Pozor na zdraví nebezpečné látky v domácnosti - koberce, okna a podlahy

Budete měnit zařízení dětského pokoje? Jedná se “jen” o koberec nebo i okna a podlahu? Vybírejte pečlivě, protože toto mohou být zdroje zdraví nebezpečných látek.

Pozor na zdraví nebezpečné látky v domácnosti - koberce, okna a podlahy

Koberce z umělých vláken bývají bohatě ošetřené bromovaným zpomalovačem hoření
Tzv. perfluorochemikálie látky se zas přidávají kvůli odolnosti vůči skvrnám. Součástí jsou i škodlivé antimikrobiální látky, které ovlivňují naši imunitu a zvyšují odolnost bakterií vůči antibiotikům. V kobercových lepidlech najdeme formaldehyd. Proti molům se přidávají pesticidy. Všechno to se dostává prostřednictvím vzduchu v místnosti do organismu. Kromě toho koberce, zejména ty s dlouhými vlákny zachycují do sebe částečky syntetických aromat, nátěrů, čisticích prostředků. Levnější podlahové krytiny - PVC krytiny (nebo tzv. nepravá linolea) jsou vyráběny z PVC-polyvinylchloridu. Často jsou mylně označovány jako linolea, přičemž ta opravdová linolea jsou vyráběna na bázi přírodního kaučuku. Jejich levnější náhrady obsahují jedovaté ftaláty, chlorované parafíny a někdy i olovo nebo cín ve sloučeninách na stabilizaci materiálu. Ftaláty, které se z PVC uvolňují do prostředí, mají velmi vážné negativní účinky na zdraví.

Populární plastová okna jsou vyráběna z PVC
Jsou levnější alternativou ke kvalitním dřevěným (tzv. eurookna). Jsou ale i zdravější alternativou? Mnohé studie potvrzují uvolňování různých přídavných látek tohoto materiálu do vnitřního prostředí, jsou součástí ovzduší a prachu v místnosti. Nábytek z dřevotřískových desek, které jsou lepené formaldehydovou pryskyřicí dokáže formaldehyd jakož i další jedy jako např. zmiňované bromované zpomalovače hoření, uvolňovat do okolního prostředí i několik měsíců. Čím je v místnosti vyšší teplota a vlhkost, tím více formaldehydu z nábytku uvolňuje. Vyvolává alergické reakce, deprese, bolesti hlavy, bolesti v hrudníku, infekce ucha, chronické problémy, nespavost. Laboratorní testy potvrdily souvislosti se vznikem rakoviny a poškozením DNA.

Bromované zpomalovače hoření se staly součástí naší domácnosti v podobě prachu,
do kterého se zase dostali z různorodých zdrojů - zejména elektroniky, nábytku a koberců ze syntetických vláken.Slouží k tomu, aby zabránily a zpomalily vznik požáru. Testy na zvířatech zjistily negativní účinky na játra, mozek a nervový systém. Ovlivňují štítnou žlázu a hormonální rovnováhu a jsou neurotoxické, vysoce rizikové hlavně pro vývoj mozku plodu během nitroděložního vývoje. Nedávno dělané studie poukazují na prudký vzestup hladin těchto látek v mateřském mléce. Bromované zpamalovače už bývají nahrazovány jinými, méně škodlivými, což výrobci rádi na svých výrobcích uvádějí. Vhodné výrobky a výrobce můžete najít prostřednictvím internetu. Přírodní materiály zpomalovače hoření nepotřebují, proto se je snažte upřednostnit, ať už při výběru koberců, nábytku, doplňků, textilií. Perfluorochemikální látky se používají k výrobě nepřilnavých povrchů, jsou silně odolné vůči vodě a tukům, proto jsou i součástí nepromokavých materiálů a prostředků proti tvorbě skvrn. Najdeme je v kobercích, nábytku, nemačkavých textiliích a jejich použití se rozšiřuje stále více. Patří k nejrozšířenějším toxickým chemikáliím, které byly zjištěny v organismech po celé planetě. Mohou vyvolat vrozené anomálie, narušovat hormonální systém, poškozovat imunitní systém a funkce štítné žlázy.

Upřednostňujme přírodní materiály, které nejsou ošetřeny toxickými látkami
Kupujme nábytek ze dřeva, nebo si ho dejme vyrobit, nebo takový, který deklaruje, že neobsahuje nebezpečné látky. Pokud si koupíme "klasický" koberec, nábytek z dřevotřísky, místnosti pravidelně a intenzivně větrejme alespoň jeden měsíc. Neumisťujte tyto nové výrobky do pokoje, kde spí miminko. Pravidelně utírejme prach, vysávejme, větrejme. V prachu se nachází množství i různých látek, mikročástic různých materiálů, molekul chemikálií a těžkých kovů, uvolňujících se z nábytku, elektroniky, koberců, nátěrů a dalšího vybavení domácnosti.

Autor: Martina Dvořáková