Pravda a mýty o účinku některých potravin

Také jste již slyšeli o tom, že ve slupce je nejvíce vitaminů, po třešních se nemá pít a ostré “ostře” bojuje proti bacilům? Rozebereme si jednotlivá rčení, co je na nich pravdy a co úplný nesmysl.

"Jez slupku, tam je nejvíce vitamínů!"
Ruku nahoru, kdo z vás tuto větu jako dítě nikdy neslyšel, případně ji jako dospělý nikdy neřekl ...
Pravda:
Ve slupce se nachází nejvíce vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Stejně tak může být ale slupkou "bohatá" na potenciální škodliviny (zbytky postřikových látek nebo těžkých kovů). Proto je bezpodmínečně nutné vždy slupku důkladně umýt. Pokud dáváme ovoce menšímu dítěti, je vhodné slupku odstranit. Pokud máme možnost, je dobré upřednostnit ovoce v biokvalitě.

"Dej si čokoládu, je dobrá na nervy."
Stres z práce, šok z velkého mínusu na účtu, půlnoční hororový film v sobotu večer. Vyléčí několik kousků čokolády vaše nervy?
Pravda i mýtus:
Čokoláda sama o sobě s našimi nervy žádný zázrak neudělá. Na druhé straně opravdová čokoláda (tedy taková, která má více než 70% kakaa) obsahuje zdraví prospěšné flavonoidy, které patří mezi významné antioxidanty. Tyto látky působí preventivně proti vzniku srdečně-cévních onemocnění.Navíc obsahuje aminokyselinu tryptofan, ze které si organismus vytváří antidepresivně působící serotonin. Aby se čokoláda mohla příznivě uplatnit, měli bychom ji jíst po jídle, nikoliv místo jídla. A samozřejmě - je řeč o konzumaci čokolády v rozumném množství (cca 20 g / den).

"Ostré vyštípe bacily."
Zachrání vás "guláš jako žiletky" před hrozbou všudypřítomných bakterií a virů?
Mýtus i pravda:
Pokud budeme oslabení nebo se setkáme s nemocným člověkem ve fázi, kdy je infekční, nepomůže nám ani kilogram česneku, cibule nebo zázvoru. Na druhé straně je pravda, že tyto rostliny obsahují látky s antibakteriálním nebo virostatickým působením a někdy pomohou při lehčí nákaze v počátečním stadiu zastavit onemocnění. Podmínkou je, že náš jídelníček bude v průběhu celého roku bohatý na zeleninu, ovoce a jogurty, budeme tedy plynule zásobeni vitamíny, minerálními látkami a probiotiky.

"Jsi nemocný? Uvařím ti čaj s citronem."
Rýma, kašel, chřipka, zápal plic ... to vše a ještě hravě zdolá prý kouzelný čaj s citronem. V čem ale spočívá tato kouzelná síla - v čaji, jeho teplotě, nebo v tropicky žlutém citrónu?
Pravda:
Kombinace většího množství tekutin, vitamínu C a flavonoidů z citrónu, taninu z čaje, to vše dohromady napomáhá při léčbě virových a bakteriálních onemocnění. Dnes, když můžeme koupit čerstvý zázvor, můžeme ho nastrouhaný přidat do čaje s citronem a osladit medem. Pokud jde o horečnaté onemocnění bakteriálního původu, nezbaví nás nutnosti užívání antibiotik, ale usnadní například vykašlávání, celkově zahřeje a zlepší - alespoň na chvíli - nepříjemné škrábání v krku.

"Když nebudeš jíst polévky, budeš mít zlatou žílu!"
I nás tím strašily učitelky, když jsme ve školní jídelně nenápadně obcházeli mísu s polévkou. Funguje konzumace polévky jako prevence zlaté žíly?
Mýtus:
Prevence vzniku hemoroidů souvisí s prevencí zácpy. Z toho lze tento mýtus mohl vzniknout. Polévka je totiž zdrojem tekutin a vlákniny ze zeleniny, luštěnin nebo obilovin, jejichž dostatečný a pravidelný příjem vzniku zácpy ve většině případů zabrání. Stejně ale zafunguje zeleninový salát a například chilli con carne a dostatek tekutin během dne. A v neposlední řadě jogurt nebo kefír ke svačině.

