Jak se vrátit z dovolené do práce bez stresu?

Jak se vrátit z dovolené do práce bez stresu? Lidé se po návratu z dovolené musejí nejednou vyrovnávat s depresemi a stresem. Cítí se unavení a vyčerpaní, přestože se snažili poctivě relaxovat. Podle psychologů se náhlá změna režimu může negativně odrazit na produktivitě práce. Před nástupem do práce proto radí nechat si čas na "mentální hygienu

Člověk by se měl starat o svůj život, aby při návratu z dovolené neprožíval bolest. Je problém, když svůj běžný život vnímá jako křivdu.  Lidé se někdy zhroutí z "post dovolenkového" stavu nebo po návratu z lázní. Tvrdí, že by opět potřebovali dovolenou a že se jim do ničeho nechce. Problém je však podle něj často v tom, že člověk "nemá svůj život ve vlastní režii "a čeká, že se mu o něj někdo postará. Ačkoliv současné dovolené lidé dlouho plánují, nemusí se vydařit. Člověk se zoufale těší celý rok a pak ho dovolená nenaplní. Může to prožívat jako velké zklamání.  Lidé jsou v současnosti příliš rozmazlení. Chtějí od života čím dál tím víc. Když se něco nevydaří, cítí se podvedeni. Je to jakási krize hodnot.  Šok po návratu může ale člověk zažívat i v případě, že se odpočinek podaří. Zklamat ho to může o to víc, čím je obvyklá každodennost ubíjející. Dovolenou někdy lidé vnímají i jako jakousi výzvu. Podle toho jak si umí zorganizovat svůj volný čas se někdy hodnotí i jejich společenská prestiž. Soutěží tak v originalitě destinací a předhánějí se v zážitcích, které si z cest přivážejí. Výlety na chatu či chalupu, které byly v minulosti obvyklou dovolenkovou destinací, pak považují za trochu fádní součást běžného života.

Značný vliv na to, jak si člověk zvyká na návrat do pracovního procesu, má temperament. Nejhorší jsou prý  na tom flegmatici a melancholici, kterým adaptace na nové podmínky trvá nejdéle. Je to důsledek jejich preciznosti. Na dovolenou se chystají zpravidla velmi důkladně, dlouho ji plánují, dopředu vymýšlejí trasu a připravují program pobytu. Stejně dlouho jim pak trvá návrat. Cholerici a sangvinici zase snadno střídají druh činnosti a návrat do běžného života tolik neprožívají.

Podle odborníků je důležité, aby čas, který se člověk rekreuje fyzicky i psychicky a snaží se zapomenout na starosti, byl dostatečný. Je dobré, když má člověk šanci být flexibilní. Roztříštěnost dovolené však nemusí být optimální řešení. Týdenní cesta je sice lepší než prodloužený víkend, ale na skutečný odpočinek je to málo času. Kvalitní odpočinek vyžaduje alespoň čtrnáctidenní nebo i třítýdenní odloučení od pracovních povinností. Třetinu dovolené obvykle spolkne aklimatizace. Značnou část zabere také balení a příprava na návrat, i starosti o to, co bude po dovolené následovat.

Zkomplikovat návrat do každodenní rutiny může zdravotní stav, ale i situace v rodině či stav domácnosti. Lidi obvykle čeká nevyvětraný byt, zvadlé květiny a hora prádla. Ráno však musí jít do práce. Je vhodné vytvořit si takzvanou nárazníkovou plochu. Jakási mentální hygiena je vhodná při všech významnějších životních změnách.  Podle ní by člověk měl mít "relaxační mezeru" před nástupem do zaměstnání i po velkých oslavách, svatbě nebo duševních otřesech. Návrat do práce pak nemusí být problematický, pokud je člověk se svým zaměstnáním spokojen. Když nemá obavy a úzkost, co ho tam zase čeká, může se i těšit.  Podle něj hodně záleží na subjektivních pocitech každého jednotlivce i jeho postavení v zaměstnání. Psychologové však těžko mohou pomoci lidem, kterým práce nepřináší uspokojení a radost.

Pokud "podovolenková melancholie" nemizí a adaptace trvá příliš dlouho, člověk by se měl zamyslet nad důvody  tohoto stavu, radí psychologové. Příčina by mohla být v nespokojenosti z práce nebo jde o "chronické" problémy, které mají hlubší kořeny. Na dovolené má člověk akorát víc času na to, aby si uvědomil nesnesitelnost rutiny v zaměstnání. Obavy jsou často nadnesené. Je to tak trochu módní záležitost. Člověk se naučil vzdychat a nadávat. Problémy hledá všude, kde je může najít. Je také zřejmý jakýsi trend označovat kdeco psychiatrickými termíny. Život se patologizuje, vymýšlí se hodně psychopatologických  termínů a život je pak plný nálepek.

Zatímco o "postdovolenkové radosti" se neříká, syndromy nebo deprese se neustále rozebírají. Radost přitom může mít mnohem pozitivnější hodnotu jako než postdovolenkový šok!