastější diagnózou v odborných ambulancích. Mimochodem, největší zátěží na kříže je předklon. A dalším faktorem je nesprávný sed.
Dá se rozlišit, jaké problémy mají jednotlivé věkové kategorie?
Ano, ale dnes se to už nedá tak diferencovat jako v minulosti, dekády se totiž už prolínají. Ploténky začínají stávkovat už mezi 20. a 30. rokem života, po čtyřicítce se navíc přidružuje artróza, pak osteoporóza, která se také začíná dříve než kdysi. Pokud i zdravý člověk bude měsíc ležet, ochabne mu svalstvo, začnou se odvápňovat kosti. A přitom stačí chodit.

Jak dlouho bychom tedy měli během dne chodit?
Dvě až tři hodiny pomalé chůze denně. Asi se to špatně poslouchá, ale pokud by jsme mezi naše hodiny strávené v sedě několikrát denně vsunuli "schůzové  intermezzo", už by se nám to nezdálo tak hodně.

Bolest zad je prý daní za vzpřímenou chůzi ...
Je to jen povedený bonmot, protože naše páteř je svou dvojitou křivkou právě přizpůsobena chůzi po dvou. Kdybychom žili aktivním způsobem života, kdybychom více stáli, než seděli, neměli bychom takové problémy.

A když už musíme sedět, jak tedy?
Na ledajaké židli se dá sedět správně. Ale pravda je, že pokud to člověk neumí, správně nesedí. Je to proto, že neumí zapojovat hluboké svaly. Normální člověk zatěžuje už i tak dost přetížené zádové svaly. A co je důležité, neseďte osm hodin. Po půl hodině je třebase postavit a například telefonovat vestoje nebo se při telefonování procházet. Prostě bychom se měli naučit přerušit práci. Dnešní člověk se nemusí zvednout ze židle. Přes telefon a počítač vyřídí vše, co potřebuje. Jsou lidé, kteří za 24hodin projdou pár metrů. A to pouze proto, že musí projít z garáže do kanceláře a občas na toaletu a poté opět k autu.

Jako při problémech s páteří pomáhá míč?
Je dobrým pomocníkem, ale třeba mít správnou velikost a vědět na ní sedět. To jsou dvě věci, které nikoho v prodejně nenaučí, a proto ho mnozí používají nesprávně. Když se na něm naučí správně sedět, pomůže to. Míč je dynamické sezení, ale není určeno na celodenní sezení, stačí na ně správně sedět s přestávkami 120 minut denně.

Co udělá s tělem celotýdenní lenošení a "adrenalin" o víkendu?
Takový člověk si může více ublížit než pomoci. Protože tělo si za těch pět dní zvykne na určitý režim. Potom se přes víkend člověk rozhodne sportovat například v tělocvičně. To je nejkratší a nejjistější cesta k úrazu. Před každým pohybem je důležité se rozcvičit a po sportování je důležitý strečink.

Máme tu éru fitnesscenter. Pro koho jsou vhodná?
Fitness centrum na jedné straně může pomoci posílit páteř. Závisí to na tom, zda člověk cvičí s trenérem nebo sám. Laik totiž těžko odhadne zátěž, neví odhadnout své možnosti. Pokud cvičí s trenérem, který je naučený pracovat většinou se zdravými lidmi, neodhadne, že klient může mít problémy s páteří a také mu může ublížit. Navíc mnoho trenérů se mylně domnívá, že příčinou bolestí zad jsou slabé zádové svaly a jejich procvičováním situaci ještě více zkomplikuje.