Práce na zahrádce vás zbaví stresu, deprese i nadváhy
Trápí vás stres, deprese či nadváha? Stále hůře se hledají lidé, které nic z toho netrápí. Moderního člověka pronásleduje mnoho civilizačních chorob, o kterých naši předkové vůbec nevěděli. Že by přišli na něco, na co jsme zapomněli? Více pracovali venku, na zahradě a neměli tolik času, zabývat se sami sebou!
Práce na zahrádce je výborným lékem proti stresu
Ze studie odborníků vyplývá, že zahrádkaření dokáže potlačovat stres lépe než jiné odpočinkové aktivity. Účastníci studie nejprve museli provést stresující úkol, a pak byli náhodně rozděleni do dvou skupin, z nichž jedna dostala za úkol 30 minut pracovat na zahradě a druhá číst si v uzavřeném prostoru. Skupina, která se věnovala zahradničení, po výzkumu hlásila podstatné zlepšení nálady oproti těm, kteří se věnovali četbě a dokonce měla výrazně nižší hladinu kortizolu - stresového hormonu.
Práce jako terapie
Moderní technika a rychlé pracovní tempo zapříčiňují to, že svým aktivitám lidé věnují stále méně pozornosti. Pak jsou podráždění, vystresovaní a dělají mnoho chyb. Řešení je opět ve vaší zahradě. Nepřímá pozornost, kterou využíváme při vychutnávání si přírody během prací na zahradě, pomáhá dobíjet aktivní pozornost určenou k práci. Práce na zahradě může přispět ke zmírnění deprese a jiných duševních chorob. Psychologové už několik let využívají zahrádkaření jako terapeutickou metodu pro pacienty trpící depresí, ale i na rekonvalescenci po mozkových příhodách nebo autonehodách. Účinnost této metody potvrzuje studie norských vědců, kteří již po třech měsících zaznamenali výrazné zlepšení u více než poloviny pacientů s depresí, kteří se věnovali zahradním pracem.
Zdravá strava a nízká hmotnost
Zdravotní výhody zahradničení nekončí u psychiky. Doma vypěstované ovoce a zelenina obsahují mnohem více živin a méně pesticidů než ty ze supermarketu. Lidé, kteří pracují na zahradě, zkonzumují mnohem více zeleniny a ovoce než ti, co je kupují v obchodě. Kvalitní strava se odrazí i na vaší postavě. Ze statistických srovnání vyplývá, že lidé, kteří se pravidelně věnují zahradničení, mají v průměru o 2 body nižší index tělesné hmotnosti (BMI). Není se čemu divit - práce na zahradě vyžaduje množství opakovaných pohybů, shybů a natahování se, což je docela slušná rozcvička, hlavně pro ty, kteří jinak aktivně nesportují. Třičtvrtě hodiny denně strávené zahrádkařením spálí srovnatelné množství kalorií jako půl hodiny joggingu či aerobiku.
