Zahrádka podle receptu našich babiček

I přes moderní postupy v téměř všech odvětvích lidské činnosti, občas nastává moment, když přijde na řadu “selský” rozum a babiččiny recepty. Pomáhají nejen v kuchyni, kosmetice, péči o domácnost bez chemie, ale i na zahrádce. A o tom si můžete přečíst v našem článku.

Zahrádka podle receptu našich babiček

Pravdou je, že naše babičky nebyly líné,
ale jako životem protřelé matky si uměly usnadnit život a práci téměř všude. A za to jim patří obdiv.

Na začátek je dobré vzít si papír formátu A4
a nakreslit si vaši zahrádku. Nemusí to být vůbec v měřítku, stačí jen tak orientačně "od oka". Na vrch papíru byste si měli poznačit rostlinky, bez kterých se neobejdete, jako např. vaše oblíbená mrkev, druh okurek, který používáte do salátů, a postupně až k těm, které vaše domácnost spotřebuje pomálu. Když budete mít seznam oblíbenců hotový, přečtěte si, jaké jsou vhodné a nevhodné kombinace rostlin. V tom právě byly naše babičky hodně dobré. Zkusme to tedy zasadit podle nich.

Co se s čím může kombinovat
1. Do brambor se dá sázet křen. Kdo to kdy viděl sázet plevel? Ale až na podzim budete mít brambor na rozdávání, uvidíte co na to sousedé. A i přesto, že hned za plotem brambořiště lehne po nájezdu "mandelinek", vy se jim vyhnete, i když jsem nepoužijete žádný postřik. Pravdou je, že sem tam nějaká zabloudí i k vám, ale ty stačí posbírat do sklenice a zlikvidovat.
2. Cibuli sázejte do čtvercového záhonu a mezi každé 2 cibule dejte 1 semínko červené řepy. Dokola záhonu vysejte heřmánek. Rostlinky mají podobné nároky a navzájem se podporují v růstu. Nebudete mít problémy ani s broučky šroubujícími se do cibulek.
3. Pokud máte rádi ředkvičky (jakýkoliv druh), vysejte do meziřádků řeřichu. Jednak ji spotřebujete do pomazánek a salátů stejně jako ředkvičky, a obejdete se bez "drepčíků". Nebo druhá možnost - kombinace se salátem a mrkví. Rostou jedna po druhém průběžně, není třeba si dělat velmi starosti s plevelem a mají ty správné nároky na živiny. Neohrožují se navzájem škůdci, takže ideální soužití.
4. Salát můžete zkombinovat s dvěma rostlinkami - jahodami a pastiňákem (podobá se petrželi, ale chutná skoro jako mrkev. Na rozdíl od mrkve má jedlou i nať a léčivá semínka). Pokud tedy máte rádi dva druhy salátu, jeden dejte mezi jahody (jako když je na hrací kostce číslo 5) a jeden mírně vysejte mezi pastiňák. Salát budete mít čisťoučký, bez mšic.
5. Černému kořeni se říká i černá ředkev - je léčivá, ale pálivá, pokud ji zasejete spolu s pórkem a dokola záhonek olemujete mrkví, předejdete napadání škůdci (ale fuguje to i naopak - pórek s mrkví olemujte černým kořenem). Pórek má rád půdu přihnojenou tak rok-dva před sázením a daří se mu i s celerem. Celer však nikdy nesaďte spolu s petrželkou.
6. Pokud máte rajčata zasazená ve skleníku či foliovníku, můžete mít problémy opylováním, čemu předejdete, pokud před skleník i do něj sem-tam zasadíte brutnák (Borago officinalis) s krásnými a chutnými kvítky. Nejenže ho využijete v kuchyni, ale zabezpečíte svým rostlinkám správně opylování. Rajčata milují závětří, takže pokud je máte venku a ne ve skleníku, zasaďte je před kukuřici, popínavou fazoli, nebo alespoň skleník. A aby vás netrápili krtci či jiný nepříjemný hmyz vylézající ze země a likvidující kořínky, zasaďte ta i afrikány. Afrikány jsou vhodné i na olemování záhonů zeleniny, kterou rady napadají molice, jako jsou kadeřavá kapusta, kadeřavá petržel, květák, brokolice apod.

Pokud jste se rozhodli, že letos si nenecháte pokazit chuť a kysané zelí chcete nakládat z vlastní úrody,
spolu se zelím do meziřádků zasejte jetel! Je to neuvěřitelné, ale bude mít dostatek správných živin, nemusíte ho plet, jetel ho ochrání před všemi škůdci. Vědecké výzkumy dokonce potvrdily babiččinu teorii, že ti bílí motýlci, kteří tak rádi kladou vajíčka, co se přeměňují na žravé housenky, prostě nerozeznají jetel od zelí (nebo naopak?), a tak raději letí k sousedům ....

