Minerální látky

Minerální látky jsou anorganické látky obsažené v těle jen v malých množstvích. Minerální látky a stopové prvky jsou pro náš život nesmírně důležité, ale lidský organismus není schopen je sám vytvořit. Jejich nedostatek vede k různým onemocněním a funkčním poruchám.

Podle množství, ve kterém se jednotlivé prvky v organismu nacházejí, můžeme minerály rozdělit na makroelementy a mikroelementy.
Makroelementy: vápník, hořčík, chlor, fosfor, draslík, sodík a síra. Minerální látky jsou potřebné ve velkých množstvích.
Mikroelementy (stopové prvky): železo, měď, zinek, jód, selen, mangan, fluor, chrom, molybden, kobalt a další. Náš organismus využívá pouze několik tisícin nebo miliontin gramů stopových prvků, avšak jejich přítomnost v organismu je pro udržení zdraví nezbytná.

Minerální látky mají v organismu trojí úlohu:
1, Jsou součástí kostí a zubů. Dodávají kostře pevnost a pružnost. Do této kategorie patří vápník, fosfor, hořčík.

2, Jak nerozpustné soli pomáhají kontrolovat složení tělesných tekutin a buněk. Je to sodík a chlor v tekutinách mimo buňky, draslík, hořčík a fosfor uvnitř buněk. Udržují osmotický tlak, zajišťují stále pH krevní plazmy, usnadňují výměnu látek přes membránu buňky směrem ven i dovnitř.

3, Jsou součástí aminokyselin (například síra v methioninu a cysteinu), hemoglobinu, nukleových kyselin (fosfor), bílkovin (fosfor, síra, železo, měď), enzymů (měď, hořčík, zinek, jód, kobalt), hormonů, vitamínů a jiných sloučenin. Některé ve spojení s bílkovinami jsou důležitým přepravním prostředkem. Jsou důležité pro činnost nervové soustavy, regulují dráždivost, aktivují enzymatické systémy, angažují se na správě základních psychických procesů. Některé minerály se podílejí na prevenci rakoviny, osteoporózy a dalších chronických nemocí.

Minerální látky nedodávají tělu žádnou energii, účastní se však látkové přeměny. Minerály spolupracují s vitaminy a jejich účinek je vzájemně úzce spojen. Například vitaminy skupiny B se vstřebávají pouze tehdy, pokud je přítomen fosfor. Vitamin C výrazně zvyšuje vstřebávání železo a vápník by se nemohl vstřebat bez pomoci vitaminu D. Zinek podporuje uvolňování vitaminu A ze zásob v játrech. Některé minerální prvky jsou součástí vitamínů: vitamín B1 obsahuje síru a vitamin B12 kobalt.

Minerály mohou mít dvě podoby - organickou (vázané v organických sloučeninách rostlinných a živočišných tkání) a anorganickou (čisté minerály nebo anorganické sloučeniny). Na vstřebávání, přeměnu a využití v organismu je výhodnější přijímat některé prvky v organické podobě (např. železo). Některé zase přijímáme v podobě anorganické (sodík a chlor ze soli). V anorganické podobě však mohou být určité minerály pro naše buňky jedovaté.

Potřeba minerálních látek závisí na věku, fyziologického stavu, od konzumace stravy i od životních a pracovních podmínek. Některé musíme přijímat denně v gramových dávkách (např. vápník, fosfor, draslík), jiné jen ve zlomcích miligramů jako stopové prvky (např. jód, fluor). Naše denní strava má jen malý podíl minerálů. Dospělý člověk vydává ze svého těla asi 20 - 30 gramů minerálních látek denně. Často dochází k minerálový nerovnováze - nadměrnému příjmu jednoho prvku což způsobí zvýšené ztráty jiného.