Proč a jak se připravit na jarní pylovou sezónu?

Pylová alergie představuje jednu z nejrozšířenějších a zároveň velmi nepříjemných zdravotních komplikací, se kterými se v dnešní době potýká stále větší část populace, a to jak dospělí, tak i děti různých věkových kategorií. Při silnějších projevech může tato alergie velmi výrazně komplikovat běžné každodenní aktivity, a to způsoby, které člověka omezují prakticky na každém kroku. Mezi nejčastější a nejznámější projevy pylové alergie patří velmi nepříjemná vodnatá rýma, která dokáže postiženého člověka trápit prakticky nepřetržitě po celou dobu pylové sezóny, dále pak intenzivní slzení a pálení očí, které může být natolik silné, že postižený člověk jen velmi obtížně zvládá číst, pracovat na počítači nebo řídit automobil. Dalším velmi obtěžujícím projevem je dráždění ke kašli, které může být obzvláště nepříjemné v nočních hodinách, kdy narušuje kvalitní spánek a celkovou regeneraci organismu. Méně známými, ale neméně obtěžujícími projevy pylové alergie mohou být také svědění kůže v různých částech těla nebo dokonce závratě, které mohou postiženého člověka zaskočit v naprosto nevhodných situacích. Právě proto, pokud člověk ví, že pylovou alergií trpí, může mu včasná a důkladná příprava na pylovou sezónu výrazně pomoci co nejdříve zmírnit veškeré nepříjemné projevy dané alergie a celé toto náročné období zvládat co možná nejlépe a s co nejmenším omezením svého každodenního života.

Kdy a proč být připraven včas

Pylové alergeny se v ovzduší vyskytují prakticky od prvních jarních dnů až hluboko do podzimu, přičemž jejich výskyt není v průběhu celého tohoto dlouhého období rovnoměrný. Nejhojnější koncentrace pylových alergenů v ovzduší se tradičně objevují na jaře a v létě, kdy příroda doslova exploduje kvetením a kdy jsou pylová zrna rozptylována do ovzduší v obrovském množství. Jarní období je přitom z hlediska pylové alergie obzvláště záludné a náročné, a to hned z několika důvodů. Lidský organismus je na jaře přirozeně oslabený po náročném zimním období, kdy byl vystaven chladnému počasí, suchému vzduchu v přetápěných interiérech, nedostatku přirozeného slunečního záření a s tím spojeným nedostatkem vitamínu D, a celkově sníženou odolností imunitního systému. Právě tato oslabenost organismu způsobuje, že reakce na pylové alergeny bývají na jaře obzvláště intenzivní a hůře zvladatelné. Navíc na jaře kvete celá řada rostlin prakticky současně nebo v rychlém sledu za sebou, takže postižený člověk nemá prakticky žádnou dobu odpočinku a jeho imunitní systém je vystaven nepřetržitému náporu alergenů. Proto zvláště lidé, kteří vědí, že danou alergií trpí, by měli být na příchod jarní pylové sezóny náležitě připraveni a rozhodně by neměli podceňovat včasné zahájení preventivních opatření.

Sledování pylového zpravodajství a preventivní léčba

Prvním a naprosto zásadním krokem v přípravě na jarní pylovou sezónu je pravidelné a důsledné sledování pylového zpravodajství, které je v dnešní době dostupné prostřednictvím celé řady médií, včetně televizního a rozhlasového vysílání, internetových zpravodajských portálů, specializovaných webových stránek zaměřených na alergiky nebo dokonce prostřednictvím mobilních aplikací, které dokáží poskytovat aktuální informace o koncentraci pylu v ovzduší prakticky v reálném čase. Díky včasnému sledování pylového zpravodajství mohou alergici přesně vědět, kdy se zvýšené koncentrace pylových alergenů začínají objevovat v ovzduší, a mohou tak včas zahájit preventivní podávání léčiv, která pomáhají zmírňovat projevy alergie ještě předtím, než dosáhnou své plné intenzity. Tímto klíčovým léčivem jsou takzvaná antihistaminika, tedy léky, které blokují histaminové receptory v těle a tím zabraňují nebo výrazně tlumí alergickou reakci organismu na přítomnost pylových alergenů v ovzduší. Preventivní podávání antihistaminik se v praxi velmi osvědčilo, přičemž optimální je zahájit jejich pravidelné užívání přibližně týden až dva týdny před tím, než se v ovzduší začnou ve zvýšené míře objevovat pylové alergeny. Pro jarní pylovou sezónu, která v našich zeměpisných šířkách tradičně začíná s příchodem prvních teplých a slunečných dnů, je nejlepším termínem pro zahájení preventivního podávání antihistaminik přibližně polovina měsíce března, i když tento termín se může v závislosti na konkrétních klimatických podmínkách daného roku mírně lišit.

