Potápění na jeden nádech - freediving

Nádechové potápění neboli freediving, též také volné potápění, je velice zajímavý vodní sport. Jedná se o potápění na jeden nádech, bez použití dýchacích přístrojů. Tento sport lze provozovat na profesionální úrovni, ale i rekreačně. Důležitý předpoklad k tomuto sportu je, aby člověk nezmatkoval, jednal v klidu, nebál se a nestresoval. Samozřejmě, důležitá je i dobrá kondice, zdravotní stav a cvičení dýchání.

Potápění na jeden nádech - freediving

Co je freediving?
Freediving je potápění na nádech. Potápění, kde se využívá minimum vybavení a člověk se dostává do hlubin pouze za pomoci vlastních sil a schopností. Freediver nepoužívá žádné pomocné dýchací přístroje! Freediver umí zadržet dech na několik minut (není žádná rarita zadržet dech na 5 min.), plavat pod vodou na vzdálenost desítek nebo stovek metrů a potopit se na nádech do hloubek, o jakých se lidem ani nesnilo, že je to možné. Je to sport, který zahrnuje sportovní disciplíny, protože i ve freedivingu jde o výkony. Když se to vezme po sportovní stránce, tak jde o výkony, kde se měří potopené metry, strávený čas pod vodou, uplavaná délka pod vodou. Všechno jsou to měřitelné disciplíny, ve kterých se soutěží.

Co mi potápění sportovci může dát?
Dokonalé sebeovládání. Celý freediving je založen na ovládání vlastního těla a vlastních myšlenek. Člověk může být připraven sebelépe, ale dokud nemá uspořádány vlastní myšlenky, má v hlavě chaos, nervozitu, tak nikdy pod tou vodou dlouho nebude. Prostřednictvím myšlenek a psychického klidu se děje v těle spousta věcí, hlavně co se týká činnosti srdce. Čím více jste nervózní, čímž máte více stresu, srdce více bije a čím rychleji srdce bije, tím rychleji dochází ke spalování kyslíku. Vědomě musíte snížit srdeční tep, aby se vám co nejméně spaloval kyslík. Jakákoliv jiná nervozita, napětí svalů, například napjatý svalový tonus, si často člověk ani neuvědomí, ale už i to spotřebovává kyslík pod vodou. Čili chceme-li dokonalé sebeovládání, musíme poznat svého těla jako celek. My dokážeme udělat to, že umíme přestat používat všechny nepotřebné svaly, srdce se zpomalí, následně na to je spotřeba kyslíku minimální a tím pádem mohou být ty výkony delší.

Dokonale se ovládat a ztišit svou mysl je poměrně náročné ...
To se nedá naučit za jeden trénink. Učení sebeovládání chce hodně tréninků. U někoho to jde rychleji, u někoho pomaleji. Záleží také na typu člověka, pokud je někdo úplný cholerik, samozřejmě, že se bude učit déle, jak se uklidnit, jak vyloučit vnější podněty.

Jak se to lze naučit?
Dělají se protahovací a dechová cvičení. Správným dýcháním se snižuje srdeční tep, všechny myšlenky, které se kolem dějí, napomáhá uklidnit myšlení, jakož i uvolnit celé tělo. Následně, když už má někdo v potápění něco za sebou, zjistí, co mu voda dává. Klid v hloubce, ticho, pohoda. Pak při dalších trénincích to už není o tom, že "proboha, co mě to čeká", ale chci jít dolů, neboť tam je dobře. Tam nezazvoní telefon, tam nikdo nebude na mě křičet, tam jsem sám se sebou a je mi tam úplně nejlépe. Už tohle uvolňuje celé tělo.

Ve freedivingu, cokoliv se děje pod vodou, vždy následuje otázka, proč mi něco nejde,
kde vzniká problém, jak problém vyřešit a tím pádem, jak to uvést do toho, aby to bylo zase v pohodě. Pokud vznikne problém, nelze reagovat ukvapeně. Spíše si v klidu říct, proč to vzniklo, jak to odstranit, zda se to dá odstranit. Pokud se to dá odstranit, tak to řešit. Pokud se to nedá odstranit, tím pádem to není problém. Protože to, co se nedá vyřešit, není problém. Je třeba to brát jako hotovou věc. Běžně se mi stává, že lidé jdou na trénink nervózní, ale pak řeknou, že to v autě "rozdýchavali". Jednoduše v autě dýchali, připravovali se na trénink. Dá se to aplikovat kdekoliv, v práci, v běžném životě, všude.