"Po ovoci s peckami nepij vodu, nebo se po ..."
Každý člověk již alespoň jednou na vlastní kůži zažil projímavé účinky ovoce. Dá se ale na jeho efekt spolehnout? Pokud si chceme ulevit při zácpě, je vhodné zapít půl kila třešní vlažnou vodou?
Pravda:
Nejen třešně nebo švestky, ale jakékoliv ovoce v kombinaci s větším množstvím tekutin může způsobit problémy průjmového charakteru. Záleží na množství ovoce i množství vypité vody (problém vznikne i tehdy, když se nejprve napijeme a pak sníme ovoce). V teplém počasí je vše o to horší, že se zrychlí procesy kvašení. Při zácpě rozhodně tento postup nelze doporučit, protože vyprázdnění je spojeno s nepříjemnými bolestmi břicha.

"Nemůžeš usnout? Vyřeší to teplé mléko s medem!"
Jednou za čas se také největšímu spáči stane, že ani po miliardě napočítaných oveček ne a ne usnout. Vyřeší to teplé mléko?
Pravda:
Mléko je zdrojem aminokyseliny tryptofanu, která má sedativní efekt. Společně s vápníkem obsaženým v mléce tvoří dobrou kombinaci. Mléko v teplé úpravě a spolu s medem má určitě i psychologický efekt - navodí vzpomínky na bezstarostné dětství, kdy se o nás staraly maminky nebo babičky.

"Když nemáš paralen, dej si panáka!"
Panákem proti bolesti zubů, svalů, horečce nebo začínající nemoci - má alkohol skutečně podobné účinky jako léky?
Mýtus:
Alkohol má sice krátkodobě analgetický efekt, což znamená, že bolest budeme v danou chvíli méně cítit, ale zdaleka nemůže snížit teplotu nebo zastavit rozvoj nemoci. Maximálně nám může pomoci to, že se nám podaří usnout - bolest bude po probuzení zřejmě méně výrazná. Alkohol však nemůže suplovat žádné léky, při dlouhodobém pití by naopak mohl snížit výkonnost imunitního systému.

"Nejez ten koláč, dokud je teplý, bude tě bolet břicho!"
Jíme teplou polévku, teplé maso či zeleninu. Proč by nás mělo bolet břicho právě z čerstvého koláče?
Pravda i mýtus:
Problémy mohou vzniknout hlavně po snědení většího množství sladkého pečiva obsahujícího droždí (tedy kynuté koláče), tedy stejně jako v případě ovoce v horku - působením kvasných procesů. Ostatní (nekynuté) druhy pečiva by měly být méně problematické. U některých lidí s poruchou funkce jater, žlučníku nebo slinivky však mohou i ty způsobovat nadýmání spojené s bolestmi břicha.

"Nepij tolik kávy, budeš na ní závislý."
Jsou léčebny plné "kávoholiků"?
Mýtus:
Káva rozhodně nevyvolává klasickou závislost, je spíše zvykem. Pokud se člověk, který pije kávu denně v množství větším než 2 šálky, rozhodne (nebo je nucen) přestat, může mít pár dní bolesti hlavy. Ty však brzy odezní a žádné klasické abstinenční příznaky se neprojeví. 

"Chceš zhubnout? Zmenši porce!"
Mnohé diety doporučují jíst častěji a v malých dávkách.
Pravda:
Pokud skutečně potřebujeme hubnout, je mnohem lepší zmenšit porce konzumovaného jídla než se snažit oblíbené potraviny vyloučit z jídelníčku. Zmenšením porcí omezíme příjem kalorií (! Pozor, nesmí být však extrémně nízký, tedy pod 1 000 kcal = 4 200 kJ denně) a váha půjde dolů. Na to, abychom byli schopni zmenšit porce potřebujeme jíst častěji, jinak se nám to nikdy nepodaří.

