Šťáva není jen koncentrát
Není šťáva jako šťáva. Pokud si pravidelně kupujete stoprocentní ovocné nebo zeleninové šťávy z regálů supermarketů a jedinou informací, které si všímáte, je podíl ovocné složky - tedy zmíněných 100% - nemusíte z hlediska zdraví koupit stoprocentní kvalitu. Pokud si chceme dopřát čerstvou ovocnou nebo zeleninovou šťávu a nemáme chuť a čas odšťavňovat doma, hledejme v chladicích regálech supermarketů. Je totiž velký rozdíl vypít kvalitní neředěnou ovocnou či zeleninovou šťávu bez přídavku koncentrátu, cukru, aroma, konzervačních látek nebo sladidel V porovnání se šťávou z koncentrátu, navíc se všemi zmíněnými nežádoucími přídavky. Konzervační látky či nešetrná tepelná úprava ničící vitamíny zajistí, že takovou méně kvalitní šťávu není třeba skladovat v chladu.
Kvalita z chladícího regálu
Pokud si však chceme dopřát čerstvou ovocnou nebo zeleninovou šťávu a nemáme chuť a čas odšťavovat doma, hledejme v chladících regálech supermarketů. Šetrně zpracované ovocné či zeleninové šťávy je tam třeba skladovat proto, že jsou většinou mikrobiologicky nestálé (v teple by se rychle zkazily). Mají i kratší dobu spotřeby. Produkty v chladicích boxech jsou většinou nepasterizované nebo pasterizované jen velmi šetrně. Takové šťávy jsou logicky i o něco dražší, protože jejich rozvoz a správné skladování vyžaduje další náklady z hlediska spotřeby energie na chlazení.
Kratší doba spotřeby je pro výrobce i prodejce vlastně nevýhodná, v případě neředěných syrových šťáv je však znakem kvality! Příliš krátká, např. dvoudenní nebo třídenní expirace však nemusí vyhovovat ani zákazníkovi. V nabídce jsou však i chlazené, velmi šetrně pasterované šťávy v jednolitrových Tetrapak nebo aseptických PET láhvích, které mají lhůtu spotřeby trvající několik týdnů.
Mnozí spotřebitelé nevědí, co přesně znamená, když je ovocná šťáva vyrobena z koncentrátu. Koncentrát se získává z ovocné šťávy odstraněním určitého množství vody. Ovocná šťáva z koncentrátu vzniká opětovným přidáním vody do koncentrátu. Pokud na obalu uvidíte nápis,, z koncentrátu ", taková šťáva je v porovnání s ovocnou šťávou bez přídavku koncentrátu méně kvalitní.
Raději na bázi lisu
Nejkvalitnější šťáva se získá při použití odšťavňovače fungujícího na bázi lisu. Při zpracování ovoce a zeleniny prostřednictvím hydraulického lisu je množství získané šťávy minimálně dvojnásobné. Množství živin a biologicky aktivních látek je u čerstvě lisovaných šťáv 8 - až 10 krát vyšší, než když se pracuje s odšťavovačem fungujícím na bázi odstředivé síly. Právě takové se běžně vyskytují v domácnostech. Je to tím, že buněčná stěna v ovoci a zelenině se narušuje jen pod tlakem, obsah buněk se tak uvolňuje a obohacuje vzniklou šťávu. Při hledání kvality se tedy vyplatí poohlédnout i po nápisu "lisované za studena". Šťávy s dužinou nebo kousky ovoce mají výhodu v tom, že obsahují více zdravotně prospěšné vlákniny a mají díky ní i nižší glykemický index.
Při pití čerstvých šťáv se proces trávení snižuje na minimum, jen na několik minut. Tělo tak rychle dostane potřebné množství vitálních látek.
A kolik šťávy odborníci doporučují denně vypít? Tolik, kolik můžeme vypít bez donucení. Nejméně půl litru denně přináší postřehnutelné výsledky. Doporučuje se však začít s dvěma deci šťávy a postupně zvyšovat dávku, dokud si žaludek na tento druh osvěžení nezvykne.
