Správná funkce trávicího ústrojí - laktobacily, probiotika a prebiotika

V trávicím traktu žijí mikroorganismy, které jsou pro fungování celého těla nezbytné. Aktivita střevní flóry je srovnatelná s aktivitou jater, která se řadí mezi nejaktivnější orgány našeho těla. Tyto mikroorganismy žijí v rovnováze. Pokud se tato rovnováha poruší, následkem může být vznik nemoci.

Mikroorganismy přibývají v trávicím traktu směrem ke konečníku jak do počtu,
tak do množství druhů. Osídlení trávicího traktu se mění v průběhu života člověka.Novorozenec nemá v trávicím traktu žádné mikroorganismy a postupně dochází k jeho osídlování. Kojení jedinci mají jiné složení střevní mikroflóry jako nekojení. Záleží však například i na geografické oblasti, v níž žijeme, či na stravovacích návycích.

Střevní mikroflóra hraje svou roli i ve výživě
Napomáhá trávení a získávání energie z potravinových složek, které se nestráví v důsledku produkce mastných kyselin. Normální mikroflóra také přispívá k odstraňování nebo k deaktivaci škodlivých látek. Různé faktory narušují gastrointestinální mikroflóru.Mohou to být například střevní infekce, onemocnění, antibiotika, zánětlivé procesy, patogeny, nedostatek vlákniny ve stravě, pH, ozařování, stres a stárnutí.

Střevní mikroflóra dětí
Trávicí trakt novorozených dětí je prakticky sterilní, bez přítomnosti bakterií. V průběhu několika dní po narození dochází v důsledku kojení a okolního prostředí postupně k jeho kolonizaci. Trávicí ústrojí je velmi rychle zcela osídleno a po 48 hodinách od narození dosahuje koncentrace bakterií 109 až 1011 v 1 gramu stolice. Složení střevní mikroflóry se s věkem mění, k větší změně dochází zejména po odstavení dítěte od kojení a po přechodu na umělou výživu nebo při začlenění nemléčných pokrmů do jeho jídelníčku. K výrazným změnám ve prospěch škodlivých bakterií dochází také při onemocněních, užívání antibiotik a chemoterapeutik. Střevní mikroflóra vyskytující se u dospělého člověka je u zdravého dítěte dosaženo mezi 1. a 4. rokem života a zůstává u zdravých lidí prakticky neměnná, s výjimkou bifidobakterií, jejichž počet a druhy se s věkem mění. Bifidobacterium infantis se ve střevní mikroflóře dospělých nevyskytuje. Hlavním přínosem vyvážené střevní mikroflóry pro hostitele je její ochranný mechanismus před potenciálně patogenními mikroby. Normální mikroflóra zajišťuje důležitou stimulaci imunitního systému. Zdravá mikroflóra přispívá k odstraňování nebo deaktivaci škodlivých látek. Za přínosné členy mikroflóry jsou považovány bifidobakterie, laktobacily a enterokoky. Důležitou roli pro rozvoj zdravé mikroflóry hrají i prebiotika (např.fruktooligosacharidy).

Důležitá úloha bifidobakterií:
- produkují kyselinu mléčnou i octovou
- pohlcují železo
- mají anticholesterolový a antimutagenní účinek
- mají imunostimulační účinky
- podílejí se na syntéze vitamínů (B 1, B 6, B 12, kys. listové, některých aminokyselin)

Důležitá role laktobacilů:
- produkují a vylučují do prostředí kyselinu mléčnou
- produkují enzymy a vitaminy skupiny B
- zvyšují stravitelnost bílkovin, sacharidů a tuků
- zvyšují biologickou dostupnost vápníku

Probiotika
Probiotika (z řeckého slova pro bios - pro život) jsou živé nepatogenní mikroorganismy, které příznivě ovlivňují stav hostitele tím, že pomáhají udržet rovnováhu mikroorganismů ve střevním traktu. Pro náš organismus jsou důležité také proto, že:
- pomáhají předcházet onemocněním (optimalizují trávení a vstřebávání živin),
- zlepšují průběh některých onemocnění,
- pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry a tak stimulovat přirozené obranné mechanismy organismu.

Prebiotika
Prebiotika jsou neživé nestravitelné složky potravy, které jako nutriční substrát (potrava) pozitivně ovlivňují fyziologickou mikroflóru trávicího traktu tím, že stimulují růst a činnost prospěšných bakterií - bifidobakterií a laktobacilů. Jde především o oligosacharidy a fruktooligosacharidy. Proto se u lidí s vyšším a trvalejším zastoupením vlákniny v potravě zjišťuje ve střevní mikroflóře vyšší zastoupení probiotických kultur. Synbiotika jsou směsi probiotik a prebiotik. Použitím probiotik a prebiotik lze ovlivnit střevní mikroflóru trávicího traktu.

Možnosti a výsledky používání probiotik
- Úprava průjmů nebo zácpy a nadýmání
Probiotika mají normalizační účinek na trávicí trakt. Jak potvrzují klinické studie, jejich uplatnění je vhodné nejen v prevenci (cestovatelské průjmy, po léčbě antibiotiky), ale i při léčení zánětlivých onemocnění střeva (Crohnova choroba ...).
- Podpora v boji s kvasinkovou infekcí
- Potlačují růst patogenních bakterií
U bakterií produkujících kyselinu mléčnou se ukázalo, že zabraňují růstu patogenních bakterií vytvářením kyselého prostředí ve střevě, konkurencí o živiny, tvorbou antibakteriálních látek a stimulací imunity.

Jak vrátit vše na správnou míru?
Je důležité obnovovat střevní mikroflóra vhodným výběrem potravy, ale v dnešním uspěchaném světě si často musíme vypomoci i různými specializovanými přípravky s probiotickými bakteriemi. V takovém případě je dobré vybrat si takový přípravek, který obsahuje co nejvyšší počet bakterií. Dbejte také na to, aby přípravek, který si budete vybírat v lékárně, obsahoval vyvážené složení více druhů bakterií.

Snižují toxické / karcinogenní/ sloučeniny produkované ve střevním traktu
Probiotika se osvědčily při potlačování produkce škodlivých látek, jako například amoniaku, indolu, fenolů, sirovodíku a látek, které jsou karcinogenní a poškozují játra.

Nárůst imunity organismu
Ukázalo se, že probiotické bakterie stimulují imunitní reakci organismu. Produkují vitaminy a jiné nutriční složky L. acidophilus a B. bifidum produkují vitamín B 1. Dále může L. acidophilus podporovat vstřebávání vitamínu B 1. Např. podávání bifidobakterií u dětí zvýšilo počet těchto bakterií ve střevech, což vyústilo do dvoj až trojnásobného zvýšení produkce vitamínu B 1. Bifidobakterie jsou schopny produkovat i B 6, B 9, B 12,kyselinu listovou a některé aminokyseliny.

Redukují cholesterol
Několik studií poukazuje i na účinek při snížení cholesterolu. Ukázalo se, že střevní bakterie přeměňují cholesterol na méně vstřebatelnou formu (koprostanol), čímž snižují jeho vstřebávání ve střevním traktu a je vylučován stolicí z organismu. U osob konzumujících mléčné produkty obsahující probiotické kultury byly zaznamenány snížené hladiny cholesterolu, zatímco u osob přijímajících mléčné produkty bez těchto kultur se tyto účinky nepozorovaly.


Mohlo by vás také zajímat