Trénink - kruhový, super kruhový a sekvenční

Pod pojmem kulturistický, nebo silový trénink se nejčastěji myslí tzv. klasický trénink. Jeho hlavní část se skládá ze série cviků pro jednotlivé svalové skupiny a cviky jsou zařazeny tak, že nejdříve si odcvičíte daný počet sérií pro jednu svalovou skupinu, následuje série pro jinou svalovou skupinu atd. Postupně se tedy prokrvují jednotlivé svalové skupiny. Tento proces se také označuje jako "pumping". Při posilování se však využívají i jiné režimy tréninku.

Kruhový posilovací trénink
Velmi často se používá pro silovou přípravu v jednotlivých sportech. Při tomto režimu se deset až dvacet stanovišť sestaví tak, aby po sobě následovaly cviky vždy na odlišnou svalovou skupinu. Zatímco u klasického tréninku, po odcvičení několika sérií bench-pressu pro posílení prsních svalů, přechází cvičící obvykle na upažování s jednoručními činkami na šikmé lavici, tedy na cvik znovu zatěžující prsní svalstvo, následuje při kruhovém tréninku po stanovišti bench- press další stanoviště, na kterém se zatěžuje například svalstvo stehna, pak stanoviště na posílení ramen, břicha, zad, lýtek atd. . Velikost zátěže se nastaví pro 8-15 opakování v každé sérii. Sportovec přechází v kruhu buď bez přestávky, nebo s pauzou do 15 sekund na další stanoviště. Po ukončení jednoho okruhu následuje dvouminutová až tříminutová přestávka před dalším okruhem. Celkem projde sportovec celým okruhem dvakrát až čtyřikrát. Při tomto režimu se krev neustále transportuje z jedné části těla do té, která je zatěžována dalšími cviky. Kruhový posilovací trénink vede ke zvýšení síly, pozitivně ovlivňuje kompozici těla a působí kladně i na kardiovaskulární systém.

Super kruhový posilovací trénink
Podobá se předchozímu režimu, ale mezi jednotlivými posilovacími stanovišti jsou zařazovány třiceti vteřinové bloky aerobní práce, například skákání přes švihadlo, běh na místě, poskoky na trampolíně apod. Udává se, že tento režim ovlivňuje kardiovaskulární systém ještě lépe, než jednoduchý kruhový posilovací trénink. Nevýhodou obou uvedených režimů je poměrně dost velká náročnost sestavení okruhu dvaceti stanovišť v běžných posilovnách, které jsou příliš malé, nedostatečně vybavené, a hlavně přeplněné. Kruhový trénink by se tak dal realizovat jen za předpokladu, že ostatní cvičící by se jen dívali. Při sestavování kruhu stanovišť pro sportovní družstvo je nevýhodou rozdílná úroveň silových schopností jednotlivých členů kolektivu, a tím i nezbytnost upravovat zátěže na jednotlivých stanovištích. Tím se naruší zásada krátkých přestávek mezi stanovišti a kruhový trénink ztrácí svůj hlavní smysl.

Sekvence
tento tréninkový režim bývá také označování termínem PHA trénink ( peripheral heart action). Jeho propagátorem byl známý americký kulturista slovenského původu Bob Gajda. Vycházel z poznatků, že srdce samo nestačí zajistit návrat žilní krve, a proto má po ruce stovky periferních srdcí - a těmi jsou právě kosterní svaly. Žíly jsou naraženy mezi svaly, a ty při své každé kontrakci žíly stisknou, a napomáhají tak k návratu krve k srdci. Trénink sekvencí je podobný kruhovému tréninku, jen používá kratší okruhy 4-6 cviků. Jsou opět zařazeny tak, aby nebyly po sobě zatěžovány stejné, nebo blízké svalové skupiny. Tím se má předejít hromadění krve v jednom svalu, a naopak docílit maximální krevní cirkulaci, a tím i pozitivní vliv na kardiovaskulárního systému. Tento režim se daleko lépe dá použít i v běžných posilovnách, protože menší okruhy se snadněji sestavují, a nemají velký vliv na chod posilovny. Stejně tak se dají kratší okruhy sestavit při cvičení v bytech, nebo v tělocvičně.