Jak nám pomáhají probiotika?

Jak probiotika pomáhají dětem, dospělým či při obezitě? Probiotika prospívají v každém věku a jsou nápomocné při vysokém cholesterolu či při obezitě. Víte, jak? Zdrojem probiotik jsou i mléčné výrobky.

.

Zdravotní přínos probiotik.

Probiotika mají schopnost množit se ve střevě, a tím snížit výskyt a množení nežádoucích patogenů. Působí v trávicím systému, kde napravují střevní flóru a obohacují nás "dobrými" mikrobakteriemi.

Nehrozí předávkování probiotiky. Umožňují lepší a efektivnější vstřebávání živin z přijaté potravy do organismu. Zároveň  zabraňují vstřebávání toxinů nacházejících se ve stravě. Tento základní mechanismus fungování probiotik má velmi pozitivní účinky na imunitní systém člověka. Jejich uplatnění lze předpokládat i v prevenci infekčních chorob dalších orgánových soustav, přičemž jejich preventivní účinek je zprostředkován celkovou stimulací imunitního systému. Zabraňují tomu, aby se ve střevě člověka objevily látky, které by mohly způsobit jejich nádorové bujení.

Probiotické mikroorganismy pomáhají našemu trávení a umožňují některým lidem konzumovat i takové potraviny, které by bez jejich pomoci nedokázali strávit a způsobily by jim nepříjemné zdravotní problémy.

Pomáhají při různých onemocněních: zejména při zánětlivých onemocněních žaludku a střev (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, rotavirové infekce), onemocněních vyvolaných kvasinkami (kandidózy), ale i patogenními kmeny Escherichia coli (E. ¤ coli), infekci způsobené Helicobacterem pylori, použivají se při chorobách  trávicího traktu, především při průjmových onemocněních, laktózové intoleranci a zánětlivých chorobách tlustého střeva.

Potvrdilo se, že preventivní podávání probiotik dětem v nemocniční péči může výrazně snížit riziko výskytu průjmů. I léčba antibiotiky může způsobit průjem. Aby k němu nedošlo, měla by se probiotika podávat minimálně během léčby. Vhodné je podávání i po jejím skončení, aby se co nejdříve obnovila antibiotiky narušená rovnováha střevní mikroflóry.

Z dalších indikací je to prevence alergií a atopické dermatitidy. V případě atopické dermatitidy práce publikované v posledním roce poukazují na to, že i přes řadu pozitivních výsledků jejich účinku v prevenci a léčbě atopické dermatitidy se odborníci shodují na tom, že účinek probiotik nebyl jednoznačně prokázán. Atopická dermatitida je komplexní onemocnění a není možné v primární prevenci zabránit manifestaci onemocnění a  sekundárním projevům onemocnění. Dosažení alespoň částečných úspěchů je určitě velmi pozitivní výsledek.

Považují se za bezpečné, protože jde o nepatogenní mikroorganismy.

Za rizikové se považuje dlouhodobé podávání vysokých dávek probiotik u pacientů s autoimunitními onemocněními, jakož i s nezralou nebo narušenou imunitou.

Mnozí lidé mají problémy strávením mléčného cukru laktózy. Podávání probiotických mikroorganismů v klinické praxi zmírňuje příznaky uvedených zdravotních problémů. Výsledky některých pokusů naznačily, že konzumace fermentovaných mléčných  produktů by mohla snižovat riziko rakoviny tlustého střeva. Zabraňují vzniku zácpy a pomáhají při její léčbě.

Produkují laktoferin-bílkovinu, která má schopnost vázat železo a bez níž by organismus nebyl schopen železo z potravy absorbovat.

Prostřednictvím čištění střeva také dlouhodobějším užíváním snižují případný zápach z úst.

Dostatečná přítomnost probiotických bakterií ve střevě dokáže produkovat určité druhy vitamínů, především vitamíny K a B (biotin, B1, B3, B6 a B12). Také pomáhají léčit vnitřní záněty.

Probiotické kultury produkují látky, které snižují pH střeva. To vytváří prostředí, v němž se nedaří patogenům. Probiotika tak mají podobný účinek jako antibiotika - neumožní, aby se škodlivé mikroorganismy množily.