"Je nutné hodně pít. Nejlépe minerálky!"
Jsou minerální vody skutečně tou nejlepší volbou pro náš organismus?
Mýtus:
Potřebujeme pít více než 1,5 litru za den, ale rozhodně bychom neměli pít více než 5 litrů denně, jak to doporučují některé detoxikační programy. Extrémním "zředěním" vnitřního prostředí může dojít u citlivých jedinců až k edému mozku s trvalými následky. Ideální je něco mezi 1,5-3 litry tekutin, v závislosti na tom, kolik jíme zeleniny, ovoce, event. kefírových nápojů. Minerálky mohou být zdrojem vysokého množství sodíku (což může při dlouhodobém pití způsobovat otoky nebo přispívat ke vzniku vysokého krevního tlaku) nebo vápníku (to může u některých lidí vyvolat vznik ledvinových kamenů). Ideální je obyčejná voda - z kohoutku, v zimě čaje všech druhů.

"Biopotraviny všechno vyléčí!"
Svět prochází boomem v konzumaci biopotravin. Mnozí lidé však vlastně netuší, co to "organické" vlastně je.
Mýtus:
Není od věci do jídelníčku zařadit občas biopotraviny, kvůli jejich lepší chuti a v množství případů menší zátěži cizorodými látkami. Ale nic není jednoduché, a tak mají i biopotraviny mnohá úskalí. O tom, že by mohly všechno vyléčit, už nemůže být ani řeč.

"Pokud nechceš přibrat, vyměň bílý cukr za diabetický."
Není cukr jako cukr. Nebo že by?
Mýtus i pravda:
Bílý cukr rozhodně podporuje přibírání na váze. Stejně jako hnědý (= třtinový) cukr nebo med či glukóza. Otázkou tedy je, co myslíme pod pojmem diabetický cukr. Pokud je to fruktóza nebo sorbitol, je to stejné jako při konzumaci bílého řepného cukru - budeme přibírat. Pokud máme na mysli aspartam, který diabetici také používají, podaří se nám snížit příjem energie a možná i zhubnout. V současné době je však ze zdravotního a chuťového hlediska nejlepší sladidlo na bázi sukralózy.

"Tmavé pečivo je přece zdravější než bílé."
Také máte stejný dojem, když se v obchodě s potravinami rozhodujete, čím nakrmíte rodinu?
Pravda:
Celozrnné pečivo má sice stejnou energetickou (kalorickou) hodnotu jako pečivo bílé, ale má mnohem vyšší obsah vlákniny, více vitamínů a minerálních látek. Má také nižší glykemický index, což znamená, že po jeho snědení nebudeme hladoví tak brzy, jako kdybychom snědli pečivo bílé. Pokud však chceme zhubnout, nemůžeme ani celozrnné pečivo jíst neomezeně.

"Stoprocentní džus = stoprocentní zdraví."
Čistá ovocná šťáva - to zní sice zdravě, je to ale skutečně tak?
Pravda a mýtus:
Stoprocentní džus je zdrojem velkého množství vitaminů, minerálních látek a flavonoidů. Ale má i relativně vysokou energetickou hodnotu (i když je nepřislazovaný, obsahuje přírodní cukr z ovoce), takže pravidelné každodenní pití džusů může po určité době způsobit přibírání na váze.

"Nejkvalitnější olej je olivový!"
Stačí vyměnit slunečnicový olej za olivový a vše bude v pořádku?
Pravda a mýtus:
Olivový olej je ze zdravotního hlediska vhodnější než slunečnicový. Slunečnicový olej je totiž zdrojem převážně omega-6 nenasycených mastných kyselin, které (pokud nejsou vyvážené omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami) mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku nádorového bujení. Pokud tedy používáme slunečnicový olej, měli bychom ho střídat s řepkovým a často jíst tučnější mořské ryby (což je obojí zdrojem omega-3) nebo přejít na neutrální olej olivový.


Mohlo by vás také zajímat