Výskyt vší a jak se jich zbavit

Oznámení o jejich výskytu, ať už na nástěnce školy nebo v žákovské knížce, se hrozí každý rodič. Školákům je třeba prohlížet vlasy alespoň jednou týdně, i když je hlava nesvědí. V případě výskytu vší v kolektivu je namístě denní kontrola. Horší varianta je ta, pokud už vši a hnidy svému potomkovi ve vlasech objevíme. Zbavit se jich totiž nemusí být jednoduché!

Veš je pouhým okem poměrně těžko viditelná. Vlasy potřené petrolejem či denaturovaným lihem a zabalené v igelitech a osušky, štípání kůže a smrad jako na benzínové pumpě, to vše by mělo být při ničení vší minulostí. Babiččin recept je v současnosti trochu drastickým prostředkem na množení vší ve vlasech, i když je pravda, že vši jako typičtí příživníci žijící na povrchu těla hostitele si vytvářejí proti jednotlivým přípravkům odolnost, a tak je třeba neustále hledat nové a účinné látky na jejich likvidaci.

Vši se objevují každoročně po prázdninách, po návratu dětí do kolektivů ve školkách a školách. Veš dětská, nazývaná také vlasová či hlavová žije nejčastěji ve vlasech mladších dětí, obvykle ve věku 5 až 11 let, což způsobuje zejména jejich bližší fyzický kontakt, například při hrách nebo výměně čepic. Častěji bývají postiženy dívky vzhledem k délce vlasů, z dospělých osob ženy a babičky, a to z důvodu důvěrnějšího a bližšího kontaktu s ratolestmi.

Zavšivení, odborně nazývané také pedikulóza, však postihuje lidi všech věkových skupin a bez ohledu na sociální původ či úroveň hygieny. Veš se totiž klidně nastěhuje do umyté hlavy, dokonce některé zdroje uvádějí, že tento druh právě čistým a zdravým vlasům dává přednost.

Zpozornět při škrábání ve vlasech
Veš dětská je plochý, bezkřídlý hmyz, který má velikost 2 - 4mm. Kromě vlasů člověka může žít i na obočí nebo v bradě, to jsou však spíše výjimečné případy. Samička vši žije 6 – 8 týdnů a denně klade vajíčka, které připevňuje k vlasu v těsném sousedství (3 – 5 mm) s pokožkou hlavy, tzv. hnidy. Za období jejího života je to přes stovky hnid. Pokud vlas roste přibližně centimetr za měsíc, lze podle vzdálenosti hnid od kořene vlasu odhadnout délku trvání infekce. Hnidy jsou nejprve bělavé, později žlutohnědé. Po 8 – 10 dnech zrání při tělesné teplotě se z nich vylíhnou larvy, které se živí podobně jako veš krví. Sají ji několikrát denně, každé 2 – 3 hodiny, a právě jejich bodnutí a dráždivé sliny, což vylučují, jsou příčinou úporného svědění a škrábání se ve vlasech. Svědění pokožky hlavy-především v dobře prokrvené oblasti za ušima a na zátylku je spolehlivým signálem možné nákazy. Tehdy je třeba rozhodně zpozornět a důkladně prohlédnout potomkovi hlavu, přestože se doporučuje dělat to každý týden a ve zvýšené míře během zmíněné epidemii vší. Svědění hlavy se objevuje především v noci a často může být i příčinou nespavosti a neklidu u dětí.

Samotná veš nepřenáší infekce, jenže rozškrábaná, krvavá místa na hlavě se mohou nakazit choroboplodnými zárodky, například z nehtů, a může vzniknout tzv. druhotná bakteriální nákaza. Nakažené děti mohou mít dokonce zduřelé uzliny. Tehdy je třeba kromě odvšivovacích prostředků nasadit i antibiotika.

