Práce přesčas má svá zdravotní rizika

Dlouhodobá práce přesčas může mít smrtelné následky. Pracovat časté přesčasy sice může pomoci finančně si přilepšit či dosáhnout kariérní postup, ale má i neblahý vliv na srdce. Podle jedenáctiletého sledování 6014 dobrovolníků vědci zjistili, že ti, co pracovali denně deset a více hodin, měli o téměř dvě třetiny větší riziko chorob srdce. Pracovat od rána do noci je velkým rizikem pro zdraví. Přílišné pracovní nasazení může vést k onemocněním srdce i k předčasnému úmrtí.

Některá tato onemocnění mohou být smrtelná a příliš pracovního stresu trvale poškozuje srdce. Tato zjištění obstála i přihlédnutí k vnějším vlivům, které zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Patří mezi ně zejména kouření, nadváha nebo vysoká hladina cholesterolu v krvi. Na druhé straně studie zjistila jen spojitost mezi přepracovaností a nemocemi srdce a ne přímou souvislost. Proto podle vědců z ústavu zdraví zaměstnanců je třeba ve výzkumu pokračovat.

Celý výzkum se začal v roce 1985 a zapojilo se do něj přes šest tisíc zaměstnanců ve věku 35 až 55 let. Vědci sbírali informace o jejich zdravotním stavu a mezi lety 1991 až 1994 se jich ptali i na to, jak dlouhý čas tráví v práci. Po jedenácti letech bylo zaznamenáno 369 fatálních případů srdečního onemocnění, infarktů bez ohrožení života a angíny pectoris, tedy nedostatečného přítoku okysličené krve do srdce. Následně se výsledky očistily o vliv jako věk, pohlaví, rodinný stav a pracovní pozice. Takto zjistila, že smrtelná i méně závažná onemocnění se týkala zejména lidí, kteří v práci trávili denně o tři až čtyři hodiny více, než jim to předepisuje zákoník práce. Pracovat jednu nebo dvě hodiny navíc se neukázalo hazardováním se zdravím. Vědci doufají, že další výzkum tento dramatický rozdíl vysvětlí.
Rovněž platí, že studie se zúčastnili jen státní zaměstnanci, a tak není možné tvrdit, že se zjištění týkají všech pracujících.
Profesor klinické farmakologie výzkum komentoval citátem filozofa Bertranda Russella: "Kdybych byl lékař, předepsal bych dovolenou každému pacientovi, který považuje práci za důležitou. "Zároveň však upozornil, že i když je zapotřebí další výzkum, lékaři by měli zvýšit pozornost při příznacích, jako je bolest v hrudníku nebo zvýšená kardiologické rizika a pro jistotu se pacienta zeptat, zda není přepracovaný.


Jak přesčasy a stres poškozují zdraví


• Přepracování lidé mívají osobnost typu A- bývají agresivní, napjatí, vystresovaní a celkově nepřátelští vůči ostatním
• Psychická zátěž může přivodit deprese a podrážděnost či nedostatek spánku, resp. nedostatek času uvolnit se před spaním
• Stres z práce zvyšuje krevní tlak a jeho nebezpečí je, že bývá ,, skrytý " a při lékařské prohlídce se nemusí projevit
• Lidé, kteří často pracují přesčas, zvyknou si chodit do práce i když jsou nemocní a ignorovat příznaky choroby. Vyhýbají se lékařům.
Chronické a dlouhodobé vystavení stresu může negativně ovlivňovat metabolické procesy a trávení .