Pozor na skoky do vody, osudný skok nelze vrátit zpět!

Skok do vody může skončit i zlomeninou páteře. Mnozí mladí muži na invalidním vozíku by mohli vyprávět, jak byl bazén příliš mělký, jak byl pod hladinou hlubokého rybníka schovaný kámen nebo pozůstatek stromu ...

Pozor na skoky do vody, osudný skok nelze vrátit zpět!

Zlomeniny páteře po skoku do vody patří k nejnebezpečnějším letním úrazům. Lékaři varují, že „odvážného" skokana neochrání před zraněním ani ruce natažené dopředu, protože neudrží váhu prudce padajícího těla. Udeřením hlavy o dno se poškodí krční obratle a přeruší mícha. Člověk v podstatě okamžitě ochrne. Obvykle už ani nemůže vyplavat na hladinu a utopí se.

Skok do vody šipkou vypadá sice efektně, ale v případě neznámé vodní nádrže může takové gesto skončit vážným poraněním páteře. Mnoho mladých mužů, kteří jsou na invalidním vozíku, by mohlo vyprávět, jak byl bazén příliš mělký, jak byl pod hladinou jinak hlubokého rybníka schovaný kámen nebo pozůstatek kdysi rostoucího stromu.

Poranění krční páteře, které si způsobují především muži při skocích do vody, patří k těm nejnebezpečnějším, protože na úrovni čtvrtého krčního obratle vychází z míchy brániční nerv, kterým je řízené dýchání. Lidé, kteří si poraní míchu v této oblasti, přestanou dýchat v důsledku ochrnutí mezižeberních svalů a bránice. Zachránit je může pouze okamžitá pomoc - do pěti minut musí být napojeni na dýchací přístroj, jinak umírají.

Proto by se lidé neměli bát pomoci člověku s tímto zraněním jen proto, že by mu mohli více ublížit. Je třeba zjistit, zda člověk dýchá a zda mu funguje srdce. To je priorita a v té chvíli není podstatné, zda má poraněnou páteř nebo ne, protože pokud nebude žít, poranění páteře je druhotné.

Avšak v případě, že je zraněný člověk při vědomí, bolí ho páteř a může hýbat končetinami, je třeba zvýšit opatrnost  - skokan bude mít poraněnou páteř, ale nemá porušenou míchu. Při nevhodné manipulaci s páteří by se mohla poranit i mícha a člověk ochrne.

Opravu míchy kmenovými buňkami vidí lékaři stále jako metodu budoucnosti. V současné době věda ještě není tak daleko, aby to mohli lékaři pacientům nabídnout a očekávat zlepšení.

Autor: Lenka Kostková