Vitamin D - hormon, který potřebuje slunce
Máte dostatek vitaminu D? A proč je vlastně důležité neustále vitamin D doplňovat? Je to zejména proto, abychom měli dostatečně pevné zuby a kosti, předcházely nádorovému bujení, ale i nemocem srdce a nervového systému. A protože se tento vitamin také někdy označuje jako sluneční, je pro jeho dostatek důležitý sluneční svit. Správně tedy odhadnete, že nedostatkem trpíme hlavně v zimě.
Vitamin D obvykle získáváme prostřednictvím slunečního záření,
i když určitá část může pocházet ze stravy. Můžeme říci, že vitamin D v podstatě není vitamin, ale hormon (protože jedna část našeho těla ho vyrábí a v jiné části funguje). V kůži se nachází prekurzor vitaminu D a vitamin D vzniká prostřednictvím UV záření. Pokud máme dostatek slunečního světla, tak je naše potřeba vitamínu D pokryta. V našem pásmu však dokážeme sluncem pokrýt potřebu vitamínu D jen přibližně půl roku a zásoby nám mohou vydržet přibližně 2 měsíce. Potřebu vitaminu D dokáží slunečním zářením prý pokrýt lidé, kteří žijí v zeměpisné šířce do 37 ° až 40 ° (v Evropě například Řecko, část Itálie, Španělska a Albánie). Dalšími zdroji vitaminu D jsou vitaminem D obohacené potraviny jako mléko, oleje jistých druhů ryb a vybrané doplňky stravy.
Jak funguje vitamin D?
Vitamin D vzniká v kůži, putuje do jater, kde se enzymaticky mění na metabolit, který je hlavní zásobní formou vitaminu D v těle (soustřeďuje se v játrech a v tukových tkáních). V případě potřeby se část zásobní formy vitaminu D přenese z jater do ledvin a tam se změní na superaktivovaný metabolit, který se jmenuje kalcitriol. Tento metabolit je v našem těle zodpovědný za většinu významných funkcí vitaminu D. Je asi 1 000 krát aktivnější než zásobní forma vitaminu D, která může v našem těle vydržet 20 a více dní, ale kalcitriol může vydržet jen 6 - 8 hodin. Vztah mezi zásobní formou vitamínu D a superaktivovaným kalcitriolem se podobá velké nádrži zemního plynu zakopané na dvoře (zásoba vitaminu D): opatrně z ní čerpáme malé množství do sporáku. Přívod plynu (superaktivovaný kalcitriol) se musí bez ohledu na množství zásob regulovat velmi opatrně, ale přesto je nutné mít přiměřené zásoby. Také je důležité, aby byl při naší reakci enzym v ledvinách "šetrný a citlivý" a nechal vzniknout správnému množství kalcitriolu, a to ve vhodné době.
Proč je tak důležitý?
Vitamin D má v těle celou řadu významných účinků a zabraňuje vzniku mnoha závažných chorob! například: Vitamin D se podílí na využití vápníku a na udržení zdravých kostí. Snížená hladina vitaminu D zhoršuje rakovinu prostaty a urychluje růst nádorů. Britští vědci zjistili, že pravidelné dávky vitaminu D3 mohou zlepšit funkci srdce u pacientů se selháním srdce. Ta se zlepšila o 26 - 34%. Nízká hladina vitaminu D zvyšuje riziko rakoviny ledvin až o 21%.
