Výtok z pochvy ještě nemusí znamenat onemocnění
Výtok z pochvy je nepříjemný zdravotní problémem, který ženy řeší v gynekologické ambulanci. Výtok je nepříjemná intimní záležitost, která způsobuje pálení, svědění a zápach. Ne každý výtok je ale třeba řešit návštěvou odborného lékaře.
Co je to vaginální výtok?
Bělavý hlenovitý výtok je fyziologický a v malém množství nemusí být známkou onemocnění. Jde o reakci na hormonální změny během menstruačního cyklu ženy. Hojnější množství je v období plodných dnů - ovulace, u dospívajících dívek a v těhotenství. Tento sekret plní funkci čištění a ochraňuje pochvu před vysušením, poraněním a infekcemi. V intimním životě pomáhá při pohlavním styku a díky obsahu feromonů může působit vzrušivě. Je to zcela normální nález a nepotřebuje návštěvu gynekologa. V opačném případě, úplná nepřítomnost poševního výtoku, např. po menopauze nebo při stresu, může být nepříjemná a zapříčiňuje bolesti při pohlavním styku a zpravidla je nutná terapie. Každá žena s postupem času sama pozná, jaké množství výtoku a jaké konzistence je obvyklé a dokáže snadno odhadnout, když něco není v pořádku.
Infekční výtok
Hlavní příčinou je infekce bakteriemi, viry, plísněmi nebo mechanickým poškozením rodidel. Infekční výtok se vždy vyznačuje zápachem. K zápachu se přidává svědění, pálení či bolest intimních partií zvenčí, nebo uvnitř při během styku. Množství může zůstat nezměněno. Výtok také často změní barvu a konzistenci. Nejčastěji zežloutne či zezelená, stává se hustším, nebo se vylučuje ve formě hrudek.
Onemocnění spojená s výtokem
- Bakteriální vaginóza představuje nezánětlivou poruchu poševního systému. Charakterizuje ji redukce laktobacilů (přirozená součást poševního prostředí) a přemnožení jiných bakterií, např. Gardnella vaginalis. Žena si stěžuje na hojný vodnatý výtok, případně zápach.
- Bakteriální kolpitida je zánět pochvy, představuje klasický hnisavý zánět způsobený přemnožením streptokoků, stafylokoků a enterokoků. Ženy udávají hustý výtok a bolesti při styku. Výtok bývá žlutý až smetanový, často páchne. Při akutní formě i otok a zarudnutí sliznice pochvy.
- Parazitická kolpitida je zapříčiněna prvokem Trichomonas vaginalis. Vyvolává hnisavou poševní sekreci. Ženy obtěžuje bolest v podbřišku, hojný řídký výtok, bolest při styku a někdy i svědění zevního genitálu. Sliznice pochvy mívá jahodové zbarvení. Jde výhradně o sexuálně přenosné onemocnění.
- Kvasinková kolpitida je nejčastější příčinou výtoku. Typickým reprezentantem je Candida albicans. Ženy trápí výrazné svědění a výtok. Typický je tvarohovitý sekret, někdy ale bývá vodnatý, bez zápachu. Chronická forma může vést k výrazným změnám. Rodidla mají stařecký vzhled, kůže velkých pysků je zhrubělá. Diagnostika se opírá o mikroskopický důkaz kvasinek. Nejspolehlivější je kultivační vyšetření.
Rizikové a predispoziční faktory u žen
- podávání antibiotik / narušují fyziolog. prostředí pochvy, zejména při léčbě urologických infekcí /
- cukrovka
- těhotenství
- dietetické faktory / nadměrný přísun cukrů a deficit železa a zinku
- hormonální antikoncepce
- imunologické faktory / poškozená nebo oslabená imunita
- genetické faktory
- sexuální aktivita (orální a anální styk, frekvence pohlavního styku)
- těsné spodní prádlo (zapaření a mechanické tření, zvýšená vlhkost)
- intimní hygiena (výplachy, možnost alergické reakce na některé složky)
- dlouhodobý stres
První pomoc
K dispozici je velké množství obvykle volno prodejních antimykotických mastí, s aplikátorem pro snadnější vnitřní zavádění nebo antibakteriální roztoky pro výplachy pochvy, které potlačují zánět, otok a pálení. Doporučují se také přípravky pro intimní hygienu, vhodné zvláště pro opakující se záněty. V případě, kdy příčinou může být pohlavní nákaza, se přistupuje se k léčbě antibiotiky.
Lokální léčba - vaginálními čípky nebo krémy, která však obvykle působí pouze na povrchu sliznic a nezasáhnou kvasinky, které jsou lokalizované v hlubších vrstvách tkáně. Mnoho žen léčbu lokálními přípravky velmi často ukončí, jakmile vymizí příznaky onemocnění, což není správné. Pochva ještě není dostatečně přeléčena a ne všechny mikroorganismy jsou zničeny. Pak dochází k opakovanému výskytu onemocnění.
Perorální léčba (užívání ústy) je schopna zbavit infekce již po užití jedné dávky léčiva - tj. po užití jedné kapsle. Tato léčba je tedy nejen mnohem účinnější, ale také pohodlnější. Vzhledem k tomu, že zasahuje především mikroorganismy ve střevním traktu, zabraňuje zároveň mnohem efektivněji opětovnému návratu onemocnění.
