Probiotika si umí poradit i s cholerou

Probiotika umí porazit i choleru. Reklama opěvující účinky probiotických bakterií v jogurtech již otrávila nejednoho televizního diváka. Jedni to považují za hloupost, jiní reklamě věří. Mnohé firmy lákají na probiotika v jogurtu.

Pravda je taková, že probiotika mají opravdu vědecky prokázaný léčivý účinek. Na druhé straně ještě chybí množství dalších studií a výzkumů, aby lékařská věda dokázala potenciál probiotik naplno využít.

Probiotika jsou bakterie, které pomáhají trávicímu traktu správně fungovat. Poprvé se o jejich zdravotních výhodách začalo mluvit začátkem 20. století. Ruský vědec Ilja Mečnikov tehdy připisoval dlouhověkost bulharských rolníků jejich konzumaci kyselého mléka s obsahem bakterií mléčného kvašení. Přešlo však až téměř sto let, než se rozběhl opravdový probiotický výzkum. Za posledních dvacet let udělal velký pokrok. Neustále přibývá důkazů, že probiotika mohou být použita na léčbu a prevenci infekcí a chronických zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Jejich shrnutí nedávno zveřejnili vědci z univerzity v irském Corku. Účinek probiotik se potvrdil například při onemocněních vyvolaných rotaviry. Studie s 230 dětmi dokázala, že použití probiotik významně snížilo frekvenci stolice oproti skupině dětí, které dostaly jen placebo.

Silným důkazem pozitivního účinku probiotik je také studie, kde vědci zkoumali jejich vliv na choleru. Je to vážná střevní infekce charakterizovaná těžkými, vodnatými průjmy. Rychlá ztráta tekutin může bez léčby vést k smrti v průběhu několika hodin. Léčba spočívá v náhradě ztracených tekutin a minerálů v kombinaci s antibiotiky. Obvykle bývá účinná, ale musí být podána okamžitě po infekci. Vědci zjistili, že některá probiotika jsou schopna vázat toxiny cholery. Ve skupině myší infikovaných cholerou a léčených probiotiky přežily všechny, ve skupině, kde myši probiotika nedostaly, přežila z dvanácti jen jedna.

I na opakovaná zánětlivá onemocnění střev měla probiotika výrazný účinek. U pacientů, kterým byla probiotika podaná s úmyslem zabránit opakování onemocnění, se zánět vrátil jen ve 20 procentech případů, zatímco u pacientů, kteří dostali jen placebo, se onemocnění vrátilo až v 93 procentech případů.
Aby mohly být bakterie zařazeny mezi probiotika, musí splňovat několik kritérií. Například odolnost vůči žaludečním kyselinám a žluči, nebo antimikrobiální aktivitu vůči Heliocbacteru pylori, Salmonelle, Listerine monocytogenes a Clostridii difficile.

Irové tvrdí, že použití probiotik v léčbě mnoha forem průjmových onemocnění se zdá být obzvlášť slibné. Nezbytné jsou však další studie a výzkumy. Neboť častokrát nadějný kandidát probiotického kmene se ukáže při klinickém použití jako neúčinný. Potřeba zkoumání a využívání probiotik roste proto, že roste odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Účinek probiotik, kterými se chlubí někteří výrobci mléčných produktů, je diskutabilní. Někteří lékaři se jejich zastávají, jiní je zpochybňují.  Účinnější však než jogurty by měly být probiotika ukrytá v kapslích, prodávaná jako doplněk výživy. Kapsle je totiž uchrání před vlivem trávicích šťáv a dopraví je až do střeva. Užívat tyto kapsle lékaři doporučují po antibiotické léčbě, aby se obnovila přirozená mikroflóra člověka. Užívat se mohou i během antibiotické léčby-ale nejdříve dvě až čtyři hodiny po požití antibiotika. Pokračovat je třeba ještě nejméně dva týdny po ukončení antibiotické léčby.

Aby mohla probiotika fungovat, tělo musí mít i dostatek prebiotik. To jsou látky, které příznivě podporují růst probiotických bakterií. Tedy zejména vláknina a vitamíny skupiny B.