Dá freediving i něco po fyzické stránce jako jiná cvičení, nebo je to více méně v hlavě?
Po fyzické stránce je tam mnoho cvičení protahovacích charakteru, čili určitě ano. Nejčastěji přicházejí lidé s bolestmi ze zkrácených a ztuhlých svalů, čili když se dělá strečink, celé tělo se uvolní. Právě proto děláme strečink, aby freediver měl pod vodou co nejvíce uvolněné svaly a tělo. To se rovněž přizpůsobí do běžného života. Pokud někdo sedí celé dny za počítačem, nebo vykonává podobnou monotónní práci, která svaly zatěžuje jednostranně, právě těmito cvičeními to všechno pouvolňuje a cítí se mnohem lépe.

Kam se chodí potápět?
Ideální je docela dobré jezero, které má hloubku 40 metrů. Potopit se 40 metrů ve sladké vodě, to jsou už docela slušné výkony. Větší výkony se jezdí dělat v moře.

Může se potápět každý, nebo je to pro někoho zcela nevhodné?
V podstatě se může potápět každý. Výjimku tvoří pouze ten, kdo má poraněný ušní bubínek. Tam může být problém v tom, že bubínek není dostatečně pružný na to, aby dokázal vyrovnávat tlak. Případně by musel mít nějaký vážný problém s tlakem, nebo se srdcem, ale to už musí být opravdu vážné věci. Vždy je lepší se poradit s ošetřujícím lékařem. Překážek, proč se nepotápět, je velmi málo.

Je třeba být fyzicky zdatný, čili v dobré kondici?
Ani ne. S freediving začínají kterýmkoliv různí lidé, i nesportovci, kuřáci. Například někteří, kteří kouří, mají docela dobré výkony. Ani člověk, který nesportuje, není nijak omezován. Jejich výkon závisí na tom, jak se umí uklidnit, či poslouchají, co se dělá na kurzu. Pokud poslouchají instruktora, co mají dělat, tak následně výkony rapidně rostou. Pak se z nesportovce stane sportovec. Freediving je sport, a když se bude trénovat, tak je možné ho natrénovat stejně jako každý jiný sport. Samozřejmě, kdybyž do toho dělají ještě nějaké doplňkové sporty, posouvají sportovce dál, jako při všem. Není nic výjimečného, ​​když přijde člověk poprvé na kurz a druhý den dá 4 minuty pod vodou a nikdy předtím to nedělal. Záleží to od toho, jak se člověk nastaví, jak se do toho vloží, zda je stresovaný nebo není stresovaný, jestli to chce, jestli to nechce.

Strava 
Úplně jednoduché věci: ryby, saláty. Žádné takové, že když se jdete potápět a dáte si předtím řízek, nebo vám ten řízek skončí někde v krku. Nejlépe k snídani úplně něco lehoučkého, například vločky nebo něco lehce stravitelného. Místo oběda potápění. Večer si můžete dát salát, rybu a podobné věci. Nic takového, po čem by vám bylo těžko. S prázdným žaludkem se vždy potápí lépe než s plným. Při větších hloubkách je tlak vody na tělo větší, mnohem více se tělo stlačuje, tím pádem je tlak na žaludek větší.

A co pitný režim. Dbá se o něj nějak speciálně?
Pitný režim je samozřejmě důležitý i pro freediver. Čím více je člověk dehydrovaný, tím více je narušena jeho vnitřní rovnováha. Svaly těla nemusí pracovat správně, může nás bolet hlava a také je větší pravděpodobnost, že nám budou vysychat sliznice. Např. pokud vám začnou vysychat sliznice kolem Eustachovy trubice, může to mít za následek její neprůchodnost, což nám znemožní vyrovnávání tlaku v hloubkách. Pro toto je pitný režim velmi důležitý.

Co potřebuji, když se rozhodnu jít potápět?
Na kurz člověk nepotřebuje nic speciálního, stačí mu vlastní maska, vlastní šnorchl. To je jediné potřebné vybavení, které by měl mít vlastní. Masku sice může mít od nějakého kamaráda půjčenou, ale šnorchl bych měl mít vlastní. Když se dělá takový kurz, ještě je dobré zapůjčit si neopren. Toto jsou věci, které se dají zapůjčit, stejně jako ploutve. Když to chce někdo vyzkoušet a chce jít na kurz, ale neví, jestli se mu do toho vyplatí vrazit tolik peněz, stačí mít jediná vlastní věc a to je šnorchl.


Mohlo by vás také zajímat