Znamená to, že se některé choroby vyskytují v oblastech světa,
kde je slunečního záření méně. Ano, takové důkazy existují. Na severní polokouli a v severních zemích se vyskytuje kromě jiných chorob i více diabetu 1. typu, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, osteoporózy, rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva. Vědci již v 60-tých letech minulého století věděli, že roztroušená skleróza souvisí se zeměpisnou šířkou. Pokud postupujeme od rovníku, výskyt roztroušené sklerózy se mění: na severu je až stonásobně vyšší. Podobně je to, pokud postupujeme na jih od rovníku. Avšak tyto nemoci nejsou ovlivňovány pouze nedostatkem slunečního záření. Záleží i na celkové koordinaci a kontrole reakcí souvisejících s vitaminem D. Nejvýznamnější bod je místo přeměny zásobního vitaminu D na superaktivovaný kalcitriol v ledvinách. To se děje prostřednictvím reakcí, které zahrnují další důležitý hormon vznikající v příštítných tělískách. Během pár vteřin dokáže regulovat množství vitaminu D proměňujícího se na kalcitriol, ale tento hormon je potřebný na více místech. Za optimálních podmínek nám stačí sluneční svit, který dodá vhodné množství zásob vitaminu D, který se v potřebné chvíli mění na vitamin kalcitriol. Dokonce i starší lidé se nemusí nedostatku vitaminu D obávat, pokud mají dostatek slunečního záření.
Co to je nedostatek?
Víte, kolik slunečního záření způsobí lehké zčervenání vaší kůže? Tak čtvrtina tohoto množství 2 - 3-krát týdně je pro tvorbu zásob vitaminu D více než dostatečná. Takže pokud vám zčervená kůže po 30 minutách opalování, pak je vhodná doba slunění 10 minut 3-krát týdně. Pokud nemáte dostatek slunečního svitu, tak je vhodné konzumovat vitamin D ve stravě. Téměř všechny zdroje představují do potravin uměle přidávaný vitamin D: obohacené mléko, cereálie. Toto množství spolu s vitaminovými doplňky by mělo hrát významnou a dokonce pozitivní roli. Sluneční záření a hormon příštítných tělísek udržují celý systém v chodu tak, aby nám zajišťoval trvalý přísun zásobní formy vitaminu D a flexibilní formu superaktivovaného kalcitriolu.Pokud hovoříme o zdrojích zásobní formy, tak je vitamín D ze slunce mnohem logičtější než jeho příjem z potravy.
Jaká forma vitaminu D je nejefektivnější?
Vitamin D se dělí na několik typů. Termín vitamin D1 se již nepoužívá, protože se později zjistilo, že to je směs molekulárních sloučenin (D2 a lumisterol). Dvě hlavní formy jsou vitamin D2 a D3. Vitamin D2 je syntetická forma a vitamin D3 je přírodní forma vitaminu D, kterou si tělo vyrábí při opalování. Mnoho doplňků vitaminu D obsahuje vitamin D2, ale protože to není přirozená forma, většinou se více doporučuje brát vitamin D3 . K naší denní dispozici bychom měli mít nad 600 IU vitaminu D denně a pod 4 000 IU.
Souvislost se stravou!
Při dlouhodobě snížené koncentraci kalcitriolu se zvyšuje riziko vzniku nemocí. Ale co způsobuje sníženou hladinu? Významné snížení koncentrace kalcitriolu způsobují potraviny obsahující živočišné bílkoviny. Bílkoviny vytvářejí v krvi kyselé prostředí, které pak znemožňuje enzymu v ledvinách vytvářet tento významný metabolit. Druhým faktorem ovlivňujícím tento proces je vápník. Koncentrace vápníku v naší krvi významně ovlivňuje optimální fungování našich svalů a nervů, musí být tedy velmi přesně regulována. Superaktivovaný kalcitriol udržuje krevní koncentrace vápníku v úzkém rozmezí, a to pomocí sledování a regulace absorpce vápníku z potravy, pomocí regulace jeho vylučování močí a stolicí a pomocí ovlivňování jeho výměny s kostním systémem, který je v našem těle největší zásobárnou tohoto prvku. Například