Předpověď počasí ovlivňuje i naši náladu
I vám se stalo, že jste ze své špatné nálady obviňovali počasí? Věřte, že nejste sami, právě naopak. Na většinu lidí má počasí obrovský vliv. Pokud svítí slunce, máme náladu lepší a cítíme se veselejší, pokud dlouhodobě prší, i naše myšlenky jsou černější. Proč je to tak?
V prvé řadě je třeba říci, že ne každého počasí vykolejí
Jsou lidé, kterým je absolutně jedno, jestli je hezky nebo se venku čerti žení. Hůře jsou na tom meteosenzitivni lidé, u nichž se projevuje zvýšená citlivost na počasí. Jejich citlivost se připisuje elektrickým poměrům ovzduší. Výboje na frontách vznikají v dálce a dříve než se změní teplota vzduchu. Tito lidé často pociťují zranění z minulosti a mívají bolesti. Reakce na vliv počasí ve velké míře závisí na věku a celkovém zdravotního stavu, zejména starší lidé jsou citliví. Své však sehrává i genetika.
Citlivost lidí na počasí tady je od nepaměti
Ale v předpovědích počasí se jí začali zabývat teprve před několika lety. Dnes je již bio předpověď součástí každé předpovědi počasí. Dozvíme se z ní zejména stupeň zátěže - rizikový stupeň a to, co nás může během toho kterého dne pobolívat.
Vědci zjistili, že ideální teplota, při které organismus nepociťuje zátěž je 22,2 stupně Celsia
Pokud je teplota vyšší, organismus pociťuje únavu, malátnost či podrážděnost. Horka nad 30 stupňů (pro nás žijících v mírném podnebném pásmu) vyvolávají nejen negativní pocity, nevolnost či závratě, ale i impulzivní chování či dokonce mohou zvýšit kriminalitu. Studené počasí, zvláště pokud je spojeno s deštěm a nedostatkem slunečního záření, zase vyvolává pocity smutku, nejistoty a pesimismu. Psychologové tvrdí, že dlouhodobě deštivé počasí může v některých lidech vyvolávat strach a deprese. Statistiky dokazují, že během měsíců, kdy je méně slunečního záření stoupá počet sebevražd, podobně je to i v zemích, kde se střídá polární den s polární nocí, která je vnímána velmi negativně a některé dokonce odrazuje od života v takových zemích, jakými jsou Norsko, Finsko Island či Aljaška.
Vliv počasí na celkový psychický stav člověka je tak silný, že odborníci pro něj mají pojmenování
Je ukryté pod zkratku SAD - sezónní emocionální porucha (zkratka SAD v překladu z angličtiny znamená smutný). Jde o syndrom charakteristický depresemi v zimním období. Nedostatek slunečního světla rozladí naše vnitřní hodnoty a tím naruší hormonální hladinu organismu. To se může projevit smutkem, apatií, zvýšenou únavou, problémy se vstáváním a usínáním či nechutí nebo nadměrnou chutí k jídlu.
Mám nízký tlak
Pokud tuto větu pravidelně opakujete vždy, když vás rozbolí hlava, víte, o čem je řeč. Při poklesu tlaku jsme prý popudlivý, bolí nás hlava, máme závratě a migrény. Nic nás nebaví, nic se nám nechce. Odborníci doporučují více čerstvého vzduchu, pravidelné větrání, dostatek tekutin. Tlak nám zvýší káva nebo červené víno, které nám rozšíří cévy, a budeme se cítit lépe.
Horko:
• vyhledejte místo, kde se zchladíte
• vyhýbejte se přímému slunci, zejména přes oběd
• pijte dostatek tekutin - 2,5-3 l denně
Zima:
• teple se oblečte ( jako cibule)
• pijte teplejší nápoje
• chraňte pokožku
• dopřejte si relax v sauně či uvolňující masáž
• vyzkoušejte kúru ultrafialovým zářením pod vedením odborníka
Deprese:
• pomáhá pohyb, fyzická aktivita
• čokoláda
• teplá koupel s levandulí
Myšlenka na závěr
Nejlepší cesta jak předejít depresi je naučit se vyhazovat z vlastní mysli nepříjemné myšlenky.