Průjem u malých dětí - příčiny a první pomoc

Průjem je označení pro častou, řídkou a často i páchnoucí stolici. Dalšími příznaky bývá příměs hlenu či krve ve stolici a křečovité bolesti břicha. V medicíně se pro tento tento příznak onemocnění zažívacího traktu používá latinské ”diarea”.

Čím je dítě mladší, tím častěji bývá průjem komplikovaný zvracením,
což může vést k rychle se rozvíjejícímu závažnému stavu, jakým je například život ohrožující těžká dehydratace! Také je důležité zdůraznit, že průjem není nemoc, ale příznak (symptom) různých onemocnění.

Příčiny
Nejčastější příčinou průjmu jsou onemocnění trávicího traktu, především střev, ale i žaludku, slinivky, či jater, způsobné např:
a) požitím kontaminovaných potravin,
b) změnou stravovacích návyků, tzv. "cestovatelský průjem",
c) dietní chybou (požití nevhodných potravin, např. jídla, které je pro dítě velmi těžké, mastné atd.).
Samozřejmě, i hormonální nerovnováha organismu či duševní vypětí (stres), případně onemocnění jiných orgánů (např. štítné žlázy) mohou být příčinami průjmu (nejen u dětí). Rozlišujeme akutní a chronickou formu průjmu.

Akutní průjem bývá nejčastěji způsoben infekcí
Bakterie, nebo viry se kontaminovanou potravou dostanou přes ústa do trávicího traktu, kde dochází k jejich pomnožení a rozvoji infekce, zánětu. Dítě je podrážděné, neklidné s bříškem na pohmat tvrdým, nafouknutým. Jak již bylo výše zmíněno, společně s průjmem se často objevuje zvracení, což bývá kombinací vedoucí k dehydrataci organismu (ztrátě tělesné vody), poruše rovnováhy krevních iontů (hlavně sodíku), což bez potřebné léčby může vést až k závažnému stavu - metabolickému rozvratu.

Chronický (dlouhodobý) průjem může mít různorodé příčiny
Nejčastěji jde o onemocnění tenkého či tlustého střeva a vyžaduje vždy podrobněji lékařské vyšetření.

Jaké jsou příznaky dehydratace?
Mírná - vysušené rty, suché sliznice dutiny ústní, bledost.
Střední - snížené napětí kůže (kožní řasa se nevyrovná, tzv. "trčí" nebo se vyrovnává velmi pomalu), apatie, spavost, zapadlé oči, horečka, u kojenců - propadlá (konkávní) fontanela.
Těžká - porucha tvorby moči, změny krevního oběhu, které vedou až k hypovolemickému šoku (vyvolaného sníženým množstvím krve). Porucha až ztráta vědomí, křeče, absence svalového napětí (dítě je jako hadrová panenka). Tato forma vyžaduje neodkladného přivolání záchranky,

První pomoc
Sledujte počet a vzhled stolice, několikrát denně měřte teplotu, denně dítě važte a v případě velkého úbytku na váze neprodleně informujte lékaře. Důležité je dodat dítěti dostatek tekutin a tím zajistit rehydrataci (zavodnění) organismu. Při lehčím průběhu průjmového onemocnění většinou stačíme na doplnění tekutin sami. Důležité je zjistit (a pokud možno úplně odstranit) příčinu průjmu, případně zvracení (odstraňte rizikové potraviny či další možné zdroje kontaminace, myjte si ruce po každém přebalování, před přípravou jídla, při kontaktu s nemocnou osobou; dbejte na to, aby si dítě vždy umylo ruce po použití nočníku či záchodu a před každým jídlem). Pokud dítě zvrací, nepodávejte mu nic ústy. Teprve po zklidnění stavu podávejte opatrně, nejdříve po lžičkách, později v množství, jaké obvykle vypije, speciální rehydratační roztok (např. ORS 200, výrobce Hipp). Ten dostanete v každé lékárně. Dalším vhodným podpůrným prostředkem je pro malé děti přípravek, který se nazývá Smecta (přírodní čištěný jíl). O způsobu přípravy a podávání vás poučí lékař nebo lékárník. V případě, že matka kojí, měla by se snažit navrátit dítě k mateřskému mléku. U batolat je důležité přísně dodržovat protiprůjmové dietní opatření. Vhodné je podávání rýžového odvaru, vařené mrkve (mírně osolené a rozmixované), suché brambory, nemastné kaše; z ovoce rozmačkaný banán, jablko, případně borůvky. Po odeznění akutní fáze průjmového onemocnění postupně přecházíme na obvyklou stravu, protože protiprůjmová dietní strava je energeticky chudá.

Nekomplikované průjmové onemocnění je často možné zvládnout bez pomoci lékaře
Pokud však průjem neustupuje (zlepšení by mělo nastat do 48 hodin, u kojenců do 24 hodin) a nejste si jisti její zvládnutím, pak se držte hesla: "Raději s děťátkem k lékaři hned, než mávnout rukou nad " banalitou ", kterou jsme už všichni zažili !!! Tam, kde se rozvíjí ať už rozvinutá těžká dehydratace, je nutná infuzní léčba k úpravě vnitřního prostředí. Je tedy třeba dítě dopravit co nejrychleji do nemocnice, kde mu poskytnou odpovídající terapii. Při včasné léčbě (domácí, či odborné) průjem ve většině případů brzy odezní. Prevencí dětských průjmů je důsledná hygiena, kojení (u kojenců), izolace dítěte od nemocných osob.