Jak správně obout prvňáčka?

Jak správně obout vašeho prvňáčka? Na botách záleží. Čeští odborníci zjistili, že zatímco 99 procent dětí se narodí se zdravými nohami, už v první třídě má třetina z nich nožky poznamenané nošením nesprávné obuvi! Školáci by měli mít správnou obuv. Z té špatné vznikají trvalé deformace chodidel. Koupě správných bot pro dítě, to je někdy celá věda. Naštěstí 6 - 7 leté dítě nám už umí jasně říci, zda ho obuv někde tlačí, či mu vyhovuje. Má to však i druhou stranu mince: Malý školák je již vyhraněná osobnost, která dává najevo, zda se mu líbí to, co mu chceme obléci a obout. A boty, které ho nadchnou, nemusí právě splňovat kritéria správného obouvání.

Odborníci ze Zlína vyšetřili v průběhu dvou let 10 tisíc dětí a mladých lidí ve věku 3-19 let. Mezi dětmi i mladistvými zjistili téměř 14 různých vad na nohou, které způsobuje nesprávná obuv: ploché nohy, vbočené paty, otlaky, mozoly, deformované prsty. Deformit přibývá i podle rehabilitačních lékařů a ortopedů. Souvisí to s nákupem nekvalitní obuvi, která může způsobovat různé potíže - od bolestí nohou či lýtek až po tvorbu deformací kostních a měkkých struktur. Nekvalitní materiály, různé imitace kůže či neprodyšné umělé hmoty se mohou noze vymstít. Nepřizpůsobí se totiž jejím tvaru, naopak, noha se přizpůsobí špatné obuvi.

Dětskou obuv bychom tedy neměli kupovat na trzích, přestože z hlediska cen se to snadněji doporučuje, než vykoná v praxi. V asijských zemích se dnes vyrábí 75 procent světové produkce obuvi. Právě z tohoto koutu světa obvykle pochází i záplava padělků a nekvality.

Při koupi správné obuvi je optimálně změřit našemu potomkovi nohu ve speciálním měřiči, který by měla mít každá prodejna bot, a lze jím určit potřebnou velikost obuvi. Boty tedy kupujme zásadně spolu s dítětem. Zatímco malým dětem,, poskočí "velikost chodidla o18 mm za rok, u starších je to obvykle,, jen " 12 mm. Obuv uzavřeného střihu by měla mít před palcem 10 mm dlouhou rezervu. Bota se správně zkouší tak, že se zašněruje dítě se v ní postaví, potlačí nohu co nejvíce dopředu, a pokud se nám do zadní části boty vejde ukazováček, měla by být velikost pořádku. V některých případech se dá z boty vybrat vložka a porovnat s chodidlem.

Raději přírodní materiály. Na dětských botách si je třeba všímat podešve, která by měla být flexibilní, čili ohebná, s dobrými tlumicími vlastnostmi. Vhodná je i protiskluzová úprava. Podpatek pro starší děti (obuv č.. 23 - 37),  by měl mít maximálně 25 mm a jeho nášlapná plocha by měla být co největší. Podšívka a stélka by měly být dostatečně sací. Optimální je anatomická vložka na podporu klenby-onen známý "hrbolek". Prvňáci ve škole už sice nemusí nosit výlučně kotníčkovou obuv jako malé děti, je třeba si však uvědomit, že v nedostatečně zpevněné botě se zákonitě hmotnost těla přenáší na kolena, které se takto přetěžují. Děti pak přicházejí za odborníky s bolestmi kolen. Z hlediska prodyšnosti jsou vhodné přírodní materiály, např. přírodní textil či celokožená obuv (useň je technologicky zpracována kůže odolná proti hnití). Měl by z ní být vyroben nejen svršek, ale i vnitřek boty. Napoví nám to obrázkové symboly na obuvi.

Protože dětem se nohy ve zvýšené míře potí, tak jako přezůvky do školy nejsou příliš šťastným řešením uzavřené papuče. Navíc mívají často velmi tenkou podešev a ani jen náznak anatomické vložky. Optimální  jsou kvalitní kožené zdravotní sandály. Těmi nic nezkazíme. U dětí, které nemají na nohou deformity, není nutná pevná pata, stačí řemínek. Zdravotní pantofle jsou také možnost, ale třeba zvážit, nakolik je dítě aktivní, aby si v nich při běhání po chodbách školy neublížilo.

I na doma dítě potřebuje přezůvky a nemělo by chodit bosé. Rovné parkety či dlažba totiž nejsou dostatečně stimulačním podkladem.

Obouváte prvňáka správně?

Dítě by nemělo nosit obuv po sourozencích, protože noha každého dítěte si ve stélce udělá  „vlastní stopu .

Obuv bychom neměli kupovat na trzích a ve stáncích.

Obuv by měla být z přírodního materiálu a před palcem mít 10 mm dlouhou rezervu.

Podpatek by měl být co nejnižší, max. 25mm.

Jednou čtvrtletně je třeba zkontrolovat, zda dítě z bot nevyrostlo. U dětí v tomto věku má význam anatomická vložka na podporu klenby ve stélce.

Pokud má dítě ploché nohy, je třeba zajít za ortopedem.