Proč jsou cigarety hřebíky do rakve? Část III.

Nenávratně jsou již pryč časy velkých plakátů, na kterých usměvaví lidé kouří cigarety a reklamní slogany slibují jedinečný zážitek z cigaret té, které proslulé značky. Současný trend je jasný a přímý - neustále akcentovat škodlivost kouření na lidské zdraví a neustále zdůrazňovat fatální následky, laxní přístup k této legální droze.

Přestat kouřit

Přestat kouřit je dnes projevem silné vůle, uvědomění, zdravého životního stylu a také úspěchu. Je to však také projevem svobodné vůle. Přestat kouřit je na rozhodnutí každého kuřáka. Právě prevence by měla být v tomto směru účinnější a důslednější. A i proto je vhodné seznámit širokou veřejnost o škodlivosti tohoto zlozvyku.

Onemocnění

U kuřáků se vyskytují zhoubná onemocnění nejčastěji a ve větší míře, přičemž na jednoho nemocného nekuřáka připadá značný počet onemocnění kuřáků: rakovina plic (na jednoho nekuřáka připadá 10,8 onemocnění kuřáků), bronchitida a emfyzém (6,1), rakovina jícnu (5 , 4), rakovina ústní dutiny (4; 1), rakovina jícnu (3,4), žaludeční a dvanáctníkové vředy (2,8), různé nemoci krevního oběhu (2,6), cirhóza jater (2,2), rakovina močového měchýře (1,9), ischemická choroba (1,7), různé srdeční choroby (1,7), nemoci srdce zapříčiněné vysokým tlakem (1,5), všeobecná arterioskleróza (1,5), rakovina ledvin (1,5 ), ostatní druhy rakoviny (1,4). Průměr (všechny příčiny) je spolu 1,7. To znamená, že průměrná úmrtnost kuřáků byla o 70% vyšší na všechny nemoci než úmrtnost nekuřáků.

Nikotin působí na vegetativní nervovou soustavu

V malých dávkách působí povzbudivě, ve větších dávkách nikotin působí jako tlumič (inhibitor), ba jako jed, který ochrnul nervovou soustavu a vyvolává křeče hladkého svalstva, zejména svalů a cév. Zvýšení úmrtnosti kuřáků oproti nekuřákům se nejvýrazněji projevuje mezi 40. a 50. rokem a klesá s postupujícím věkem.

Úmrtnost

Zvýšení úmrtnosti se projevuje výrazně u kuřáků, kteří kouř vdechují. Nejčastější nemocí z kouření cigaret je rakovina plic, která postihuje kuřáky cigaret téměř jedenáctkrát častěji než nekuřáky. Obecně lze říci, že pravděpodobnost onemocnění a smrti; na koronární-nemoc se zvyšuje tím více, čím více cigaret člověk vykouří a čím hlouběji vdechuje kouř. V současnosti umírá na rakovinu plic šestkrát více mužů než žen. Zvyšuje se úmrtnost mladších ročníků obyvatelstva, rakovina plic se vyskytuje častěji než v minulosti. Výzkumy dokázaly, že kuřáci cigaret onemocní na rakovinu plic častěji než jiní kuřáci, že počet onemocnění na rakovinu plic se zvyšuje úměrně s počtem vykouřených cigaret, že výskyt rakoviny plic u bývalých kuřáků je nižší než u kuřáků, ale vyšší než u nekuřáků. O onkogenním nikotinu svědčí i pokusy se zvířaty.

Negativní účinky

Kouření zhoubně působí zejména na mladistvé kuřáky obou pohlaví, intenzivněji na dívky jako na kluky, zpomaluje růst (podle výzkumů až o pětinu), zhoršuje školní prospěch žáků, protože nikotin negativně působí na duševní činnost, což dokázaly i pečlivě vedené výzkumy. Čím je kuřák mladší, tím zhoubnější následky zanechává kouření na jeho organismu. U starších náruživých kuřáků vyvolává kouření chronickou otravu nikotinem, která se navenek projevuje psychickými poruchami, neklidem, neschopností duševně pracovat, úzkostí, závratěmi, strachem z pohybů, přecitlivělostí sluchových a čichových nervů, poruchami přizpůsobivosti a sníženou schopností rozlišovat barvy. Zjišťuje se příčinná souvislost mezi silným kouřením a duševními chorobami.