Stres a jeho léčba bez vedlejších účinků
Je to náš nezvaný společník. Mnozí si ani neuvědomuje, že se u nás zabydlel a vláčíme se s ním životem. A jen na nás, jak se s ním vyrovnáme a zda se jím nenecháme převálcovat!
Slovo stres pochází z latinského slova Strictus,
Stringer, což znamená utahovat, mačkat. Zjednodušeně bychom mohli říci, že stres je nespecifická odpověď našeho organismu na podněty, které na nás působí zvenčí nebo zevnitř a narušují naši fyzickou a duševní rovnováhu. Stres je také stavem silného fyziologického a psychického napětí, které náš organismus připravují na útok nebo útěk.
Typy stresu
Ne každý stres je špatný. Rozlišujeme:
- Eustres (dobrý stres) - je většinou krátkodobého charakteru, je mírně intenzivní a člověka mobilizuje k dosahování vyšších psychických a fyzických výkonů;
- Dystres (špatný stres) - má většinou chronický, dlouhodobý charakter. Člověka nestimuluje a nemobilizuje k lepším výkonům, ale naopak nepříznivě ovlivňuje naše zdraví a zhoršuje již existující potíže a onemocnění.
Příčiny stresu (stresory, zdroje stresu)
- Vnější - může jít o téměř bezvýznamné podněty, maličkosti, jako je např. ztráta klíčů, škola, zaměstnání, sociální prostředí, až po velmi tragické události, jakými jsou např. nehoda, zemětřesení;
- Vnitřní - shon, nejistota, typ osobnosti a temperament, způsob řešení problémů, rozhodování mezi několika alternativami, vnitřní konflikty.
Fáze stresu
- varovná fáze - v této fázi se objevují reakce organismu, které poukazují na přítomnost stresorů a jsou výzvou, aby se s ním něco začalo dělat. Příznaky stresu se objevují na následujících úrovních:
na fyzikální úrovni - zrychlený tep, dech, bolest na hrudi, bolest hlavy, svalů, žaludeční potíže, zvýšená hladina glukózy a některých hormonů;
na mentální úrovni - zmatek, poruchy paměti, spánku, noční můry, zmatek, neschopnost se soustředit, rozhodovat;
na emocionální úrovni - strach, podrážděnost, frustrace, pocit viny, úzkosti, zármutku, objevují se etapy zlosti a pláče;
na sociální úrovni - izolace, poruchy příjmu potravy, může se objevit zneužívání alkoholu, drog.
- fáze odolávání - v této fázi se sice člověk snaží řešit vzniklé problémy, ale nemá na to dost sil, energie, snižuje se jeho produktivita. Člověk neví, co má dělat, aby se zachránil, dostává se do bludného kruhu. Čím jsou jeho obavy větší, tím je menší pravděpodobnost jeho úspěchu;
- fáze vyčerpání - projevuje se únavou, kterou provází napětí, podrážděnost a vztek, úzkostí a depresemi. Motivace se ztrácí, člověk ztrácí schopnost radovat se. Pro únik z této fáze je potřebná pomoc rodiny, přátel, lékaře, neboť v této fázi si člověk nedokáže pomoci sám.
Jak zvládat stres?
Při zvládání stresu je třeba dodržovat co nejvíce z následujících zásad:
- vzniklé problémy řešte okamžitě, neduste v sobě své pocity
- mějte pevné vztahy založené na důvěře
- zpomalte ve všem, co děláte - jídle, řízení auta, pohybu
- dělejte jen jednu věc, ne několik věcí současně
- rozlišujte mezi tím, co musíte a co byste měli udělat
- bojujte proti každodenní rutině, víkendy prožijte různorodě
- pokud je to možné, každý problém si rozdělte na menší "sousta"
- při řešení problémů se snažte využívat předchozí zkušenosti
- dodržujte správné stravovací návyky
- chovejte se a působte uvolněným dojmem
- naučte se říct ne, pokud s něčím nesouhlasíte, nepodřizujte se cílům jiných
- omezte kouření, nikotin může podporovat stres
- naučte se přijímat věci, které nemůžete změnit (ztráta zaměstnání známého, něčí nemoc ...)
- zařaďte do svého denního režimu odpočinek, každý den si najděte čas jen pro sebe
- stanovte si priority, které činnosti je třeba provést hned a které můžete odložit na později
- činnosti, které jsou pro vás nejnepříjemnější, proveďte co nejdříve. Ostatní úkoly se vám budou zdát pak jednodušší a budete je dělat s větší radostí.
- nesnažte se být dokonalá (ý), každý má své chyby a každý je nahraditelný
- svěřte se se svými problémy člověku, kterému důvěřujete - může vám pomoci vyřešit vaše potíže a uleví se vám
- popřemýšlejte, co byste poradili svému příteli, kdyby měl váš problém
- snažte se provádět všechny každodenní činnosti, např. sport, procházky v takovém rozsahu, jako dříve, než vás "zasáhl" problém vyvolávající stres
- práci vždy nechávejte v práci, snažte se nenosit si ji domů
- snažte se bojovat se stresem bez léků, pokud uznáte, že je potřebujete, vždy se poraďte se svým lékařem
