Práce na zahrádce vás zbaví stresu, deprese i nadváhy

Trápí vás stres, deprese či nadváha? Stále hůře se hledají lidé, které nic z toho netrápí. Moderního člověka pronásleduje mnoho civilizačních chorob, o kterých naši předkové vůbec nevěděli. Že by přišli na něco, na co jsme zapomněli? Více pracovali venku, na zahradě a neměli tolik času, zabývat se sami sebou!

Práce na zahrádce vás zbaví stresu, deprese i nadváhy

Práce na zahrádce je výborným lékem proti stresu
Ze studie odborníků vyplývá, že zahrádkaření dokáže potlačovat stres lépe než jiné odpočinkové aktivity. Účastníci studie nejprve museli provést stresující úkol, a pak byli náhodně rozděleni do dvou skupin, z nichž jedna dostala za úkol 30 minut pracovat na zahradě a druhá číst si v uzavřeném prostoru. Skupina, která se věnovala zahradničení, po výzkumu hlásila podstatné zlepšení nálady oproti těm, kteří se věnovali četbě a dokonce měla výrazně nižší hladinu kortizolu - stresového hormonu.

Práce jako terapie
Moderní technika a rychlé pracovní tempo zapříčiňují to, že svým aktivitám lidé věnují stále méně pozornosti. Pak jsou podráždění, vystresovaní a dělají mnoho chyb. Řešení je opět ve vaší zahradě. Nepřímá pozornost, kterou využíváme při vychutnávání si přírody během prací na zahradě, pomáhá dobíjet aktivní pozornost určenou k práci. Práce na zahradě může přispět ke zmírnění deprese a jiných duševních chorob. Psychologové už několik let využívají zahrádkaření jako terapeutickou metodu pro pacienty trpící depresí, ale i na rekonvalescenci po mozkových příhodách nebo autonehodách. Účinnost této metody potvrzuje studie norských vědců, kteří již po třech měsících zaznamenali výrazné zlepšení u více než poloviny pacientů s depresí, kteří se věnovali zahradním pracem.

Zdravá strava a nízká hmotnost
Zdravotní výhody zahradničení nekončí u psychiky. Doma vypěstované ovoce a zelenina obsahují mnohem více živin a méně pesticidů než ty ze supermarketu. Lidé, kteří pracují na zahradě, zkonzumují mnohem více zeleniny a ovoce než ti, co je kupují v obchodě. Kvalitní strava se odrazí i na vaší postavě. Ze statistických srovnání vyplývá, že lidé, kteří se pravidelně věnují zahradničení, mají v průměru o 2 body nižší index tělesné hmotnosti (BMI). Není se čemu divit - práce na zahradě vyžaduje množství opakovaných pohybů, shybů a natahování se, což je docela slušná rozcvička, hlavně pro ty, kteří jinak aktivně nesportují. Třičtvrtě hodiny denně strávené zahrádkařením spálí srovnatelné množství kalorií jako půl hodiny joggingu či aerobiku.