Narušují uhlovodíkové vazby, čímž napomáhají rozkladu potravin na jejich složky, které jsou pro organismus snadněji dostupné. Urychlují proces rozkladu zbytků, čímž předcházejí vzniku hnilobných procesů ve střevě. Díky probiotickým bakteriím se střevo čistí. Tyto bakterie mají schopnost dostat se ke střevní stěně a svou aktivitou odstraňovat nežádoucí patogeny. Probiotika pak tyto patogeny nepustí ke střevní stěně a posouvají je ven z těla. Přítomnost probiotik ve střevě vytváří mírně kyselé prostředí, v němž škodlivé bakterie nepřežijí.

Pomáhají bojovat proti civilizačním onemocněním a jejich projevům. Snižují například cholesterol, mohou se spolupodílet na prevenci obezity. Některé klinické studie říkají o tom, že mohou prodlužovat aktivní život a zlepšují jeho kvalitu.

Jak jsou probiotika prospěšné pro jednotlivé generace.

Děti:

U kojených dětí se vyskytuje ve střevě podstatně více probiotických bakterií než u dětí, kterým byla podávána umělá výživa. Kojené děti méně trpí kojeneckými průjmy a škodlivými bakteriemi, jakými jsou E. coli a klostridia. Kojení, a tím i vyšší přítomnost probiotických bakterií, také pomáhá předcházet vzniku Crohnovy choroby. Probiotika jsou schopny vytvořit na stěnách střev souvislý ochranný povlak pokrývající sliznici, a tím zabránit kolonizování střeva patogeny a jejich následnému přemnožení. Atopický ekzém je u dětí stále častější. Atopie se vyvíjí často u dětí, které nemají pořádku střevní mikroflóru. Pomáhají při akutním průjmu. Studie ukázaly, že děti, kterým bylo ke stravě přidáno probiotikum, trpěly méně často průjmy, které jsou zátěží pro organismus, protože způsobují ztrátu minerálů, vitamínů a stopových prvků. Organismus dítěte po průjmu je náchylnější na jiné infekční onemocnění. Jejich užívání je prevencí astmatu. Klinické studie poukazují, že děti, kterým jsou probiotika podávána dlouhodobě, mají méně často projevy astmatu.

Mladí:

Nejčastějším problémem teenagerů je akné. Příčinou jeho vzniku je nezdravá střevní flóra, množství toxinů a nebyly vyloučeny zbytků potravy, které se zdržují ve střevě a produkují do krve škodlivé látky. Přibližně v 50 % případů akné byla přirozená rovnováha střevních bakterií narušena. V mladém věku může být akné přirozenou součástí změn v organizmu. No pokud je příliš problémové, je lepší léčit ho odborně pod dohledem lékaře, aby nezanechalo jizvy.

Dospělí:

 Lidé, kteří těžce pracují a denně užívají probiotika, mají statisticky menší počet dnů pracovní neschopnosti v roce než ti, kteří probiotika neužívají. Vyplývá to z klinických studií, které zkoumaly vliv užívání probiotik na dlouhodobé zdraví. Ti, kteří užívali denně probiotika, měli 2,5 krát méně absencí jako ti, kterým bylo podáváno placebo. Účinek probiotika se nejvíce ukázal ve skupině zaměstnanců pracujících na směny. Pomáhají i při zvládání stresu. Mezi jeho první příznaky nejčastější patří žaludeční problémy. Probiotika pozitivně ovlivňují nejen na trávení a usnadnění vnitřních trávicích procesů, ale je prokázáno, že při dlouhodobém užívání dokáží výrazně zmírnit nežádoucí projevy stresu.

Senioři:

Užívání probiotik u starších lidí působí jako prevence různých onemocnění často se vyskytujících ve vyšším věku. Množství bakterií přirozeně kolonizujících střevní systém věkem klesá, což umožňuje přemnožování nežádoucích problémů a tím možnost vzniku problémů strávením a vyprazdňováním. Studie dokazují, že u lidí starších 60 let je jejich počet až tisícinásobně nižší než u mladé populace. Tento pokles způsobuje vznik zácpy, průjmy a nezřídka i různých typů infekcí v důsledku snížení imunity. Stárnutí - oxidační stres? Existují důkazy o souvislosti oxidačního stresu a stárnutí. Oxidační stres produkuje volné radikály. Tyto se nacházejí uvnitř našeho organismu a postupně poškozují například buněčné stěny. Mnoho probiotických bakterií se vyznačuje silnou antioxidační aktivitou a zamezuje volným radikálům, aby poškodili organismus. Oxidace způsobuje takové onemocnění jako rakovina, ateroskleróza, artritida. Jednou z příčin jejich vzniku je právě nevhodná výživa.

