Zánět a rakovina slinivky
Slinivka je životně důležitý orgán o kterém téměř nevíme, dokud neonemocní. A nemocí slinivky může být několik a žádná není pouze banalita. Pokud se chcete dozvědět o slinivce něco víc, začneme tím, co má v našem těla na starosti.
Slinivka
Pankreas (slinivka břišní) je druhým největším žlázovým orgánem trávicí soustavy člověka. Tvar slinivky připomíná ležaté písmeno J a jeho hmotnost se pohybuje od 60g do 90g. Je uložena v zadní části břišní dutiny a sahá od dvanáctníku až k slezině. Skládá se ze dvou výrazně odlišných typů buněk, které předurčují i její funkci. Jeden typ buněk je zodpovědný za exokrinní a druhý typ za endokrinní činnost slinivky. Exokrinní část slinivky je zodpovědná za produkci pankreatické šťávy, která plní svou roli při trávení potravy s obsahem cukrů, tuků a bílkovin. Endokrinní část žlázy se skládá z ostrůvků buněk, tzv. Langerhansových ostrůvků. Ty produkují hormony, které se vylučují přímo do krve. Z nich hlavně inzulín a glukagon významně zasahují do metabolizmu cukrů v organismu.
Bolesti slinivky
Obecně lze říci, že bolesti pankreatu spadají do skupiny bolestí břicha (abdominální bolesti). Abdominální bolest je subjektivní pocit vyvolaný organickým poškozením orgánů břišní dutiny nebo jejich porušenou funkcí. Příznaky onemocnění slinivky vznikají následkem zánětlivého nebo zhoubného (maligního) procesu. V případě zánětu slinivky může jít o jeho akutní nebo chronickou formu (akutní nebo chronická pankreatitida). Příznaky jednotlivých onemocnění slinivky mají podobné symptomy a častokrát není jednoduché je navzájem od sebe odlišit. Zároveň nejsou příznaky specifické, což znamená, že se mohou objevit i při poškození jiných orgánů a nemusí mít přímo souvislost se slinivkou.
Akutní pankreatitida
Jde o akutní zánět slinivky, který může být vyvolán různými činiteli. Nejčastějšími příčinami bývá alkohol, přejídání, žlučníkový kámen (cholecystolitiáze), léky nebo operace. Následkem dráždění exokrinní části slinivky výše uvedenými činiteli dochází k uvolnění proteolytických enzymů, které za normálních okolností plní svou funkci mimo slinivku. Toto uvolnění má za následek poškození tkáně samotné slinivky, vedoucí k těžkému zánětu a až k nekróze pankreatu (odumření tkáně žlázy). Pacient s akutní pankreatitidou pociťuje bolest v oblasti horní části břicha a kolem pupku, která častokrát vyzařuje směrem dozadu, ale i do hrudníku a do dolní části břicha. Bolest bývá intenzivnější v ležící poloze a pacienti nacházejí úlevu při sezení s ohnutým trupem. Akutní pankreatitidu provázejí další příznaky, jako je nevolnost (nauzea), zvracení a napětí v břiše, způsobené zánětem pobřišnice (peritonitidou).
Chronická pankreatitida
Je to chronický zánět slinivky, který se na rozdíl od akutní formy vyznačuje progresivní, postupující fibrózou (zvazivovatěním) slinivky. Fibróza vede následně k zániku exokrinní i endokrinní části pankreatu a ke vzniku nepravidelných rozšíření pankreatických vývodů. Mezi nejčastější vyvolávající faktory vzniku chronické pankreatitidy patří v první řadě nadměrná konzumace alkoholu, dlouhodobý příjem hyper nebo hypoproteinemické stravy (strava s příliš zvýšeným nebo sníženým obsahem bílkovin), uzavření (obstrukce) pankreatického vývodu (následkem zúžení nebo nádorovou masou), jakož i různé vrozené predispozice. Při chronické pankreatitidě, která je charakterizována opakujícím se výskytem potíží bývá bolest stálá nebo přerušovaná, ale často se může stát, že chybí úplně. Obvykle bývá u pacienta přítomna ztráta hmotnosti a příznaky typické pro malabsorpci (nedostatečné vstřebávání živin ve střevě). Při chorobách slinivky se vyskytuje u nemocného průjmovitá stolice, často objemná, s matným vzhledem.
Nádorová postižení slinivky
Je mnohdy těžko diagnostikovatelné onemocnění vzhledem ke komplikovanému uložení pankreatu. Karcinom pankreatu se vyskytuje častěji u mužů než žen a jeho výskyt stoupá s věkem. Maximum výskytu je mezi 60. a 70. rokem života. Riziko vzniku karcinomu pankreatu je zvýšené u lidí z nižších sociálně ekonomických skupin. Mezi rizikové faktory patří: chronická pankreatitida, nadměrná konzumace kávy a alkoholu a kouření. Většinou jde o karcinom vycházející z exokrinní buněk pankreatu (až 95%). Specifické příznaky zhoubného onemocnění slinivky často chybí. Z tohoto důvodu je při klinickém i radiologickém vyšetření pacienta včasná diagnóza karcinomu slinivky téměř výjimkou. U karcinomu hlavy pankreatu bývá přítomna žloutenka (ikterus) a obstrukce společného žlučovodu. V případě postižení těla a ocasu slinivky se karcinom manifestuje bolestmi v břiše a zádech v důsledku poškození nervových struktur. Obecně bývá v klinickém obraze přítomna anorexie, ztráta hmotnosti, poruchy vyprazdňování žaludku, slabost, zvracení a ascites (hromadění tekutiny v břišní dutině). U poloviny nemocných bývá následkem onemocnění slinivky přítomna i deprese.
