Tři zabijáci srdce
Vede ischemická choroba srdeční. Pokud bychom zvlášť chtěli vyhodnotit muže a ženy, v této statistice překvapivě vedou právě ony 62 procenty. Na nemoci oběhové soustavy umírá trojnásobně více žen než na všechny druhy rakoviny. Z mužů umírá na kardiovaskulární onemocnění 48 procent.
Nejčastější příčinou úmrtí v Evropě je ischemická choroba srdeční, zúžení cév, které vyživují srdeční sval. Nazývají se věnčité nebo koronární tepny. Jejich zužování je důsledkem ukládání tukových látek do jejich stěn, chronický, věkem postupující proces nazývaný ateroskleróza. První naše aterosklerotické pláty vznikají už v dětství, podle zjištění 10 – 15 procent 15 letých dětí má už 1 - 2mm silné nánosy následkem kornatění tepen. Pokud se ateroskleróza dostane do jistého stádia, nedostatečné zásobování srdečního svalu kyslíkem a živinami se začne projevovat bolestmi za hrudní kostí - tzv. anginou pectoris. Někdy se průtok v koronární tepně úplně zablokuje, a část srdečního svalu se tak poškodí. Tehdy mluvíme o srdečním infarktu.
Stres se přeceňuje
Přestože počet infarktů u mladých lidí stoupá (z nich je minimálně 60 - 80% kuřáků), celková úmrtnost na akutní infarkt se u nás snížila. Odborníci to považují za velký úspěch moderní léčby. Škoda, že mnozí lidé přestávají kouřit až po svém prvním infarktu. V Itálii protitabákový zákon snížil výskyt infarktu myokardu Ø 11, 2%. Pozitivní efekt v tomto směru se očekává i u nás, jen škoda, že se zákaz kouření se nepodařilo prosadit na diskotékách a do barů, protože právě tam se pohybují mladí lidé, z kterých u nás velká část kouří. Mnozí lidé si myslí, že srdci ubližuje především rozčilování. Stres se přeceňuje. V pořadí příčin srdečních úmrtí by mohl být až na takovém čtvrtém místě. Do smrtící trojky podle vědeckých výzkumů patří především vysoký krevní tlak, hladina cholesterolu a kouření. Nic z toho nebolí. Odborníci tvrdí - bohužel.
Preventivní prohlídky jsou pojistkou zdraví
Zajímavá je informace, že pravidelné preventivní prohlídky, které hradí pojišťovna, absolvuje jen polovina české populace, přičemž o něco častěji jsou to ženy a lidé ve věku 45 - 54 let. Všeobecný praktický lékař vykonává preventivní prohlídku jednou za dva roky pacientovi po dovršení 19. roku věku. V rámci tohoto vyšetření by měl lékař vyhledávat u každého pacienta možné rizikové faktory aterosklerózy, a to tím, že se ho zeptá na výskyt srdečně-cévních onemocnění v rodině, měl by mu změřit tlak (což by se mělo dělat při každé návštěvě pacienta v ambulanci všeobecného praktického lékaře i mimo prevence), ekg se dělá od 40. roku věku, ale při zjištěném vysokém tlaku je třeba na něj pacienta posílat pokaždé. Vyšetření hladiny cukru nalačno se provádí v dvouletých intervalech, ale vyšetření hladin tuků v krvi se v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře dělá až ve věku 40 – 41 let a pokračuje se v něm v pravidelných intervalech, jen pokud se zjistí ateroskleróza, vysoký krevní tlak, vysoká hladina tuků v krvi, cukrovka či metabolický syndrom. Takový rozsah prevence se už dnes považuje za nedostatečný. Navrhuje se zejména, aby se vyšetření tuků v krvi (celkový, "dobrý" HDL-, "špatný" LDL-cholesterol a triacylglyceroly) dělalo i v rámci první vstupní prohlídky u praktického lékaře v 18. roku věku a pravidelně ve 30., 40., 50. a 60. letech věku pacienta. Součástí takové preventivní prohlídky by mělo být vyhodnocení srdečně-cévního rizika, případně jiných možných zdravotních rizik, i poučení o životosprávě. Každý pacient má svého praktického lékaře. Je velmi důležité, aby si lidé uvědomili, že absolvování preventivní prohlídky je jakousi pojistkou zdraví.