Jahody milují salát, ale pokud ho vy v lásce nemáte, může jej nahradit jakákoliv jiná listová zelenina
Fazolím ani hrachu např. salát nevadí, nemá specifické nároky na výživu, kterou by jim kradl, ani škůdce nemívají ze stejné skupiny. Tak proč ne, pokud chcete třeba ušetřit místo. A jen tak mimochodem - fazole před sázením namočte na jeden-dva dny, aby praskly a začaly klíčit, potřete je jedlým olejem nebo rozpuštěným mýdlem - tuková vrstva je ochrání před přílišnou vlhkostí a v suchu jim nedovolí příliš rychle vyschnout. Jinak byste z úrody nemuseli mít až tak mnoho. Opravdu, fazole má raději západní stranu.

Pokud máte skleník nebo fóliovník,
před jeho jižní stranu můžete zasadit i dýni, cuketu, patizon - budou ze skleníku odčerpávat nadbytečnou vodu a svým popínavým růstem vhodně zastíní slunce, které by mohlo poškodit rostliny uvnitř. A rada od babičky, pokud pěstujete dýni? Snažte se ji sázet tak jako ona - buď před skleník, nebo k opoře vyrobené z armovací sítě (tak lze sázet i okurky - a navíc dejte dospod černou netkanou fólii - babičky místo toho používaly obyčejnou slámu). Jelikož po ní se úponky plazí směrem nahoru, i plody tykve a okurek visí směrem dolů. Je to praktické pro sběr - nemáte stále špinavou zeleninu, méně hnije i ve vlhčím počasí a tak jisté plísně vás víc obcházejí. Aby tykve neodpadávaly svou váhou, babičky nezahazovaly poškozené "silonky". Jednoduše malou tykvičky oblékly a provázkem přifixovaly k jednomu nebo více očkům sítě. Jak dýně rostla, punčoška se roztahovala. Důmyslné, co?

Tradičně sázíme okurky spolu s koprem, ale napadlo vás někdy,
že je to tak, protože kopr je vlastně léčivka? Kopr se dobře osvědčil i spolu s fazolemi, které chrání před mšicemi (tento kopr se však již do zavařování použít nedá, přebírá na sebe škůdce a konzumovat ho asi nebudete chtít). Všechny rostliny, které by mohly být napadeny housenkami - jako např. květák, kapusta, zelí, brokolice - si velmi dobře rozumí s yzopem, šalvějí a tymiánem. Každý ze záhonů olemujte dokola jinou bylinkou a získáte zároveň zásobu na zimní období. A ani slimákům právě nevoní. Celer si hýčká zelí, kapusta ho chrání proti rzím. Vzájemně výhodné kombinace, které se navzájem chrání před nežádoucím hmyzem, jsou i celer a heřmánek či celer a pórek.

Proč byste si do zahrádky nezasadili třeba i trvalky?
Bude to chtít pečlivé zvážení místa, protože trvalky, jak jejich název naznačuje, se ke konci vegetačního období neodstraňují ze záhonů, ale mají tu výhodu, že lákají k sobě hmyz, který vaše zahrádka potřebuje k opylení a správný vývoj. Zasaďte si mátu, pažitku, mařinku vonnou, libeček - jsou totiž trvalkami. Naše rada - zasaďte je do větších kbelíků, které zapuste do země, aby se vám odnožemi nerozplazily po celé zahradě. K jednoročním květům můžete zasadit petržel, celer, kerblík. I tyto rostlinky, tak jako ty zmiňované dříve, mají raději polostín. Andělika je dekorativní dvouletá bylina, které svědčí polostín. Její semena se používají jako alternativní sladidlo a likér z této léčivky je také příjemný.

Vyhněte se těmto kombinacím:
1. Fazole a fenykl - ať už bulvový, ale ani ten "semínkový" - dochází ke zpomalování růstu a kvetení.
2. Kapusta se nesnáší s ředkvičkami, a to ani v případě, že jde o tzv. následnou plodinu, tj pokud jste ředkvičku vytrhali a na uvolněné místo chcete něco zasadit. Vyberte si něco jiného, ​​např. salát nebo mrkev. Jen ne zelí. Přitahují stejné škůdce, takže byste mohli zbytečně přijít dvakrát po sobě o úrodu. Stejně nepříznivá je i kombinace zelí a jahody.
3. Na rozdíl od pastináku petržel se se salátem nemá ráda. Pokud se na salátu usadí mšice, máte i po petrželi.
4. Hrach s fazolemi nemají rády cibuli, a to ani šalotku.
5. Rajčata s paprikou jdou sice spolu chuťově na talíři či chlebu, ale ve skleníku nebo na záhonech vedle sebe se nesnášejí.
6. Mrkev nikdy nesaďte nahusto, pokud jí dopřejete místo uprostřed zahrádky, kde dobře prospívá, nemusíte mít strach z létajícího savého hmyzu. Nikdy ji neokopávajte a při pletí plevele jamky vždy zahlazujte, aby se do nich nenastěhovali ty bílé blešky.