Důkladná prohlídka hlavy
Veš nemá křídla a neumí ani skákat. Mnozí však netuší, že přežije ve vodě, takže nakazit se vší je možné i během příjemného dne stráveného na plovárně. Na vlasech se vši nekloužou tak jako člověk na ledě, protože mají na končetinách dokonalý uchytávací mechanismus - ani mastné, ani čerstvě umyté vlasy nejsou pro ně kluzké. Rovněž není známo, že by upřednostňovaly jen některé typy lidí podle kvality nebo barvy vlasů.

Na diagnostiku zavšivených slouží důkladná prohlídka vlasů. Jediným spolehlivým důkazem přetrvávající pedikulózy je nález živých, lezoucích vší. Hnidy lze nejčastěji najít za ušima a ve spánkové oblasti, v záhlaví. Pokud jsou hnidy na vlasech vzdáleny od pokožky méně než 8 mm, je velmi pravděpodobná přítomnost živých lezoucích vší. Ve většině případů jejich počet nepřevyšuje číslo deset. Jelikož veš je pouhým okem poměrně těžko viditelná, je třeba vlasy prohlížet při dobrém osvětlení.

Dobrou metodou je suché vyčesávání, ale lepší je vlhké vyčesávání - vlasy je třeba mírně navlhčit šamponem s kondicionérem. Namočená veš se totiž nedokáže tak rychle pohybovat a je jednodušší, "ulovit ji". Hustý hřeben na vyčesávání vší se lidově nazývá“ všiváček“ a často se prodává v lékárnách jako součást odvšivovacích prostředků - šampónů, roztoků, gelů. Vyčesávání se doporučuje dělat od zátylku, hlava by měla být skloněná nad bílým papírem položeným na stole-nebo nad vanou.

Být ve střehu
Na trhu je množství různých přípravků na hubení vší. Problémem je, že vši jsou proti různým speciálním šamponům určeným na jejich hubení stále odolnější. Lékárníci se stále častěji setkávají se stížnostmi rodičů: "nezabralo nám to." Důvodem může být samozřejmě i nesprávně, čili neúčinné nanášení.
Přípravky na boj proti vším lze v zásadě rozdělit na dvě základní skupiny. Na chemické prostředky, které narušují nervovou soustavu vší, čili kontaktní jedy. Tyto insekticidy mohou způsobovat i nežádoucí místní reakce, neměly by je používat těhotné, kojící ženy a malé děti. Někteří odborníci považují za sporné už používání samotných chemických přípravků u dětí. Druhá skupina přípravků funguje na bázi mechanického hubení vší. Obsahují různé oleje, které pronikají do dýchacího systému tohoto hmyzu a vlastně ho zadusí. Proti takovým přípravkům se veš nemůže stát odolnou, protože rezistence na zadušení se vybudovat nedá.

Při odvšivovaní je vhodné kombinovat použití odvšivovacích přípravků s fyzickým odstraňováním vší a hnid. To znamená, co nejdříve použít šampon či roztok proti vším a po předepsaném čase působení důkladně vyčesat mrtvé parazity s pomocí hustého hřebene-všiváčku. Některé přípravky se nanášejí na suché, jiné na vlhké vlasy a nechávají se působit různě dlouhou dobu. U některých dokonce výrobce uvádí, že jsou nesmývatelné a měly by mít i preventivní účinek. Většinou však výrobce doporučuje proceduru po 6 - 10 nebo 14 dnech zopakovat. Důvodem je to, aby byly zasaženy i hnidy, které přežijí (procházejí totiž různými stadii vývoje), a z nich vylíhnuté larvy.

Při zavšivení je však třeba provést další opatření. Předměty, které přicházejí do přímého styku s vlasy je třeba ošetřit přípravkem Biolit na lezoucí hmyz, případně namočit do roztoku s obsahem chlóru. Ložní prádlo je třeba v období vrcholu odvšivování denně vyměňovat a podobně je to s ručníky. Co se týče plyšových hraček, vši se na nich jistý čas mohou mechanicky udržet, ale nekladou na ně vajíčka. Vhodné je však také je vyprat - a to vše při nejvyšší možné přípustné teplotě. Pokud by si rodiče zvykli po každém koupání prohlédnout dítě od hlavy po paty, přišli by na přítomnost vší dříve než se tyto potvůrky stihnou rozšířit mezi ostatní děti. V praxi tato prevence velmi nefunguje, dokud nenastane ve třídě panika. Nuže, vši žijí s lidstvem tisíce let a kromě nás nemají žádné přirozené nepřátel. A tak je třeba být ve střehu.

