Proč je zívání, svědění a pohled na bolest tak nakažlivé?

Jistě všichni znáte ten pocit, kdy se někdo před vámi podrbe a již vás svědí celé tělo. A co takhle zívání? Už se vám otvírá pusa?Přestože se usilovně snažíte na zívajícího člověka nekoukat, následně zíváte oba. A to nejsou ani zdaleka všechny činnosti, které ovlivňují naše pochody v mozku.

Svědivý pohled
Pohled na člověka, který se škrábe nebo na něco konkrétního, co svědění způsobuje, například vši, štípanec po komára či obyčejný záběr na nehty na kůži, ve vás může vyvolávat nutkání poškrábat se. A není to jen psychikou! Podle amerických vědců z Washingtonské univerzity v St.Louis se při takovém podnětu uvolňují v mozku chemické látky, které vedou nervové vzruchy z kůže do míchy.

Empatie, která spouští bolest
Podle studie Univerzity v Birminghamu, 29% lidí při pohledu na bolest někoho jiného pociťuje mravenčení, píchání či pulzování na stejném místě, na jakém byl dotyčný zraněn. Patříte k nim? Autor studie, psycholog Stuart Derbyshire tvrdí, že se u vás automaticky aktivuje emocionální oblast mozku a pokud je stimul dostatečně silný, může vyvolat aktivitu v centru bolesti.

Alergii může spustit pohled na alergen
V roce 2012 byli testováni astmatici, kterým předložili 30 neutrálních obrázků. Bylo prokázáno, že už při pohledu na alergen se u některých astmatiků, kterým onemocnění přerostlo z alergie, spouštějí klasické syndromy jako svírání hrudníku. Byly o 15% intenzivnější při pohledu na zdroj alergenu, který u nich v minulosti záchvat reálně vyvolal.

Fobie z výšek
Pokud trpíte fobií z výšek, pravděpodobně se s vámi při pohledu na foto, které je foceno z výšky, zatočí celý svět. Spouští se mechanismus hyperostražitosti jako pud sebezáchovy, který vyvolává reálné fyzické projevy. Když se snažíme udržovat rovnováhu, spoléháme se totiž především na náš zrak. Závratě mohou také způsobit obrázky složitých vzorů, které jakoby se vlnily. Tato optická iluze se ale přisuzuje lidem ve stresu. Čím větší pohyblivost, tím větší stres člověk překonává. Důvod? Složitost obrazců vytvářejících 3D obraz přetíží mozek už natolik, že ovlivní i zrakové centrum.

Spouštěč tvorby mateřského mléka
Další průzkum ukázal, že pokud se se kojící matka podívá na obrázek novorozence, spustí se jí mléko. U většiny to funguje jen s fotkou vlastního dítěte, u jiných stačí i pohled na cizí. Reakci vyvolává uvolňování oxytocinu, stejného hormonu lásky, který se produkuje při samotném kojení. Podle odborníků se zastaví produkce mléka, překřížením rukou na hrudi a jemným tlakem na prsa.

Ledové zchlazení
Neurolog doktor Neil Harrison studií zjistil, že pokud se respondenti dívali na člověka s rukou v ledové vodě, jejich tělesná teplota mírně klesla. Naopak při horkém stimulu se zvýšení teploty neprojevilo. Přesná příčina vědcům v tomto případě zatím jasná není. Známý je pouze fakt, že mozková kůra je schopna termoregulace.

Zívejte, podpoříte týmovou práci!
A na závěr zajímavá fakta o dobře známé situaci: Vidíte někoho zívat a zíváte také. Možná se vám bude chtít zívat i při čtení tohoto textu. Je to normální a velmi běžná reakce, před kterou se neubrání 40-50% lidí na světě. V průměru trvá asi šest sekund. Protože je tak častá, vědci se jí na ni podívali zevrubně. Zjistili, že zíváním si tělo ochlazuje přehřátý mozek, aby si tím zajistilo jeho výkon. Mozek se přehřívá v důsledku stresu, hněvu či při vyčerpání. Dospěli k závěru, že lidé ve skupině, kteří se "nakazí" zíváním zvýší své reflexy, společnou bdělost a koncentraci.

Proč to tak funguje?
Příklady tohoto nakažlivého prožívání pocitů pramení podle vědců z podstaty člověka pracovat a žít v komunitách. Bylo by náročné fungovat, kdybychom nebyli schopni se sebou vzájemně soucítit a předvídat chování a myšlení jiných.