Zelenina, kterou můžete kombinovat s květinami a bylinkami
1. Na okraj řady rybízu, červené zelí, jednoletý bílý hrachor, heřmánek, zlatavý chmel a k tomu jiřiny, květák, špenát a po něm žlutá rajčata, červené pnoucí fazole v záhonu s celerem, zelený hrášek a po něm pórek; na okraj záhonů rebarboru a k ní žlutou šalvěj, jahody se salátem a oregánem, cibuli a červenou řepu obehnanou heřmánkem, od severu sladkou kukuřici a před ni do vnitřní strany rajčata.
2. Před keříky rybízu babičky sely mnohokrát měsíček, před ně zelí s jetelem, keříčkový hrášek spolu s echinaceou, levandulí, cínie, černuchu setá, heřmánek, šalvěj, astry, jahody. Na okraj chmel, z jižní strany révu a lichořeřišnici (pokud máte altán, nechte ho obrůst i těmito táhlými rostlinkami kromě břečťanu). Pod ně pažitku, pastiňák, saturejku, petržel, oregano, estragon. Brambory spolu s křenem, mrkev a cibuli, červenou řepu a čekanku, pór a řapíkatý celer nebo pórek a mrkev, řepu s cibulí, od severu cukrovou kukuřici. Do středu slunečnici a kolem mrkev. Rajčata před stěnu z vrbového proutí v kombinaci s hrachorem.
3. Společně mohou žít rybíz, angrešt, vinná réva, jahody s různými druhy salátů, fazole a jiřiny, pivoňky, orlíček (Aquilegia vulgaris), mrkev, astry, cibule, heřmánek, hrášek, lilie, fazole, kopretiny, cibule, levandule, kapusta, rajčata, andělika lékařská, topolovka. Záhon můžete olemovat šeříkem a rozmarýnovými keři. Na severní straně nasadit ptačí zob.
4. Zkusit můžete zkombinovat révu s růžemi, rybízem a dvěma druhy malin, rajčaty, doplňte to řádkem brokolice, dvěma řádky fazolí, záhonem jahod, keříčkové fazole a mezi ni nasaďte salát, řádek špenátu, řádek kedlubny, cibule a mrkve. Abyste měli co aranžovat do sušených kytic, můžete do celkové kompozice doplnit i ozdobnou trávu a jiné květiny, které se mohou sušit. Mezi řádky vám klidně může vonět pažitka, majoránka, rozmarýn, levandule, šalvěj, yzop, máta.
5. Pokud byla předcházející kombinace pro vás příliš odvážná, můžete zkusit zasadit před keříky rybízu cibuli, angrešt a maliny a před ně nasadit červené zelí. Doplnit to můžete hráškem, červenou řepou a čínskými fazolemi, jahodami se salátem i bramborami. Chybět by nemusely ani chryzantémy s mrkví a kudrnatou kapustou. Chryzantémám však nevadí ani celer, hrášek s pórkem, fazole a rané brambory, mrkev a cibule, rajčata, okurky a kopr.
6. Možností, co s čím barevně a voňavě zkombinovat, je nepřeberné množství. Ani s těmito kombinacemi "nešlápnete" vedle: topolovka s koprem, cibulí, pelyňkem, meduňkou, santolinou, yzopem, šalvějí, oreganem, levandulí, pažitkou, česnekem, heřmánkem, mateřídouškou, náprstníkem, routou voňavou, saturejkou, libečkem, plicníkem, zvonkem, čechřicí vonnou, andělikou, celerem, jahodami, petrželkou, kontryhelem, konvalinkou, vavřínem - bobkovým listem, rybízem, růží, jalovcem, borůvkou, barvínkem.

Zkuste i netradiční rozložení zahrádky
Jednotlivá políčka vůbec nemusí mít tvar čtverce či obdélníku. Ve Francii nejsou v některých zámeckých zahradách zeleninové řádky rovné, ale mají tvar vlnovky, spirály, jing-jang apod. Samozřejmě, chce to alespoň dvě různé rostliny nebo barvy zeleniny či bylin. Cestičky mezi zeleninou mohou mít tvar oblouků, některé záhony mohou být geometricky přesné. Stačí si jen správně promyslet, co s čím a jak, a budete mít nejen plnou náruč vitamínů, ale i překrásnou pastvu pro oči.

Autor: Lenka Kostková