Vybrali jste si za místo vytoužené dovolené pyramidy a v koutku duše doufáte, že v Údolí králů narazíte na ještě neobjevenou hrobku? Užijte si to. Jen si vše nezkazte nepříjemnou chorobou, která vám může život znepříjemňovat i dlouho po létě. Egypt totiž nemá nejlepší jméno u našich epidemiologů a infektologů. Právě odtud si v posledních letech lidé nejvíce, přivážejí žloutenku typu A. Hepatitida je opravdu silný soupeř. Je to nebezpečné infekční zánětlivé onemocnění jater, které se musí léčit dlouhodobě. Znamená to i odloučení od rodiny a výrazný zásah do života nemocného, minimálně na několik měsíců, ale i let si ho musí přeorganizovat. Nejnebezpečnější formou žloutenky, tedy hepatitidy, je typ B. Přestože se postižení léčí velmi dlouho a vůbec ne levně, až deset procent z nich se dostane do chronického stadia a u značné části se vyvine cirhóza nebo rakovina jater. S každou chorobou, žloutenka není výjimka, si lidé spojují různé předsudky. Možná si myslíte, že vy nikdy nemůžete onemocnět, protože si ruce myjete vždy, i před jídlem, i po použití toalety. Je sice chvályhodné, že tak děláte, ale virus číhá všude. Může se na vás přilepit v autobuse, na sedadle, které předtím obýval dobrák, kterému je hygiena ukradená.
Během dlouholeté praxe na infekčním oddělení viděl tisíce případů žloutenky, bohužel, mnohé i s tragickým koncem. "Áčkové" žloutence se říká nemoc špinavých rukou, podle nejčastějšího způsobu nákazy, nebezpečná však bývá i znečištěná voda, ba dokonce i ovoce, které v ní umyjete. Virus se do jater může dostat po snědení možná chutných, ale nedostatečně tepelně zpracovaných potravin, ostražití buďte i u mražených. Horší, "béčková" hepatitida, má přímo ukázkové možnosti nakažení: Kromě pohlavního styku či použitím nesterilní jehly si může oběť najít při tetování, piersingu, ale i při manikúře, pedikúře či v zubařském křesle. Zřejmě to neděláte, ale přece: Nikdy, opravdu nikdy si nedávejte do úst cizí zubní kartáček! Viry žloutenky jsou velké potvory a mnoho snesou. Nezničilo by je, ani kdybyste je na několik let zavřeli do mrazáku. Bojí se jen jednoho: vakcíny.
Odborníci doporučují především lidem, kteří cestují, aby na očkování mysleli včas, mezi jednotlivými dávkami totiž třeba dodržovat jistý odstup. K dispozici jsou monovalentní vakcíny proti typu A i B, vyšší ochranu poskytuje vakcína chránící proti oběma typům hepatitidy.
Onemocnění se projeví:
■ únavou, teplotou, bolestmi svalů
■ zvracením, bolestmi břicha, nechutenstvím
■ může se objevit tmavá moč, světlá stolice, zežloutnutí kůže a očního bělma
Inkubační doba: od patnácti do padesáti dnů.
Specifické léky neexistují, cílem léčby je zvládnout symptomy nemoci, postižený musí mít klid na lůžku, dodržovat několikaměsíční dietu, případně užívat přípravky na regeneraci jater.
Nejčastějšími příznaky jsou:
■ únava, slabost, nevolnost
■ žluté zbarvení kůže, očního bělma, tmavá moč
■ onemocnění může probíhat i bez příznaků
Inkubační doba: od padesát do sto osmdesáti dnů.
Léčba v nemocnici trvá jeden až dva měsíce, podobně jako při áčku je zaměřena na symptomy nákazy, nemocný musí ležet, má předepsanou dietu, užívá léky proti nevolnosti a zvracení. Rekonvalescence trvá půl roku až rok.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.