Rakovina tlustého střeva a vliv špatného stravování a nedostatku pohybu

Za vznik rakoviny tlustého střeva může způsob našeho stravování, nedostatek pohybu, ale i genetika. Vlastním úsilím však můžeme ovlivnit ochranu trávicí soustavy tak, aby zákeřná nemoc nevznikla. Tato prevence je účinná dokonce až na osmdesát procent!

1. Změna principu stravování
Snížení množství jídla (nepřejídání se) a dostatečná časová přestávka mezi jídlem nepřetěžuje střevo a umožňuje rychlou detoxikaci a regeneraci trávicích šťáv a buněk epitelu. Důležité jsou přestávky bez jídla, kdy mezi dvěma jídly nepřijímáme nic, nezajídáme ani drobné maličkosti. Nepijeme více než 2 kávy denně. Pijeme na žízeň více obyčejné pitné vody. Podle intenzity fyzické námahy během dne je délka přestávek mezi dvěma jídly od 2 do 4 hodin při střídmé stravě, ale při vydatnější stravě a sedavém zaměstnání to může být až 6 hodin. Pro zdraví nejvýznamnější stravovacím přestávkou umožňující odlehčení a regeneraci trávicího traktu a střevních epitelů je přestávka od večeře do rána v délce minimálně 12 hodin (např. od 18-7 hod.).

2. Kvalitativní princip stravování
Riziko kolorektálního karcinomu stoupá, pokud se přejídáme kvalitativní málo pestrou, biologicky méně hodnotnou, neúplně, jednostrannou, nepřirozenou, nezdravou, či přímo rizikovou stravou. Nevhodná jsou mastná, smažená jídla, přepálené a zoxidované tuky, uzeniny atd.

Hlavní rizikové faktory

kvalitativní špatné složení stravy,
nedostatek vláknité a vitaminové složky (ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny),
přehnané diety a dlouhodobý příjem různé rizikové výživy,
zánětlivé procesy ve střevě způsobující poruchy střevní flóry v důsledku čehož dochází ke slabé detoxikaci nežádoucích látek a škodlivin.

3. Životní styl, životospráva a pohyb
Nedostatek pohybu se dává na jedno z předních míst mezi rizikovými faktory. Pohyb je pro střevní peristaltiku (pohyb střeva), trávení a vylučování či detoxikaci a celý metabolismus velmi důležitý. Bez dostatečného pohybu dochází k neenzymatickém rozkladu stravy a ke nežádoucím kvasným či hnilobným procesům a vzniku průjmů nebo zácpy, infekcím, chronickým zánětlivým procesům apod.

4. Zdravá střevní flóra
Ve střevech zdravého člověka existuje a spolupracuje téměř 500 druhů prospěšných bakterií a některé z nich produkují důležité látky a vitaminy (např. B12) pro lidský organismus. Proto při dlouhodobých disproporcích a poškození střevní flóry z jakýchkoliv důvodů dochází k různým zdravotním problémům ve střevech s následným přemnožením patogenních mikroorganismů a k produkci jejich rizikových metabolitů (toxinů). Ty se již podílejí přímo i na iniciaci a vzniku mutací a rakoviny. Pro udržení zdravé střevní flóry je důležitých několik faktorů. Jedním z nich je přirozený charakter výživy a v ní dostatek přirozené vlákniny.

5. Genetické dědičné riziko
Podíl dědičnosti na vzniku rakoviny se často přeceňuje. Genetické dědičné riziko je sice rizikový faktor ale v žádném případě ne epidemicky nejvýznamnější. Odborné články připouštějí, že asi 5% případů vzniká díky dědičně přenosným, rizikovým genem. Ale zároveň dodávají, že jejich aktivita navenek úzce souvisí s rizikovými faktory výživy, životosprávy, překonanými onemocněními apod.

6. Familiární riziko a rizikové zvyky a tradice
I lidé s genetickým rizikem vzniku rakoviny ho mohou snížit na minimum dobrou, málo riskantní, celoživotní režimovou prevencí. Někteří jedinci s prokázanými familiární předpoklady, by měli kromě pravidelného monitorovacího vyšetření absolvovat při potvrzení rizikových útvarů (polypů) i včasný zákrok a celoživotně se musí vyhýbat nejrizikovějším faktorům pro toto onemocnění.

7. Psychosomatické příčiny
Nedostatek psychohygieny, regenerace a fyzické i psychické relaxace vytvářejí různé typy chronické neuropsychiatrické zátěže a stresů. Ty se promítají přes přetíženost neurovegetativního systému jako gastroneurózy i do narušení funkcí v trávicím traktu (časté průjmy, zácpy, záněty střevního epitelu apod.). Dlouhodobý psychický stres a frustrace se podílejí na rozvratu psychosomatické regulace organismu a jsou to rizikové přestupní onemocnění. Proto je velmi důležité stres omezovat, a pokud je to nemožné, zajistit si dostatek relaxu ve volném čase a při dlouhodobé zátěži vyhledat i pomoc psychologa, či jiných odborníků na psychohygienu.