Obezita:

 Je v současnosti jedním z nejrychleji se rozmáhajících onemocnění. Nesprávnou skladbou potravy se ničí přirozené bakteriální prostředí ve střevě, což následně podnítí další rozvoj obezity. Mikrobiologické složení střeva hraje podstatnou roli při přeměně přijaté potravy na energii. Optimalizace tohoto procesu pomáhá i při redukci hmotnosti. Proto se při redukčních dietách doporučuje zařadit do výživy i probiotika. Pomáhají zefektivnit látkovou přeměnu a tím podpořit proces hubnutí. Probiotika nejsou lékem na obezitu, ale spolu s vhodně volenou stravou a pohybem mohou napomoci normalizaci tělesné hmotnosti.

Antibiotická terapie:

 Léčba antibiotiky dnes patří mezi standardní způsoby léčby mnoha infekčních chorob. Nepříjemným důsledkem léčby je fakt, že tyto léky zabíjejí nejen "zlé" bakterie, ale i ty "dobré". To, že si antibiotika poradí s choroboplodnými zárodky, je jejich účinek - léčí, ale zároveň poškozují střevní mikroflóru. Proto se krátce po začátku léčby antibiotiky u mnohých lidí objeví nepříjemný průjem. Pokud pacient během léčby antibiotiky užívá i probiotika, jeho trávení zůstává pořádku.

Cestování:

Probiotické produkty se ukázaly jako účinná prevence vzniku takzvané cestovatelského průjmu. V klinické studii turisté na dvoutýdenním pobytu v Egyptě dostávali 3 kapsle probiotik denně. Užívat je začali 2 dny před odjezdem. Sledovala se frekvence průjmů a přítomnost doprovodných příznaků. Podávání probiotik vedlo jak k výraznému snížení frekvence výskytu průjmu, tak i potlačení doprovodných symptomů u skupiny turistů užívajících probiotika. Probiotika snížila i čas trvání průjmu. Užívání probiotik tedy významným způsobem zlepšuje adaptaci na exotickou stravu v zahraničí. Nejčastěji bývá zdrojem průjmů v zahraničí voda. Proto se doporučuje na dovolených pít výhradně balenou vodu. Pozor na led, který se vyrábí z obyčejné vody a může být zdrojem infekce, která vám může zkazit dovolenou.

Cholesterol:

Potrava v žaludku podléhá procesu trávení. Později putuje do dvanáctníku a střevního traktu, kde dochází i k metabolizmu tuků. Za to jsou mimo jiné zodpovědné i žlučové kyseliny, které tuky emulgují. Vytvářejí z nich malé micely, které budou dále zpracovávány. Tyto micely obsahují kromě  cholesterolu i mastné kyseliny, monoacylglyceroly, fosfolipidy, jakož i vitamíny rozpustné v tucích. Jejich cesta dále pokračuje složitými mechanismy až do krevního řečiště, kde jsou i dále štěpeny. Dochází tu k využití látek pro další nespočetné biologické procesy. Zbytky s převládajícím obsahem cholesterolu jsou opět dopraveny do jater, kde dochází k jejich zpracování. Cholesterol je důležitou stavební složkou biologických membrán. Někdy však nefunguje všechno tak, jak má, a proto může dojít snadno ke zdravotním komplikacím. Kromě jiného může dojít i k nadměrnému ukládání cholesterolu do jater, která následně ztukovatí. A jak játra nepracují správně, může snadno docházet k nedostatečnému zpracování cholesterolu, který svým působením může způsobovat například aterosklerózu. Při této chorobě dochází k nadměrnému ukládání látek tukového původu na stěny tepen, které se stávají méně pružnými a dochází k jejich postupnému zužování. Cévy tak mimo jiné kladou větší odpor cirkulující krve, což má za následek zvýšení krevního tlaku. Rovněž dochází k nedostatečnému zásobení periferních částí těla krví, což se může projevovat neodkrvením mozku, rukou či nohou. V nejhorším případě dochází k nekróze části srdečního svalu a následně k infarktu. Bylo prozkoumáno mnoho mechanismů působení probiotik právě na hladiny cholesterolu v krvi. Dokáží jemně štěpit cholesterol a tím samy zabrání jeho dalšímu využit.  Probiotika dokáží sama využít cholesterol pro vlastní biologické procesy.