Štěstí a čtyři pravidla

Kdyby existoval univerzální recept na štěstí, to by bylo něco! Sice návodů jak přijít ke štěstí je nepočítaně, ale ne všechny fungují. Ale co určitě funguje je, že spousta z nás zažívá štěstí a ani si to neuvědomuje. A potom se vše změní v náš neprospěch a my si teprve uvědomíme, jak šťastní jsme vlastně byli.

Štěstí a čtyři pravidla



Pravidlo č. 1 - Žít pro přítomnost, nevracet se do minulosti a neřešit budoucnost
Vždy když vás napadnou myšlenky typu, co jste mohli v minulosti udělat a neudělali jste to nebo mohli udělat jinak, zastavte své myšlenky. Jsme lidé, máme právo na chyby a omyly. Naší jedinou úlohou je poučit se z nich a ne se zbytečně trápit. Budoucnost je daleko a člověk nikdy neví, co ho čeká v nejbližší minutě či sekundě. Proto je zbytečně analyzovat situace, které nastanou nebo mohou nastat za týden, měsíc či rok. Jedinou cestou ke štěstí je aktivní prožívání a prociťováním přítomnosti. Začněte si užívat ranní šálek kávy, těšit se z milého úsměvu svých dětí, prostě ze všeho co máte. Těšte se z toho a buďte vděční, protože na světě je mnoho lidí, kteří nemají ani trošičku z toho, co máte vy.

Pravidlo č. 2 - Není možné mít vše pod kontrolou
Chcete být dokonalí rodiče, partneři, zaměstnci, vedoucí, podnikatelé......Máte své představy a sny a děláte vše proto, abyste jich dosáhli. Bohužel v životě to tak nefunguje a platí, že nikdo nemá všechno, i když někdy to tak nevypadá. Prostě se musíte smířit s tím, že nemůžete mít svůj život zcela pod kontrolou. Nikdy nemůže stoprocentně fungovat vše tak, jak byste chtěli. Někdy si to život udělá po svém. Vy se tomu úporně bráníte a nakonec se stane i tak to, co se má stát a vy navzdory všemožným snahám tomu nezabráníte. Podstata tohoto pravidla spočívá v tom, že často se stává, že se musíte nechat unášet životem a přijmout realitu takovou, jaká je a zbytečně neplýtvat silami na to, co i tak není ve vaší moci. Život často zamíchá karty a vy až s odstupem času pochopíte, že to, co se stalo, bylo pro vás v konečném důsledku dobré nebo vás to něco třeba naučilo.

Pravidlo č. 3 - Přílišné přemýšlení škodí
Určitě se vám stalo, že vám z ničeho nic napadla nevinná myšlenka a vy resp. vaše mysl během pár minut z této myšlenky vytvořila hororový scénář. Manžel/ka nebo přítel/kyně m hodně starostí, je zamračený a nevlídný. K tomu přidáte fakt, že hodně času tráví v práci a nechce s vámi komunikovat. Ještě pár drobností a výsledek vaší dedukce je na světě. Přijdete na to, že vás nemiluje nebo dokonce má milenku /milence/. Přitom realita nasvědčuje tomu, že by vás nedal/a za nic na světě, jen má prostě špatné dny. V těchto chvílích je třeba použít zdravý rozum a své myšlenky zastavit nebo přesměrovat na něco jiného a hlavně užitečného. Jinak ublížíte nejen sami sobě, ale i vašemu okolí. Může dojít ke zbytečným hádkám nebo napětí a bohužel, bude to vaše chyba, protože "děláte z komára velblouda".

Pravidlo č. 4 - Nepodceňujte sílu podvědomí a pozitivního myšlení
Vědomá autosugesce není výmysl, ale opravdu funguje. Předneste svůj sen nebo představu svému podvědomí a sen se může stát skutečností. Zkuste své nevědomé já přesvědčit, že jste zdraví a šťastní a opravdu se takovými i stanete. Například si představte sebe jako usměvavé a vyrovnané lidi. Po vašem boku stojí úžasná rodina. Bydlíte v malém domku se zahrádkou atd. Sněte svůj vlastní sen. Na druhé straně je třeba připomenout, že pouhá autosugesce nestačí samozřejmě je třeba vyvinout potřebné úsilí k dosažení svých cílů. Vždyť v tomto světě nic není zadarmo. Pokud vás trápí strach z nějaké události, zkoušky nebo situace představujte si, jak všechno zvládnete od začátku až po úspěšný konec.

Na závěr snad jen tolik,
úsměv, milé slovo či dobrý skutek nepotěší jen druhé, ale hlavně vás. Pokud se vám to vrátí ve špatném, nic to. Nenávist, zatrpklost či pomluvy neublíží nikomu víc, než vám samotným. Proto odpouštějte! Je pravdou, že každému se dříve či později všechno dobré i zlé, co vykonal ve svém životě vrátí i s úroky. Jen to bývá většinou v okamžiku, kdy to nečekal a je potom velice překvapený!

Autor: Lenka Kostková