Stopy mužů, které prošly životem žen
Muži zanechávají své stopy v ženách, se kterými se milovali, navždy. A to je zjištění, které může dokonce ochránit ženy před některými chorobami. Ale vše je zatím se stadiu výzkumu a vzhledem k malému počtu vyšetřených ženských vzorků je zatím ukvapené dělat jakékoliv závěry.
Kousek DNA každého sexuálního partnera
Podle vědců v ženském těle může zůstat DNA mužů, se kterými měly pohlavní styk. To, že v krvi ženy kolují i mužské chromozomy, je dávno známé. Věřilo se, že za tento jev může těhotenství s mužským plodem. Americká studie však odhalila cosi šokující!
Fetální mikrochimérizmus
Zřejmě i vy si ze základní školy pamatujete, že zatímco ženy z 23 párů chromozomů mají dva pohlavní ve tvaru X, muži mají jeden X a druhý Y. Takto geny určují, ze kterého plodu se vytvoří žena, z něhož muž. U žen, to však s těmi XX není tak jednoznačné. Už dříve se totiž dokázalo, že i ženám koluje v krvi mužský Y. Jak se tam ale dostal? Podle původní teorie vědců za stopy mužskosti v ženském těle může jev zvaný mikrochimérizmus. Zatímco je žena těhotná, do jejího těla se v malé míře dostává DNA plodu. Platí to i v případě potratu a tyto buňky zůstávají v těle do konce života. V případě, že je plod mužského pohlaví, záhada měla být vysvětlena. Nedávno však vědci z renomovaného Fred Hutchinson Cancer Research Center přišli na cosi zvláštní. Stopy chromozomu Y našli i u žen, které neměly syny, či dokonce nikdy nebyly těhotné!
Mužský otisk
Během experimentu odebrali vzorek krve 120 ženám, které nikdy neporodily syny. Rozdělili je do čtyř skupin - jednu tvořily ty, které měly pouze dcery, další ty, které prodělaly jeden nebo více spontánních potratů, další podstoupily interrupci a ženy v poslední skupině nikdy nebyly těhotné. A výsledek srovnání? Až 21% z nich mělo v krvi mužský chromozom! Mikrochimérzimus se sice ukázal nejčastější u žen po umělém přerušení těhotenství, což však vědce překvapilo, bylo, že mužské buňky objevily v každé skupině tedy i u netěhotných! Vedle známého vlivu těhotenství, dalšími možnými zdroji mikrochimérizmu může být nerozpoznaný spontánní potrat, zamlčené dvojče mužského pohlaví, buňky staršího bratra ženy, předány mateřskou cirkulací, či pohlavní přenos. Znamená to tedy, že každým pohlavním stykem či ejakulací se ženám do orgánů a krevního oběhu dostává kus každého muže, se milovaly? Bylo by to jistě zajímavé a pro mnoho žen poučné. Na spekulace je však podle výzkumníků ještě příliš brzy a tento jev je třeba ještě potvrdit.
Miminko pomáhá i ne
Co je však známo, DNA miminka může v těle matky nadělat řádný kolotoč. V novější studii se vědci z Univerzity v Albertě zabývali otázkou, jak a zda buňky miminka v těle ženám pomáhají, nebo naopak. Provedli pitvu mozku 59 ženám po smrti. U 63% z nich objevili mikrochimerizmus - mužské buňky našli v četných oblastech mozku a jak se ukázalo, přetrvávají zde po celou délku života. K velkému překvapení zjistili, že ženy, které trpěly Alzheimerem, měli mužských buněk méně. V tvrzení, že by buňky chlapeckých plodů odvracely riziko Alzheimerovy choroby, jsou však vědci zatím mimořádně opatrní - i pro příliš malý vzorek. Už předchozí studie Hutchinsonovho centra mužského mikrochimerizmu však zjistila vliv fetální DNA na vývoj některých typů rakoviny a autoimunitních chorob. Zatímco u rakoviny prsu se buňky plodu jeví jako prevence, v případě rakoviny střeva naopak naznačují vyšší riziko. Těhotenství rovněž snižuje výskyt revmatické artritidy.
