Viry hepatitidy mají rádi teplo

Virům žloutenky se líbí v teple i ve vodě, nezničí je ani víceletý pobyt v mrazničce.

Viry hepatitidy mají rádi teplo

Vybrali jste si za místo vytoužené dovolené pyramidy a v koutku duše doufáte, že v Údolí králů narazíte na ještě neobjevenou hrobku? Užijte si to. Jen si vše nezkazte nepříjemnou chorobou, která vám může život znepříjemňovat i dlouho po létě. Egypt totiž nemá nejlepší jméno u našich epidemiologů a infektologů. Právě odtud si v posledních letech lidé nejvíce, přivážejí žloutenku typu A. Hepatitida je opravdu silný soupeř. Je to nebezpečné infekční zánětlivé onemocnění jater, které se musí léčit dlouhodobě. Znamená to i odloučení od rodiny a výrazný zásah do života nemocného, ​​minimálně na několik měsíců, ale i let si ho musí přeorganizovat. Nejnebezpečnější formou žloutenky, tedy hepatitidy, je typ B. Přestože se postižení léčí velmi dlouho a vůbec ne levně, až deset procent z nich se dostane do chronického stadia a u značné části se vyvine cirhóza nebo rakovina jater. S každou chorobou, žloutenka není výjimka, si lidé spojují různé předsudky. Možná si myslíte, že vy nikdy nemůžete onemocnět, protože si ruce myjete vždy, i před jídlem, i po použití toalety. Je sice chvályhodné, že tak děláte, ale virus číhá všude. Může se na vás přilepit v autobuse, na sedadle, které předtím obýval dobrák, kterému je hygiena ukradená.

Odolává i mrazu 

Během dlouholeté praxe na infekčním oddělení viděl tisíce případů žloutenky, bohužel, mnohé i s tragickým koncem. "Áčkové" žloutence se říká nemoc špinavých rukou, podle nejčastějšího způsobu nákazy, nebezpečná však bývá i znečištěná voda, ba dokonce i ovoce, které v ní umyjete. Virus se do jater může dostat po snědení možná chutných, ale nedostatečně tepelně zpracovaných potravin, ostražití buďte i u mražených. Horší, "béčková" hepatitida, má přímo ukázkové možnosti nakažení: Kromě pohlavního styku či použitím nesterilní jehly si může oběť najít při tetování, piersingu, ale i při manikúře, pedikúře či v zubařském křesle. Zřejmě to neděláte, ale přece: Nikdy, opravdu nikdy si nedávejte do úst cizí zubní kartáček! Viry žloutenky jsou velké potvory a mnoho snesou. Nezničilo by je, ani kdybyste je na několik let zavřeli do mrazáku. Bojí se jen jednoho: vakcíny.

Odborníci doporučují především lidem, kteří cestují, aby na očkování mysleli včas, mezi jednotlivými dávkami totiž třeba dodržovat jistý odstup. K dispozici jsou monovalentní vakcíny proti typu A i B, vyšší ochranu poskytuje vakcína chránící proti oběma typům hepatitidy.

Hepatitida typu A

Onemocnění se projeví:

■ únavou, teplotou, bolestmi svalů 
■ zvracením, bolestmi břicha, nechutenstvím 
■ může se objevit tmavá moč, světlá stolice, zežloutnutí kůže a očního bělma

Inkubační doba: od patnácti do padesáti dnů. 
Specifické léky neexistují, cílem léčby je zvládnout symptomy nemoci, postižený musí mít klid na lůžku, dodržovat několikaměsíční dietu, případně užívat přípravky na regeneraci jater.

Hepatitida typu B

Nejčastějšími příznaky jsou:

■ únava, slabost, nevolnost 
■ žluté zbarvení kůže, očního bělma, tmavá moč 
■ onemocnění může probíhat i bez příznaků

Inkubační doba: od padesát do sto osmdesáti dnů. 
Léčba v nemocnici trvá jeden až dva měsíce, podobně jako při áčku je zaměřena na symptomy nákazy, nemocný musí ležet, má předepsanou dietu, užívá léky proti nevolnosti a zvracení. Rekonvalescence trvá půl roku až rok.