Doporučené přípravky pro zmírnění pylové alergie

Mezi nejčastěji používané a lékaři i alergiky velmi dobře hodnocené volně prodejné antihistaminické přípravky, které jsou dostupné v lékárnách bez lékařského předpisu a jsou vhodné pro preventivní i akutní léčbu projevů pylové alergie, patří zejména následující přípravky. Prvním velmi oblíbeným a široce dostupným přípravkem je Claritine, který obsahuje účinnou látku loratadin a je dostupný jak ve formě tablet, tak ve formě sirupu vhodného zejména pro děti, přičemž jeho velkou výhodou je, že nezpůsobuje ospalost a postižený člověk jej tedy může bez obav užívat i během pracovního dne nebo při řízení vozidla. Druhým velmi oblíbeným a účinným přípravkem je Xyzal, obsahující účinnou látku levocetirizin, který je považován za jeden z nejúčinnějších antihistaminik nové generace a je zvláště vhodný pro alergiky s intenzivnějšími projevy. Třetím hojně využívaným přípravkem je pak Zyrtec, jehož účinnou látkou je cetirizin, který je opět dostupný jak v tabletové formě, tak ve formě sirupu nebo kapek a je vhodný jak pro dospělé, tak pro děti od určitého věku. Kromě výše zmíněných antihistaminik by alergičtí astmatici neměli zapomenout mít vždy u sebe léky určené ke zvládnutí případného astmatického záchvatu, jako jsou například bronchodilatační spreje Ventolin nebo Budiair, jejichž pravidelné nošení v kapse nebo kabelce může být doslova záchranou v případě náhlého a nečekaného astmatického záchvatu vyvolaného vysokou koncentrací pylových alergenů v ovzduší.

Praktická opatření pro každodenní život v pylové sezóně

Kromě medikamentózní léčby a preventivního podávání antihistaminik existuje celá řada praktických každodenních opatření, která mohou alergikům výrazně ulehčit průběh pylové sezóny a minimalizovat jejich kontakt s pylových alergeny. Velmi důležitou a prakticky využitelnou informací je skutečnost, že koncentrace pylových alergenů v ovzduší dosahuje svého každodenního maxima zpravidla v dopoledních hodinách, konkrétně v době přibližně mezi pátou hodinou ranní a desátou hodinou dopolední, a pochopitelně také za větrného počasí, kdy vítr roznáší pylová zrna na velké vzdálenosti a do oblastí, kde by se za jiných okolností ve vysokých koncentracích nevyskytovala. Pokud je to v možnostech daného člověka, je proto velmi dobré snažit se co nejvíce omezit venkovní aktivity v těchto rizikových časových intervalech a v případě potřeby pohyb venku přesunout do odpoledních nebo večerních hodin, kdy jsou koncentrace pylu v ovzduší přirozeně nižší. Dalším velmi užitečným pomocníkem, který je dobré mít v pylové sezóně vždy po ruce nebo přímo na nose, jsou kvalitní sluneční brýle, které mohou výrazně pomoci ulevit očím od podráždění způsobeného pylem a snížit intenzitu slzení a pálení, pokud ovšem daný alergik nenosí brýle dioptrické, které plní podobnou ochrannou funkci. Pro silné alergiky, kteří jsou nuceni trávit delší dobu venku v době vysoké pylové aktivity, může být velmi užitečným pomocníkem také respirátor, který dokáže zachytit část pylových zrn ještě předtím, než se dostanou do dýchacích cest a způsobí alergickou reakci, přičemž tento zdánlivě neobvyklý doplněk může být pro tyto alergiky skutečnou záchranou zejména při venkovních aktivitách v přírodě nebo při cestování ve veřejné dopravě v době vysoké pylové zátěže ovzduší.