Pohyb je důležitý i při relaxaci, ale cvičení by nemělo být za trest
Nejen práce, ale i relaxace je pro život člověka velmi důležitá. Problém je v tom, že spousta lidí si sice uvědomuje důležitost pohybu, ale ve skutečnosti nejraději relaxuje vleže u televize. A tělo strádá. Jen dobrá fyzická kondice dokáže totiž pomoci zdolávat těžké úkoly, které se na nás dennodenně valí.
Účinná relaxace
Relaxace je určitá cílevědomá činnost zaměřená na uvolnění svalů i psychiky. Ve sportu tento pojem souvisí s uvolňováním svalstva a snižováním napětí svalů. Uvolnění je cestou k rychlejší a kvalitnější regeneraci sil a můžeme ji dosáhnout např. i pobytem v teplých relaxačních bazénech, sauně, nebo prostřednictvím různých masáží a protahovacích cvičení. Relaxace by se tak měla stát součástí našeho každodenního rytmu. A v tomto případě je důležitá prevence. Proto bychom si měli upravit podmínky na spaní, nebýt dlouho ve stejné poloze a vyhýbat se jednostranné zátěži kloubů i svalů. Progresivní svalové uvolnění je metoda, jak pomocí systematického napínání určitých svalových partií uvolnit celé tělo. Za tímto účelem se vždy na několik sekund napínají, jeden za druhým, jednotlivé svaly, napětí se chvíli drží a pak se spontánním puštěním kontrakce vědomě uvolní. Pocit uvolnění se podobá pocitu únavy a zátěže, jaké cítíme po namáhavé práci.
Cvičení, ne mučení
Rozhodnutí začít cvičit neznamená, že musíme hned naběhnout do společné tělocvičny. Klidně si ho můžeme užívat i sami doma. Pokud jsme necvičili několik let, není třeba se hned nutit do nadlidských výkonů. Začít je třeba pomalu a postupně zvyšovat zátěž. Na zahřátí těla stačí tři minuty pochodování na místě, při svižné hudbě. Postupně výš a výš zvedáme kolena, přidáme úkroky na strany, předklánění, přenášení váhy z tapjedné nohy na druhou a nakonec zvedání ramen. Následuje pět etap postupného protahování celého těla od hlavy až k patě. Pak si naordinujeme asi deset minut posilovacích cviků, zaměřených na jednotlivé partie. A konečně tři minuty uvolňovacích cviků. Cvičit bychom měli tak, abychom z ze cvičení měli radost a bylo nám fajn. Když se nám podaří dodržet svůj cvičící program třikrát týdně, můžeme si gratulovat.
Jak dýchat při cvičení
Relaxační cvičení, které je součástí i jógy, dnes už stále častěji využívá i tradiční medicína při léčbě nespavosti, srdečních onemocnění, zdravotních potíží ze stresu, drogové závislosti, včetně kouření a nadměrného užívání sedativ a ke zmírnění bolestí po porodu. Některé jednoduché prvky relaxačního cvičení se můžete naučit i sami. Stačí se mu věnovat nejvýše 15 minut jednou nebo dvakrát denně. V každém případě se ještě předtím poraďte se svým lékařem a nejen když trpíte dýchacími obtížemi. Obecně však při cvičení nebo různých sportovních aktivitách působením nesprávného dýchání zbytečně zatěžujeme náš organismus, zejména srdce. Snižujeme tak efektivnost celého cvičení a naše námaha může vyjít vniveč. Nesprávným dýcháním se také slabě nebo nedostatečně okysličuje tělo a snižujeme tak i svou výdrž. K pravidlům správného dýchání patří, že nádech uděláme ve chvíli uvolnění a při "záběru" naopak vydechneme. Ve fázi svalového napětí vzduch vší silou vymačkáme z břicha, při uvolnění naplníme plíce vzduchem hluboko až do břicha. Hluboké dýchání břichem je při sportu nejlepší technikou. Kdo dýchá hluboko do břicha, dává svým plicím dostatečný prostor. Dýchání břichem cvičíme vleže a sledujeme jak se při nádechu břicho vyboulí a při výdechu zase uvolní. Nadechujeme se nosem a vzduch necháme slyšitelně proudit ústy ven. Správným dýcháním můžeme načerpat čerstvý kyslík, což našemu tělu přináší novou energii a potřebné uvolnění.
