Fosfor

Fosfor je hned po vápníku druhým nejvíce zastoupeným minerálům. V těle člověka se nachází asi 650 g fosforu, 85% je koncentrovaných v kostech a zubech, zbytek je rozdělen v krvi a dalších tkáních, především v srdci, ledvinách, mozku a svalech. Fosfor reaguje s mnoha dalšími látkami, ale jeho Nejstálejší průvodcem je vápník. V kostech je poměr vápníku a fosforu 2:1. V ostatních tkaninách je však poměr fosforu k vápníku mnohem vyšší. Fosfor pomáhá i k aktivaci vitamínu B a umožňuje jeho příznivé působení. Pravděpodobnost nedostatku fosforu u člověka je malá. Většina lidí získává veškerý potřebný fosfor z denní potravy.

Funkce fosforu v organismu:

- Podílí se na stavbě kostí a udržuje je v dobrém stavu
- Pomáhá vytvářet zubní sklovinu a posiluje zuby
- Důležitý pro přeměnu bílkovin, tuků a uhlohydrátů
- Nezbytný pro výměnu více minerálních látek (vápník, hořčík)
- Složka prostetických skupin enzymů
- Reguluje acidobazickou rovnováhu
- S jeho přeměnou souvisí energetický metabolismus.
- Důležitý při svalové kontrakci, při přenosu vzruchů z mozku do všech lelesných tkání
- Pomáhá sekreci hormonů
- Nezbytný pro tvorbu nukleových kyselin

Příznaky nedostatku:
Může vést k lomivosti kostí a zubů, únavě, tělesné slabosti, ztrátě chuti k jídlu, bolestem kloubů pokud zvýšené náchylnosti k infekcím.

Příznaky nadbytku:
Dlouhodobě nadměrný příjem fosforu potlačuje vstřebávání vápníku a způsobuje poruchy metabolismu.

Zdroje:
Dýňová semen, obiloviny, ječné lístky, mák, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, čerstvé maso, ovoce.