Proč je důležité měření krevního tlaku v domácím prostředí?

Vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem číslo jedna při infarktu nebo záchvatu mrtvice a je třeba si ho pravidelně kontrolovat. Měření krevního tlaku je důležité.

Proč je důležité měření krevního tlaku v domácím prostředí?

Podle průzkumu má vysoký krevní tlak, neboli hypertenzi, pětina Čechů. Téměř polovina dotázaných však o krevním tlaku se svým lékařem nikdy nemluvila. Většina účastníků průzkumu nemá doma tlakoměr - argumentovali nedostatkem financí, dále tím, že nemají důvod si ho kupovat, protože si myslí, že problém s krevním tlakem nemají.


Vysoký krevní tlak se však nemusí nijak projevovat. Více lidí spoléhá na občasné měření krevního tlaku v ambulanci, dnes to již umožňují i některé lékárny. Jen méně než polovina osob si měří krevní tlak doma vlastním tlakoměrem, což je velmi málo. Většina lidí chce žít ve sladké nevědomosti o svém zdravotním stavu a takové myšlení je třeba změnit.


Většina pacientů si neumí správně změřit tlak
Pravidelné měření krevního tlaku v domácích podmínkách má velký význam, a to zejména pro pacienty, kteří už vědí, že s jejich krevním tlakem není všechno v pořádku. Hodnoty krevního tlaku naměřené u lékaře nebo někde v lékárně nejsou vždy spolehlivé.
„ Hypertenze z bílého pláště", tak se nazývá jev, ke kterému dochází pod vlivem stresu z návštěvy ambulance. Pacient tam má často mnohem vyšší krevní tlak než ve skutečnosti. Upřímně řečeno, v mnohých ambulancích logicky ani nemají čas dodržet pravidla správného měření krevního tlaku-pacient vchází dovnitř po dlouhém a nervózním čekání a "jde se na věc", přičemž se ho lékař během měření tlaku rychle ptá na jeho problémy.
Opačným jevem je "maskovaná hypertenze" - pacient má normální hodnoty tlaku v ambulanci a vysoké hodnoty v domácím prostředí.
Domácí měření má velký význam například při posuzování efektu předepsané léčby během dne a zejména 24 hodin od užití léku, když si pacient změří tlak ráno druhý den ještě před užitím další dávky. Pokud sám zjistí, jaké hodnoty krevního tlaku měl v čase před a po nasazení léčby a vidí její význam, lépe s lékařem spolupracuje.


Alarmující však je, že až 84 procent pacientů nezná zásady správného měření krevního tlaku. Lékaři s nimi nemají čas o tom mluvit. Za hlavní kritérium při koupi tlakoměru se sice považuje jeho přesnost, při nesprávném používání však i ten nejkvalitnější tlakoměr bude měřit nespolehlivě. Typickou chybou, zejména v případě zápěstních tlakoměrů, je to, že pacient nemá tlakoměr umístěný v úrovni srdce (u ramenních tlakoměrů je na úrovni srdce umístěna jen manžeta a samotný přístroj je položen na stole). Další časté příčiny nepřesných výsledků jsou pohyby či vyprávění během měření, předklánění se nebo nedostatečně utažena manžeta.


Co je systola a diastola
Tlak krve se měří v jednotkách mm Hg, což jsou milimetry rtuťového sloupce. Dnes se však již rtuťové tlakoměry, podobně jako i rtuťové teploměry nesmějí prodávat. V lékárnách nebo prodejnách zdravotnických potřeb se prodávají digitální tlakoměry, které mohou být ramenní, určené pro měření na rameni (spodní okraj manžety 1-2 cm nad loketní jamkou) nebo zápěstní, které se umísťují v oblasti zápěstí.
Obecně se za přesnější považují ty určené na rameno, ale jsou dražší. Na automatických modelech se manžeta nafoukne sama stiskem tlačítka, "inteligentní" tlakoměry nafouknou manžetu přesně tolik, kolik je nezbytné pro přesné zhodnocení. Zbytečně "neprofoukne" a netlačí tak nepříjemně paži. Starší modely tlakoměrů obvykle nafukují na stále stejnou hodnotu, např. 180 mm Hg, pokud je třeba, ještě dodatečně dofouknout a měřící cyklus trvá dvakrát tak dlouho. Na poloautomatech to je třeba udělat ručně stisknutím gumového balónku.
Po nafouknutí manžety automatický mechanismus pomalu uvolňuje tlak manžety. Citlivé senzory v manžetě zachytí první kmity, které vzniknou v momentě průniku krve do tepny při postupném vypouštění vzduchu z manžety (to je horní, systolický tlak) a také jejich vymizení v momentě dolního, diastolického tlaku. Zjednodušené řečeno-systola je smrštění srdce, diastola jeho ochabnutí. Systolická hodnota je tlakové maximum v okamžiku úderu srdce, diastolická hodnota je tlakové minimum mezi dvěma údery srdce. Mnohé tlakoměry vyhodnocují i tepovou frekvenci, puls. Podle jeho hodnot se dá zjistit, zda je pacient v dané chvíli např. nervózní, což může mít vliv na přesnost výsledků. Počet pulzů však svědčí i o tom, zda je člověk trénovaný, či sportuje. Kdo chce dlouho žít, měl by mít klidový puls kolem 50-60 tepů za minutu. Zrychlený puls zkracuje život.


