Užívání léků a prohřešky s tím spojené

Není jedno, jak se lék užívá. Před jídlem nebo po jídle? Ráno nebo večer? Zapitý vodou nebo ovocnou šťávou? Při užívání léků je důležité všechno. Nejdůležitější je však respektovat rady lékaře či lékárníka. I na první pohled banální rada může znehodnotit léčbu. Dva z pěti pacientů, kterým byl předepsán lék, ho užívají nesprávně nebo ho neberou vůbec.

Důvodů je několik - nesprávné pochopení pokynů lékaře, strach z nežádoucích účinků, přechodné zlepšení zdravotního stavu a pocit, že lék není třeba. Ještě větším neduhem je vzájemné doporučení či půjčování si léků mezi pacienty. Noční můra mnohých lékařů je věta: ,, Pane doktore, mé sousedce na totéž zabral tamten lék, tak proč mně dáváte lék jiný?! I já chci tamten!  "Těžko se jim vysvětluje, že přípravek může v každém organismu účinkovat jinak. Co pomůže jednomu, druhému může řádně uškodit. Zatímco někomu lék proti alergii okamžitě zabere, druhý může z něho dostat alergický šok. A tam už jde o život.

Nebojte se ptát
Mnozí pacienti dělají počáteční chybu v tom, že se nezeptají lékaře, jak mají lék užívat, případně se bojí přiznat, že ne zcela pochopili jeho pokyny.  Pacienti se bojí zeptat, protože lékař je zaneprázdněn, případně mají strach, že si o nich lékař bude myslet, že jsou hloupí, když se ptají na,, samozřejmé  " věci.

Co byste tedy měli vědět po odchodu z ambulance?
Jaký lék užíváte, jak často ho máte užívat, jakou dávku a jak dlouho. Případně zda můžete čekat nežádoucí účinky, jaké jiné léky nebo potraviny máte při jejich užívání vynechat. Pak už stačí pokyny lékaře dodržovat.
Pokud tedy lékař řekne, že lék užívat nalačno nebo naopak až po jídle, neříká to jen tak. Některé léky by se měly užívat nalačno, například hodinu-dvě před jídlem, protože se tak rychleji absorbují do krve. Naopak, jiné by se měly brát během jídla nebo po jídle, aby nedráždily žaludek. Při užívání některých léků je důležitá i strava.
Některé léky by se neměly kombinovat s mléčnými výrobky, například některá starší antibiotika, ovocné šťávy zase rozkládají některá antibiotika v žaludku a tím snižují jejich účinnost. Při užívání jakéhokoliv léku je nevhodný grepový džus a také samotný grep. Obsahuje totiž látku zpomalující enzym, který metabolizuje lék, a ten se začne v organizmu hromadit. V minulosti došlo v některých případech dokonce i k zástavě srdce. Co se týče alkoholu, lékaři doporučují nekombinovat ho se žádnými léky. Pacienti užívající některé konkrétní léčiva zase nepatří na slunce, například pokud užívají Biseptol, nebo po natření Fenistil gelem proti alergii.

Rizikové skupiny a léky

Zvláštní kapitolu v užívání léků jsou děti. Společně se starými lidmi, těhotnými a kojícími ženami a pacienty s poškozenou funkcí jater a ledvin patří do rizikové skupiny. V první řadě si je třeba pamatovat, že dítě není zmenšený dospělý člověk, ale může se lišit od dospělého ve schopnosti metabolizovat léky, a proto i účinek může být odlišný. Proto nikdy nepodávejte dítěti lék, který je určen dospělým, například snížením dávky o polovinu, dokud se předtím neporadíte s lékařem. Lékaři také nedoporučují rodičům, aby před dětmi předstírali, že léky jsou bonbóny. Pokud podáváte dítěti volně prodejný lék, dodržujte přesně pokyny doporučené lékárníkem či příbalovým letákem. Dětští lékaři si myslí, že děti množství léků vůbec nepotřebují, a proto by jich měli užívat co nejméně. Mnohé nemoci přecházejí samy. Nejmenší děti užívají čípky nebo sirupy. Odkdy mohou děti tablety? Není to stanoveno, ale tak po třech letech už dítě může užít přípravek ve formě tablet, říkají odborníci.

Opatrné by měly být i těhotné ženy. Léky, které užívá matka, mohou projít přes placentu a dostat se až do krevního oběhu plodu. Nejrizikovější jsou první tři měsíce těhotenství, kdy mohou léky ovlivnit vývoj plodu a dokonce vést až k vrozeným deformacím či znetvoření orgánů. V druhém trimestru mohou léky ovlivnit růst plodu, což zase ovlivňuje porodní váhu. V posledních třech měsících mohou léky ovlivnit samotný porod-ať už vyvolat předčasný, nebo opožděný. V každém případě každá žena, která je těhotná, nebo se chystá otěhotnět, by o tom měla lékaři říct předtím, než jí lék předepíše. Až lékař rozhodne, zda a jaké léky ženě předepíše.

Léky, které užívá matka, se mohou dostat do těla už i narozeného dítěte, a to přes mateřské mléko. Do těla dítěte se sice nedostanou ve velkém množství, ale přece jsou léky, které mohou vyvolat nežádoucí účinky, jako například antibiotika nebo sedativa.

Co se týká starých lidí, ty zase po lécích zrazují játra i ledviny. Tyto orgány jsou totiž již méně výkonné při přeměně a vylučování léčiv. "Proto se v některých případech u starších lidí normální dávka projeví nežádoucím účinkem a poloviční dávka může být dostatečná k vyvolání terapeutického účinku bez nežádoucích účinků. Staří lidé často užívají více léků najednou, a to může vyvolávat jejich vzájemné nežádoucí působení. Starším pacientům se také často stává, že zapomenou, zda lék v ten den už užili, nebo ne, a tak vezmou dvojitou dávku. V takovém případě může pomoci dávkovač léků. Tím lze předejít situaci, že pacient  v pátek večer zjistí, že už nemá lék, například na tlak.