Kde mohou děti "chytit" vši?
Doma, mezi sourozenci, zejména pokud společně spí nebo si půjčují hřebeny, kartáče, čepice ve školách, při fyzickém kontaktu hlav, pokud mají děti pohromadě oděvy, nebo si šatstvo navzájem půjčují (čepice, šály), také během sportovních aktivit nebo při společenských hrách v prázdninových táborech nebo ve školách v přírodě na koupalištích, veš umí plavat, nakazit se je možné i v bazénu prostřednictvím sluchátek na poslech hudby v dopravních prostředcích (prostřednictvím opěrek hlavy).

Jak se zbavit vší
• Ve vaně co nejdříve použijte na vlasy přesně podle návodu přípravek proti vším, většina z těch, které jsou na trhu, dnes funguje na principu mechanického působení (vši udusí různé oleje, resp. zabrání jim sát krev),
• Za 8 – 10 dní je třeba proceduru zopakovat po předepsaném čase působení je třeba přípravek obvykle opláchnout a mrtvé vši i hnidy z vlhkých vlasů důsledně vyčesat hřebenem s hustými zuby (všiváček) ,mnohé prostředky zároveň pomáhají při uvolnění lepkavé vazby mezi hnidami a vlasy, součástí balení některých je kromě samotného hubícího roztoku přiložen i speciální šampon, oplachovadlo nebo odvšivovací hřeben.
•  Hnidy z vlasů pomáhá uvolnit i octový roztok a lze je vybírat vlas po vlase nehty, základ úspěchu je ručně vyčištěná hlava, vlhké vlasy třeba důsledně pročesat hřebenem s hustými zuby! Živé hnidy obvykle pukají pod prsty, ale spolehlivě odlišit mrtvé a živé hnidy lze pouze pod binokulární lupou.

Za onemocnění se považuje až nález živých vší, samotné hnidy mohou být i prázdné, mrtvé (vajíčka zůstávají na vlasech i po vylíhnutí vší). Podle výzkumů pravidelné používání hustého kovového hřebene na vši (u plastového se prostor mezi jednotlivými zuby roztáhne) jednou za 1 – 2 týdny po blízkém kontaktu s mnoha lidmi dokáže zabránit většině vších nákaz! Vši na vlasech trvale kratších než 1cm nejsou schopné přežít, ale dnes už především dívky není nezbytné ostříhat, hlavním důvodem ostříhání je snížit teplotu pokožky na hlavě (vši milují teplá a tmavá místa).

Nález vší je třeba oznámit maminkám, jejichž děti jsou v kontaktu s vaším dítětem, a učitelce ve škole, aby přiměřeným způsobem oznámila o možnosti nákazy v kolektivu ostatním, zneškodnění lezoucích vší a hnid je totiž nutné provést v celém kolektivu najednou, za tento problém se není třeba stydět a tajit ho, jinak vzniká začarovaný kruh neustálého obnovování se infekce.

Při nálezu vší je třeba udělat i opatření v domácnosti:
• vyprat při vysokých teplotách ložní prádlo a ručníky, vyžehlit je a denně vyměňovat, také čepice, šály, šátky a jiný oděv
• matrace, žíněnky ve škole postříkat Biolitem na lezoucí hmyz, důkladně je vyvětrat a vystavit slunečním paprskům, 3 – 4 dny nepoužívat
• hřebeny, kartáče namočit do roztoku s obsahem chloru (Savo, Chloramin, Domestos)

Svědění hlavy může přetrvávat i týden po zahubení vší.

Upozornění odborníků: přípravky pro zvířata (např. psy) na lidskou hlavu rozhodně nepatří, mohou vyvolat alergickou reakci!