pokud se koncentrace vápníku v krvi zvýší, sníží se aktivita kalcitriolu, vápník se vstřebává méně a více se vylučuje. Je to velmi citlivý systém. Pokud se hladina vápníku snižuje, aktivita kalcitriolu narůstá. Pokud konzumujeme příliš mnoho vápníku, snižuje se aktivita enzymu v ledvinách a následně i koncentrace kalcitriolu. Pravidelná konzumace vysokého množství vápníku tedy není dobrá! Takové množství se nachází například v mléčných výrobcích. Potraviny by měly mít správný poměr vápníku a hořčíku, a ten se nachází v rostlinných potravinách a nejbohatší jsou zelená listová zelenina a semínka. Koncentrace kalcitriolu v krvi se tedy snižuje velkým množstvím živočišných bílkovin a velkým množstvím vápníku. Živočišné potraviny potlačují tvorbu kalcitriolu a kravské mléko obsahuje i živočišné bílkoviny, i vápník. V jedné z nejrozsáhlejších studií o roztroušené skleróze se ukázalo, že konzumace mléka je stejně důležitým rizikovým faktorem, jako zeměpisná šířka. Nemoci jako roztroušená skleróza tedy mohou vznikat kvůli nedostatku slunečního záření a nízkým koncentracím vitaminu D. Tyto hypotézy jsou podpořeny i zjištěními, že lidé žijící na severu (Norsko a Japonsko) a konzumující mnoho ryb bohatých na vitamín D trpí roztroušenou sklerózou méně než lidé žijící ve vnitrozemí. Tito lidé konzumující ryby konzumují i mnohem méně mléka. Konzumace kravského mléka se podle vědeckých studií spojuje s rizikem vzniku roztroušené sklerózy a diabetu 1. typu, a to nezávisle na příjmu ryb.
Živočišné bílkoviny
Zvýšené příjmy živočišných bílkovin se podílejí na zvýšené tvorbě IGF-1 (inzulínu podobný růstový faktor), což vede k posílení rakovinového růstu. V případě konzumace potravy bohaté na živočišné bílkoviny existuje celá řada reakcí, které společně způsobují vznik nemoci. Pokud se sníží koncentrace kalcitriolu, aktivita IGF-1 se zároveň zvýší. Společně oba činitelé přispívají k rychlejšímu dělení buněk a pomalejšímu odstraňování starých buněčných populací, což podporuje vznik a rozvoj rakoviny. Například u lidí s nadprůměrnými koncentracemi IGF-1 v krvi existuje až 5,1-krát vyšší riziko vzniku pokročilé formy rakoviny prostaty. Pokud se tento stav kombinuje s nízkými krevními koncentracemi bílkoviny inaktivujúce IGF-1, riziko pro tento typ nádoru se dále zvyšuje 9,5-krát, a to je silně znepokojující. Vše se však točí kolem masa a mléka, které vedou ke zvýšené koncentraci IGF-1 a snížené koncentraci kalcitriolu, a to v obou případech zvyšuje riziko vzniku maligního procesu. Pokud konzumujeme zdravé potraviny, tak se tyto mechanismy postarají o udržení našeho zdraví. Naopak nesprávné potraviny budou jejich škodlivé účinky zesilovat. Mezi škodlivé potraviny patří živočišné bílkoviny, potraviny s vysokým obsahem vápníku, ale nízkým obsahem jiných minerálů, ale i mnohé další. Nelze předpokládat, že by tolik mechanismů fungujících tak koordinovaně existovalo jen náhodou. Příroda to tak nevytvořila bez určitého záměru. Tyto mechanismy fungují v našich buňkách a v celém těle ve velkém počtu a jsou složitě propojeny do vyššího dynamického celku - "života".
Tip
Opalovací krémy zabraňují příjmu vitamínu D ze slunce. Pokud se potřebujete natírat, natřete se až po 15 minutách na slunci bez krému.
Přes zimu to je s vitaminem D těžší. Pokud máte možnost, jeďte i na dovolenou do tepla. Pokud nemáte takovou možnost, nejíte ryby a necítíte se být fit, zvažte doplňování vitaminem D. Vitamin D a vitamin K mají synergický účinek, takže jejich účinky se navzájem zesilují. Pokud uvažujete nad doplňky, tak nejlepší volbou je právě přirozená forma vitaminu D - D3 spolu s vitaminem K2 .
