Práce nesmí znamenat workoholismus

Je práce pro vás vším? To je sice hezké, že máte k práci více než kladný vztah, ale jen to ke spokojenému životu nestačí. Workoholismus sice není tak nebezpečný jako jiné -ismy, ale ……..

Workoholismus je závislost jako každá jiná
Člověk je závislý na neustálé pracovní činnosti, práce je jeho drogou. A tak pokud je to i při jiných závislostech, i tato omezuje jeho život. Nejde o to, že člověk svou práci miluje a tráví v ní svůj čas. Jde o to, že se stává tím jediným, čím si potvrzuje svou existenci. Je tím jediným, co naplňuje jeho život a stojí nad vším ostatním. Podřizuje jí svůj osobní život. Pokud pracujete od nevidím do nevidím, ale dovolená je vašim vysněným trávením času, nejste workoholik. Pokud toužíte po úspěchu, v práci podáváte dobré výkony, ale najdete si čas na rodinu a intimní život a máte z toho radost, nejste workoholik. Práce je pro workoholiky zdrojem uspokojení a naplnění, ostatní oblasti života jim uspokojení nepřinášejí. Závislost na práce omezuje potěšení ze všeho ostatního - rodiny, sexu či přátel. Mezilidské vztahy, i ty nejintimnější, hrají důležitou roli při léčbě workoholismu.

Pojem workoholismus se dnes používá v běžné komunikaci na pracovištích a je součástí charakteristik v životopisech lidí ucházejících se o zaměstnání
Důvodem, proč se tito lidé k workoholismu hlásí, je spíše snaha zdůraznit pracovní iniciativu nebo výkonnost. Tento pojem v laické společnosti není vnímán jako něco nepřijatelné, právě naopak. Zaměstnavatelé mají rádi lidi, kteří jsou ochotni pracovat za každých podmínek a přesčasy pro ně neznamenají problém. Psychologové se však shodují na tom, že ti, kteří se za workoholiky prohlašují, obvykle jimi nejsou. Workoholik si obvykle svůj problém nepřiznává. Nevidí v své posedlosti prací a výkonem nic výjimečného ani nemocného. Naopak nechápe lidi, kteří jsou schopni obědvat hodinu a v době dovolené opravdu neřešit pracovní záležitosti. Práce pro ně bývá jediným způsobem jak dokážou trávit svůj čas.

Workholismus podle statistik postihuje hlavně lidi s vyšším vzděláním a častěji se vyskytuje u mužů
Lidé ve vysokých funkcích jsou náchylnější stát se závislými na práci, protože jsou na ně kladeny vysoké nároky. Workoholik obvykle uniká z konfliktů, ať už rodinných nebo partnerských, prací si kompenzuje komplexy a nízké sebevědomí. Workholikem se jejich snaha v práci vyplatí. Jistou dobu podávají výkony, které jsou oceňovány, ale časem obvykle nastává zlom. Vyčerpaný workoholik nedokáže udržet nasazené tempo a kvůli zdravotním potížím přichází o jediný smysl svého života - práci. Častým problémem u těchto lidí bývá syndrom vyhoření.

Jsou tři stádia workoholismu
V prvním stádiu je člověk svou prací posedlý. Neustále myslí na to, co, jak a kdy udělat. Dovolená nebo čas strávený jinak než prací je pro něj zbytečné plýtvání energií, kterou by mohl zužitkovat ve svém zaměstnání. Varovnými signály je jeho chování. Je nervózní, neklidný a příliš aktivní. Trpí nedostatkem spánku, nedokáže relaxovat a uvolnit se.
Ve druhém stadiu člověk začne omezovat svůj společenský život. Hobby či přátelé se ztrácejí z jeho života. Pokud má takový člověk rodinu, uniká z ní. Má pocit, že v práci je nenahraditelný. Práce ho pohlcuje natolik, že dochází k úplnému vyčerpání organismu. Takový životní styl se podepisuje na jeho tělesném, ale i duševním zdraví. Vysoký krevní tlak a trávicí problémy jsou pro workoholiky typické. (Jídlu nevěnují žádnou pozornost, neboť je zbytečně odpoutává od práce. Druhý extrém je, pokud takový člověk stres přehlušuje jídlem). U žen vynechává menstruace. Přetlak nároků, které má sám na sebe a neschopnost je splnit se projevují vážné i na jeho duševním zdraví. Často se vyskytuje únava, bolesti hlavy a páteře, zvyšuje se riziko srdečních onemocnění a dýchacích potíží. Jeho pracovní výkon navzdory obrovské snaze klesá.
Ve třetím stádiu je tělo workoholika natolik oslabené, že přestane fungovat imunitní systém. Nemoci se projeví rychle a člověk není schopen s nimi bojovat. V práci tedy vynechává a projevují se u něj typické abstinenční příznaky jako u jiných závislostí. U těžkých případů může nastat infarkt nebo mozková mrtvice, které v lepším případě poslouží jako výstraha.

Na rozdíl od jiných závislostí, se však zdroj této nedá zcela odstranit ze života
Práce nás živí, naplňuje a člověk ji potřebuje. Jak se nenechat pohltit jejím nárokům a zachovat si zdravý rozum? Dopřejte si dostatečné množství spánku. I během pracovní doby si najděte čas na menší přestávky. Mezi účinné antistresové prostředky patří zejména relaxační, dýchací cvičení (nadechněte se pomalu nosem a na vrcholu nádechu, dech chvilku zadržte. Poté vydechujte co nejdéle. Představte si, že každým dlouhým výdechem se zbavujete části svého napětí. Nádech je asi na tři doby, zadržíme dech na tři doby, vydechujeme na šest. Rytmus si každý může upravit podle vlastních sil) a sport.Ideální prostředek pro redukci stresu je rekreační běh. Je nenáročný na přípravu, tělo se uvolní a hlava "vyvětrá".

Podmínkou je uvědomit si, že nějaký problém tu je
Komunikovat s okolím a poslechnout si výhrady na svou osobu. Pokud vám okolí nastaví zrcadlo, snadněji si člověk přizná, že opravdu něco není v pořádku. Důležité je podívat se svůj osobní život, ve kterém absentují přátelé či zájmy. Vytvořit prostor a podmínky k tomu, aby jste se opět do života vrátili. Zrekonstruovat svůj hodnotový žebříček a naučit se striktně oddělovat práci a soukromí. Důležité je kontrolovat své tělo a psychiku. Relaxační techniky, pravidelná strava a fungující partnerské zázemí. Velkým úkolem je, aby si workoholik dokázal naplánovat svůj program, vyhradit si čas a co je nejdůležitější, musí se naučit odpočívat.


Mohlo by vás také zajímat