Vánoční stromek - živý nebo umělý?

Vánoční stromek je nenahraditelným symbolem vánočních svátků. Zdobí se ve všech zemích, kde se Vánoce slaví. Najdete ho v předvánočním čase v nákupních centrech, ale i ordinacích lékařů, v kancelářích a venkovních prostorách. A na Štědrý den ve většině domovů.....

Vánoční strom má svou historii
To, že si dnes do domácnosti přineseme stromeček a bohatě ho vyzdobíme, není jen nějaký rozmar moderní společnosti. Zvyk má hlubokou symboliku a je starší, než bychom si mysleli. Zelená větvička je prastarý symbol života a prosperity. Vánoce v evropských zemích jsou spojovány s obřady k zajištění bohatství hospodářství a rodiny v následujícím roce. Není se co divit, že zelená ratolest, navíc bohatě vyzdobená, měla přinést do domácnosti dostatek jídla, dobrou úrodu a všeobecnou prosperitu. Uctívání stálezelených stromků symbolizujících život věčný nacházíme již u starých Egypťanů, Číňanů, ale i mezi pohanskými Evropany. Novodobá tradice zdobení stromků pochází z území dnešního Německa. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném a osvětleném vánočním stromku v místnosti se nachází v brémské kronice z roku 1570. Stromky se nejprve umisťovaly v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začaly pronikat až v polovině 17. století. Na začátku období okouzlení stromečkem se církev bránila proti pohanskému zdobení kostelů na Vánoce zelení. Nakonec však musela ustoupit a stromek adaptovala ve smyslu rajského stromu. Zvyk přinášet do obydlí jehličnatý stromek, který se ozdobí ovocem, pečivem a svíčkami, se na našem území šířil od konce 18. století z německých a rakouských měst. Tradice se uchytila ​​nejdříve ve městech. Na venkov stromky pronikají až od konce 19. století do třicátých let 20. století. Na severovýchod dorazil dětmi milovaný zvyk zdobení stromků ještě později. Neznamená to však, že naši předkové podobnou symboliku neznali. Své příbytky i hospodářské budovy si zkrášlovali zelenými větvičkami. Ve městech měla zeleň od počátku zejména estetickou funkci. Vánoční stromeček měl umocnit slavení božího narození. Ale rolnická kultura na vesnicích využila každou možnost, aby si obřady přivodila prosperitu a bohatství. Žilo se z ruky do úst a každá naděje na lepší rok musela být využita. Zelené větvičky se tak zapichovaly do hnoje, jehličí se ukládalo do osiva, podkládalo se pod slepice. Ještě dnes si staří lidé pamatují, že vánoční stromeček visel špicí dolů připevněn nad stolem. I když byl ozdoben neodolatelnými sladkostmi, vánočním pečivem, ovocem a kousky cukru zabaleném v celofánu, děti si na pokušeních nemohly pochutnat. V katolických vesnicích museli vyčkat do Tří králů. Teprve když kněz posvětil vánoční stromeček, mohly se dětičky pustit do sklizně stromečku.

Živý nebo umělý
O magické funkci větvičky a zeleného stromku dnes už tuší jen málokdo. Ale symbol Vánoc nebude chybět ani letos téměř v žádné domácnosti. Ať už v podobě jednoduše ozdobené větvičky na stole, vůní jehličnanů, nebo umělé napodobeniny stromečku. Umělé stromky si získaly mezi našinci takovou popularitu, že budou kralovat ve dvou ze tří českých domácností. Když se průzkumníci z agentury TNT před loňskými svátky ptali Čechů na vánoční stromeček, 66,3 procenta z nich přiznalo, že upřednostní umělý. Více než 22 procent respondentů uvedlo, že si koupí živý stromeček. Přibližně sedm procent Čechů  vzalo věci do vlastních rukou a vánoční stromeček si pořídilo v lese nebo v zahradě. Mimochodem, umělé stromky používali Němci již v 19. století. Byly vyrobeny ze zeleně namalovaných husích pírek a původně měly zabránit kácení lesů na území dnešního Německa. Ať už živý nebo umělý, ať vám letošní vánoční strom přinese splněné přání a domácí pohodu. Magickou moc dává věcem naše touha a víra, že zázraky se dějí. A nemusí to být jen o Vánocích.


Mohlo by vás také zajímat