Jak reaguje náš organismus na stres?

Krátkodobý stres prospívá, pokud trvá dlouho, je hrozbou.

Při každém pocitu radosti, žalu, při napětí, strachu či úzkosti člověk prožívá stres. Pro většinu lidí je součástí každodenního života. Kde je však hranice mezi zdravým zatěžováním a nezdravým přetěžováním? Čtvrtina lidí považuje stres za součást každodenního života. Jen málokdo si uvědomuje, že následkem stresu není jen nervozita či úzkost, ale ovlivňuje také vnitřní orgány a může způsobit vznik různých onemocnění. Pokud je dlouhodobý, je třeba se před jeho dopady chránit dříve než nezvratně poškodí zdraví.

Podle hlavního odborníka ministerstva zdravotnictví pro klinické pracovní lékařství a klinickou toxikologii až 90 % lidí zažívá stres minimálně dvakrát do týdne. Čtvrtina lidí ho považuje za každodenní součást života. I když je v dnešní době téměř nemožné úplně se mu vyhnout a určitá míra stresu je dokonce prospěšná a zvyšuje výkonnost, dlouhodobý stres představuje pro organismus člověka zdravotní riziko.

Stres je vlastně odpovědí našeho těla na pozitivní či negativní situaci. I když se zdá, že jde o novodobý jev, starý je už jako lidstvo samo. Stres nás "pronásleduje" už od pravěku, když pračlověk lovil mamuty. Bál se o život, měl obavu z toho, jestli něco uloví, zda vůbec přežije. Proč má však negativní vliv na naše tělo, když ho příroda vymyslela na naši ochranu? Stres je odpovědí organismu na strach. Na obě varianty se však tělo musí zmobilizovat.Můžeme na něj reagovat útěkem nebo útokem.
Zatímco krátkodobý stres v přiměřené intenzitě může na organismus působit pozitivně, ten dlouhodobý může časem způsobit až smrt.
Dlouhodobý stres podle odborníků poškozuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví. Podmětem, který vyvolá stres, může být jakákoliv situace, která organismus vychýlí z rovnovážného stavu, nastartuje v něm poplachovou reakci a aktivuje obranné mechanismy.

Reakce organismu na stres se dělí na tři fáze.
První je poplachová, v nichž se organismus mobilizuje, vylučuje větší množství hormonu adrenalinu, zvyšuje se krevní tlak, tep srdce, zrychluje se dýchání, zvýší se vylučování potu, krev z oblasti trávicích orgánů se přesouvá do svalů.
Ve fázi rezistence organismus bojuje se stresorem a snaží se ho zdolat. Dlouhodobý stres zvyšuje krevní tlak, podporuje vznik kardiovaskulárních onemocnění či žlučníkových kamenů, oslabuje imunitní systém a zvyšuje tak riziko infekcí. Způsobuje křeče, průjmy, časté močení, bolesti hlavy, má negativní vliv na psychiku, výkonnost či kvalitu spánku.
Při fázi vyčerpání už naše tělo podléhá stresu, což může vést k apatii či depresi.

Většina lidí se snaží příznaky stresu ignorovat, dokud se to neprojeví na zdraví.

Eustres-pozitivní stres, který nás v přijatelné míře stimuluje k vyšším či lepším výkonům.
Distres-negativní stres, který nás může poškodit, vyvolat různá onemocnění či dokonce smrt.

Stresory-příčiny stresu.
Fakta:
• Až 90 % lidí zažívá stres alespoň dvakrát do týdne.
• Nejčastěji postihuje lidi ve věku od 25 do 54 let.
• Čtvrtina lidí považuje stres za součást každodenního života.
• Má na organismus takové negativní účinky, že by mělo být v zájmu každého, kdo ho prožívá,odstranit jeho projevy, když trvají déle nebo jsou závažnější, jinak může poškodit zdraví a dokonce ohrozit život.
• Výzkumy dokázaly, že psychická zátěž má stejné dramatické důsledky na organismus jako tělesné trauma či působení biologických škodlivin.
• Stres je druhým nejčastěji indikovaným problémem souvisejícím s prací.
• Až 70 % mužů a 60 % žen uvádí, že nejvyšší zátěž ze stresu pociťují v zaměstnání.
• 57 % zaměstnanců uvádí častý výskyt stresových situací v zaměstnání a více než každý
čtvrtý zaměstnanec v Evropské unii pociťuje dlouhodobý stres.
• Se stresem a jeho následky souvisí až 50 až 60 % všech zameškaných pracovních
dní.
• Stres při práci zapříčiňuje více než 25 % dvoutýdenní nebo delší nepřítomnosti v důsledku
zdravotních problémů způsobených na pracovišti.

Podněty, které mohou způsobovat stres, nazýváme stresory.
Mezi základní patří:
• sociální prostředí a interakce-vztahy mezi lidmi, agresivita, povýšenost, ale i společenské
normy-pravidla, termíny, zákazy, předpisy, omezení ...
• významné životní události-smrt v rodině, ztráta zaměstnání, narození dítěte ...
• každodenní problémy-trvalé neshody v rodině nebo v práci, docházka do práce,
nefunkčnost předmětů ...
• faktory životního stylu-nedostatek spánku, nadměrná konzumace alkoholu nebo kávy, nedostatek
času, nabitý program ...
• psychické postoje a osobnostní rysy-negativistické reakce, velké očekávání, pesimismus ...
• fyzikální vlivy-hluk, prudké světlo, uzavřený prostor, horko, chemické škodliviny ...

Slovo stres pochází volně ze slovesa "string, Stringer", tedy stahovat, utahovat. Je odpovědí organismu na jakoukoliv nadměrnou zátěž, která vyvolává v těle reakci přizpůsobování se na nové podmínky, takzvanou stresovou reakci, jejímž prostřednictvím se organismus uvede do pohotovosti a snaží se se zátěží vyrovnávat.

• Stres je každá situace, při které na organismus působí škodlivé podněty a vychylují jej z rovnovážneho stavu, ohrožují jeho celistvost a integritu.
• Podnětem, který ho vyvolá, může být nepříjemná informace, úmrtí, autonehoda, ale i sportovní výkon, poranění nebo popálení, které také vyvolávají krátkodobý stres v organismu.

• Pokud trvá krátkodobě a v přiměřené intenzitě, stimuluje člověka k vyššímu nebo lepšímu výkonu, podporuje látkovou výměnu, hormonální zabezpečení, jakož i duševní schopnosti, tvořivost a podobně,proto mluvíme o pozitivním, prospěšném stresu.• Naopak, nadměrný stres, který přetrvává dlouhodobě, ohrožuje tělesné i psychické zdraví člověka, může ho poškodit a dokonce způsobit až smrt v důsledku nadměrné zátěže a vyčerpání organismu. Vliv na výkonnost je velmi negativní až ničivý.