Proč regenerovat?

Sportovní soutěže a sportovní příprava představuje pro vrcholové a stále častěji i rekreační sportovce poměrně velkou zátěž. Aby při ní nedocházelo k nežádoucímu narušování zdraví, je nutná účinná kompenzace prostřednictvím regeneračních procedur. Dnes platí zásada, že schopnost absolvovat náročnou přípravu a udržovat si vysokou výkonnost, závisí v rozhodující míře právě na možnosti regenerace fyzických i psychických sil.

Odlišujeme

Regeneraci odlišujeme od rehabilitace, která je složkou léčby, případně doléčování po nemoci nebo úrazu a zajišťuje ji zdravotnictví. Za prostředky regenerace považujeme správný denní řád, vhodně vedený trénink s kompenzující pohybovou činností, uplatnění zásad správné výživy sportovců, dále psychohygienu a aplikování takových procedur, jakými jsou vybrané druhy sportovní masáže, vodní procedury, sauna, případně další fyzikální prostředky.

Všeobecně

Při správném denním pořádku třeba zdůraznit význam dobré životosprávy a správného rozložení zatížení a odpočinku. Pro zotavení po námaze je určitý odpočinek nezbytný. Obecně platí zásada, že čím větší byla předchozí námaha, tím kvalitnější a delší odpočinek si organismus vyžaduje. Správně vedený tréninkový proces musí proto nutně počítat i s příslušným odpočinkem a plánovat jeho způsob i rozsah. Často po velké námaze je potřebný odpočinek pasivní. Při něm sportovec sedí, leží, případně i spí. Spánek je nejvýznamnější formou pasivního odpočinku. Ničím se nedá nahradit a proto jeho minimální množství 7-8 hodin, je nezbytné. K dosažení jeho požadované kvality třeba cíleně vytvářet výhodné podmínky. Pokud jde o trénink, jeho správné vedení je z hlediska vzniku rozvoje únavy, jako i z hlediska regenerace sil velmi důležité. Stěžejním momentem je zde správný vztah mezi fyzickým zatížením a možností regenerace. Zatížení, i regenerace po něm, jsou rovnocenné složky tréninkového procesu. Při fyzickém zatížení bereme v úvahu nejen objem ale i druh a intenzitu vykonávané práce. Podle toho se má potom pořádat i způsob regenerace sil a dělat výběr příslušných prostředků. Účinnost regenerace lze dosáhnout uplatňováním regeneračních prostředků a procedur. V souvislosti s pohybem je však třeba se zmínit ještě o uplatnění aktivního odpočinku při zotavování. Důležité je při aktivním odpočinku pamatovat také na psychorelaxaci sportovce, a proto je směřovat na odlišné činnosti, než jim vlastní, avšak přitažlivé a dát přednost změně prostředí.

Fáze

Z hlediska regenerace rozlišujeme několik základních fází regenerace.Za první je označována fáze bezprostřední regenerace. Tato fáze je uplatňována hned po skončení pohybové činnosti a jako prostředky používá různé vodní procedury, různé masáže a pod. Pokud provádíme regeneraci později (10-20 hodin) po výkonu, zpravidla druhý den, po nočním odpočinku, mluvíme o pozdější fázi regenerace a tato má již charakter mírně budivý. Procedury jsou zde již aktivnější, vykonávané na rozdíl od první fáze. Další standardní situací je regenerace po opakovaných, déle trvajících výkonech. Této formě regenerace říkáme regulační a může mít charakter relaxační. Tehdy připadá v úvahu uklidňující masáž a masáž odstraňující únavu, vodní procedury mírné až střední intenzity, podobně sauna, aktivní odpočinek a denní řád podle hygienických zásad. Třetí fází regenerace je adaptační regenerace orientovaná na předstartovní a startovní situace a situace v přestávkách nesplněného výkonu. Znamená už vlastně bezprostřední přípravu na nastávající výkon.