Zaměstnání je velmi důležité pro naše zdraví

Nezaměstnanost je v dnešní době stále aktuálním tématem. Podniky dávají hromadné výpovědi, a navzdory potřebě nových pracovníků pro nedostatek financí nepřijímají nové. O svou budoucnost se bojí mnoho lidí, absolventi středních a vysokých škol nemají praxi a odborné znalosti, což jsou hlavní kritéria, která zaměstnávající firmy požadují. Nezaměstnanost se podepisuje na ekonomické situací jednotlivce, ale i rodin a ovlivňuje nejen obsah nákupního košíku, úroveň vzdělání / nemají si za co zaplatit, zvýšit a doplnit studium /, ale i zdraví člověka.

Podle výsledků má nezaměstnanost negativní dopad na fyzické, ale i psychické zdraví člověka
Jsou dva mechanismy, které fungují v procesu negativního dopadu nezaměstnanosti na zdraví. Prvním je finanční napětí a druhým je přítomnost dalších zatěžujících okolností, kterými se dopad zvyšuje. Sociální dopady jako např. opora lidí, dokáží nepříjemné události v životě člověka, jako je i nezaměstnanost, zmírnit. Se ztrátou práce a finančním napětím přichází stres, který zatěžuje organismus, snižuje imunitu a dává tak prostor pro vznik somatických onemocnění, což opětovně zatíží finanční situaci člověka potřebou léků a péče a sníženou schopností hledat si práci.

S nezaměstnaností se zvyšuje i riziko rozvoje nepříznivých návyků
Hlavně kouření, zvýšené požívání alkoholických nápojů, experimentování a závislost na drogách nebo lécích. Objevují se i neurotické problémy, které se projevují úzkostí, únavou, bolestmi hlavy, nespavostí, ale i podrážděností a jinými příznaky možných rozvíjejících se problémů.

Nezaměstnanost se projevuje i v sociálním styku
Člověk se začne postupně izolovat a nemusí to být vědomě. Během dne, dokud jsou ostatní v práci, je on sám. Později zapůsobí omezené finanční možnosti při vyhledávání činností spojených s lidmi. To jen zvyšuje vnitřní napětí člověka, začínají se objevovat konflikty, oslabuje se sebevědomí člověka. A aby se vyhnul případným konfliktům nebo porovnávání s jinými, tak se začne distancovat úplně.

Mezi rizikové skupiny nezaměstnaných patří
• Mladší věkové skupiny do 30 let - absolventi středních a vysokých škol, nemají dostatečnou praxi, zkušenosti nebo kontakty. Po škole je třeba, aby se u nich vytvořily a upevnily pracovní návyky. Jejich dlouhodobý deficit během delšího období po škole může mít za následek jejich obtížnější vytváření v budoucnosti.
• Starší lidé - prožívají období nezaměstnanosti velmi těžce, protože se už hůře přizpůsobují novým podmínkám.
• Ženy - navzdory různým opatřením stále v některých oblastech přetrvává diskriminace žen.
• Zdravotně postižení lidé - mají problémy se zaměstnat zejména pro trend ve společnosti zvyšovat pracovní výkon a nasazení, přičemž lidé s handicapem nemusí mít takové nasazení.
• Lidé bez kvalifikace a romské etnikum.

Psychologové radí dodržovat tyto zásady
• Neztrácet naději, vážit si života, zhodnotit své dosavadní zkušenosti.
• Naplánovat si denní aktivity tak, aby nebyl čas litovat, že není zaměstnán.
• Informovat se o právech a povinnostech nezaměstnaných.
• Udržovat kontakty s okolím, s úřadem práce, neuzavírat se.
• V případě možnosti se zaměstnat i pod úroveň své kvalifikace hlavně, aby se neztrácely pracovní návyky.
• Pečovat o sebe, domácnost, své zdraví.

Důležitá je i prevence, pokud víte dopředu, že můžete přijít o práci, připravte se na to
Zjistěte si vše o rekvalifikačních kurzech, o brigádách, možnostech na úřadech práce, abyste nezůstali zaskočeni a hlavně v nečinnosti. Ta jen upevňuje negativní pocity, které nezaměstnanost doprovází. Ztráta práce může potkat každého.