Důležitá je velikost manžety
Mimořádný význam má z hlediska přesnosti vyšetření zvolená velikost manžety, zejména u lidí, kteří nemají standardní velikost ramene (jsou obézní). Pro určení optimální velikosti manžety je třeba změřit obvod paže ve středu mezi loktem a ramenem, pokud je to méně než 33 cm, stačí standardní velikost, 33-41 cm vyžaduje velkou manžetu a více než 41cm dokonce tzv.. stehenní. Některé tlakoměry umožňují při koupi výběr manžety, jiné mají jednu univerzální manžetu pro normální i silnou paži, možné je koupit i tlakoměr s dětskou manžetou. Lidé, kteří trpí nepravidelným pulsem, tzv.. arytmiemi, by si měly zajistit tlakoměr, který je proti nim odolný, je vybaven speciální technologií, která umožňuje získání přesných hodnot i u pacientů s poruchami srdečního rytmu. Při rozhodování je důležité vybrat si tlakoměr s velkým, přehledným displejem a zvážit další možné funkce: uložení hodnot do paměti, vyhodnocení nevhodného pohybu při měření, odhalení ranní hypertenze, možnost usb připojení na počítač a podobně.


Hodnoty krevního tlaku (v mm Hg)
• Optimální
Horní (systolický)- méně než 120
Spodní (diastolický)- méně než 80
• Normální
120-129
80-84
• Vysoký normální
130-139
85-89
• Lehká hypertenze
140-159
90-99
• Střední hypertenze
160-179
100-109
• Těžká hypertenze
více nebo rovná se 180
více nebo rovná se 110
• Izolovaná systolická hypertenze
více nebo rovná se 140
méně než 90

Zásady správného měření krevního tlaku
• Krevní tlak si měřte vždy ve stejnou hodinu, nejlépe v tiché místnosti s přiměřenou teplotou.
• Jednu hodinu před měřením krevního tlaku nekuřte a nepijte nápoje s obsahem kofeinu, krevní tlak si neměřte ani po koupeli, cvičení, pití alkoholu.
• Neměřte si tlak, pokud máte silné nutkání na močení, plný močový měchýř zvyšuje tlak asio 10mmHg.
• Sedněte si vzpřímeně, s rovnými zády, nemluvte a měřit začněte až po 5 minutách strávených v klidu.
• Opřete se zády o sedadlo židle, nohy mějte nepřekřížené, položené celými chodidly na zemi.
• Uvolněte si rukáv, nesmí vás škrtit.
• Rameno s manžetou tlakoměru mějte položené loktem na stole, přičemž manžetu mějte založenou přibližně ve výši srdce (jinak si ruku podložte polštářkem). Při měření zápěstním tlakoměrem držte zápěstí ve výšce srdce!
• Krevní tlak si měřte vždy na té ruce, kde jste naměřili vyšší hodnoty.
• Měření krevního tlaku dvakrát zopakujte s minimálním časovým odstupem 2 - 5 minut, přičemž ze zjištěných hodnot vypočtěte průměr. Při druhém měření jsou hodnoty obvykle nižší.
• Naměřené hodnoty si zapište do průkazu o krevním tlaku, poznamenejte si je společně s užívanými léky, datem a časem měření.
• Krevní tlak si měřte pravidelně -pokud již máte diagnostikovanou hypertenzi, každý den ráno (během první hodiny po probuzení, tehdy je vzestup tlaku zvlášť prudký, což je v přímé souvislosti s počtem infarktů a záchvatů mrtvice) a večer

.
Normy při jednotlivých druzích měření krevního tlaku
• Krevní tlak v ambulanci méně než 140/90 mm Hg
• Průměr domácích měření (2x denně během 7dní = 14meraní) méně než 135/85 mm Hg
• 24 hodinový (pacient má přiložený speciální tlakoměr na měření hodnot 24 hodin denně, vypočítává se průměr, protože v noci bývá podstatně nižší tlak než přes den) 125/80 mm Hg