Výměna kyčelního kloubu

Dnešní umělé kyčelní klouby vydrží déle. Dnešní umělé klouby už vydrží podstatně více než v minulosti. I to je důvod poklesu věkového průměru adeptů na tyto ortopedické operace.


Je podstatné si uvědomit, že v minulosti, když jsme věděli, že náhradní kloub vydrží možná 5 - 10 let, měli jsme snahu posouvat věkovou hranici operovaných směrem nahoru. Pacient se snažil logicky co nejdéle vydržet se svým původním, poškozeným kloubem, fungoval na lécích od bolesti. Často nastal problém, že v určitém vyšším věku už u něj vznikla jiná onemocnění a operovat ho proto nebylo možné.
Dnešní pacienti si více uvědomují, že trpět se nevyplatí a výměna nemocného kloubu za nový jim úplně změní život. Pacienti mohou být nadále i rekreační sportovci, horolezci, lyžaři, běžci, tenisté. Určité sporty se ale s umělým kloubem provádět nesmí, ideální je, pokud váha organismu při sportu kloub nadměrně nezatěžuje, to umožňuje především plavání, cyklistika či valivý pohyb v podobě běžkování. Dnešní moderní umělé klouby vydrží běžně více než 20 – 25 roků.Nejčastěji voperovaným umělým kloubem je kloub kyčelní.


Umělé náhradě kloubu se říká i totální endoprotéza. Nejčastěji voperovaným umělým kloubem je kyčel. Na kyčli se mění jamka, hlavice kloubu a krček. Tyto části kloubu mohou být zhotoveny z různých materiálů. První endoprotéza měla například jamku z polyetylénu a hlavice s krčkem kloubu byla z ušlechtilé oceli. Endoprotéza se do kosti upevnila s pomocí kostního cementu, ten měl vlastně funkci lepidla. Podle toho i dnes rozeznáváme endoprotézy cementované, necementované a hybridní, když se zacementuje jen jedna část. Některé  země dodnes upřednostňují umělé klouby upevňované s pomocí cementu.
Cementované endoprotézy jsou však již na ústupu. Představují větší problém, pokud je u pacienta potřebná opakovaná operace v podobě další výměny kloubu. V případě některých pacientů, zejména starších, kteří již mají křehké kosti, nebo trpí revmatoidní artritidou, jsou však lepší volbou. Necementované klouby jsou však nejdražší. Obecně však lze říci, že necementované klouby se používají spíše u mladších pacientů, jejichž kvalita kosti snese přímé ukotvení bez cementu.

Opotřebení způsobuje artróza
Umělý kyčelní kloub potřeboval zpěvák Prince i český prezident Václav Klaus. Jeho původní, údajně zakonzervovanou vyoperovanou kyčel dokonce jakýsi snaživec nabízel za vyvolávací cenu 35 tisíc korun na českém aukčním internetovém portálu, podle pražské nemocnice Na Bulovce však není možné, aby Klausův kloub někdo získal. Už dlouhé roky s titanovým kyčelním kloubem žije a sportuje i česká herečka Jana Švandová. Ta s ním dokonce tancovala v televizní taneční soutěži Star Dance!


Nadměrné opotřebení kloubu způsobuje degenerativní postižení zvané artróza, které se zhoršuje s věkem. Artróza kyčelního kloubu se jmenuje koxartróza. Může být primární, která vzniká z ne celkem jasné příčiny, a sekundární jako následek jiného onemocnění-po infekčním zánětu, chemikáliích, ozáření, chemoterapii, vrozených deformacích, zlomenině krčku stehenní kosti.


Výměna kyčelního kloubu za umělý je náročný operační výkon. Trvá od jedné do dvou hodin, záleží na stavu kloubu. Uplatňují se i nové mini invazivní přístupy, co se týče operačních technik. Podstatné je však i období před zákrokem-aby byl pacient připraven na operaci po psychické, fyzické, medicínské stránce, ale i organizační doma, protože někdo mu musí na úvod pomoci, minimálně s nákupy.
Velmi důležité je super sterilní operační sál. Jednou z příčin selhání endoprotézy je totiž tzv. septické (infekční, působením bakterií) uvolnění kloubu, které je noční můrou každého operatéra. Po operaci je nejtěžší první noc. Pacienta však hned druhý den ráno staví na nohy. Možná s berlemi ujde dva-tři kroky a lehne si. Druhý den už dělá normální kroky, třetí chodí po schodech. Čtvrtý jde poučen o rehabilitaci domů. Stehy se vyndávají za 2 týdny. Průměrně šest týdnů pacient chodí s dvěma francouzskými berlemi, čtyři měsíce s jednou. Výsledek je dobrý tehdy, když nikdo jiný ani nezjistí, že pacient má voperován umělý kloub.


Léky proti trombóze a bolesti
Operace kyčelního kloubu patří mezi nejrizikovější z hlediska trombózy. Proto se pacientovi po zákroku dává na měsíc zabezpečovací léčba na ředění krve. Kromě toho má nohu od prstů nahoru bandážovanou s pomocí speciální punčochy, aby krev v žilách tekla rychleji a nevytvořila se sraženina. Na úvod jsou důležité i kvalitní léky proti bolesti.
Přestože v soukromých zařízeních čekací lhůty na operace nejsou, ve státních nemocnicích se na takový zákrok čeká i roky. Samozřejmě, pacient zatím trpí, užívá léky, z kterých každý má i vedlejší účinky, stav postiženého kloubu se stále zhoršuje a s ním i záruka dobrého výsledku.

 

Druhy kyčelních umělých kloubů

• Cementované: jsou vlastně celo cementované, čili obě jejich části-jamka i dřík-se do kosti upevňují s pomocí kostního cementu. Kostní cement má funkci lepidla.
• Necementované: patří mezi nejdražší a obecně se používají spíše pro mladší pacienty, jejichž kvalita kosti snese přímé ukotvení bez cementu.
• Hybridní: cementovaná je jen jedna část kloubu, která se dává do stehenní kosti.


Dvě příčiny možného selhání umělého kloubu


• Septické (infekční) uvolnění: na renomovaných pracovištích postihne do 1,5 procenta
případů. Příčinou jsou bakterie, přičemž k infikování rány může dojít během zákroku, ale i po
něm.
• Aseptické (neinfekční) uvolnění: dochází k opotřebování materiálu nebo k mechanickému selhání. Významnou roli hraje faktor tření, které v kloubu vzniká. K tření
dochází mezi hlavičkou a jamkou endoprotézy. Tzv. otěr může u některých pacientů způsobovat uvolnění endoprotézy.