Problémy ve výživě miminek a dětí

Problémy ve výživě se projeví obvykle tím, že dítě odmítá jíst, nepřibývá, zvrací, má řídké stolice. Na nás je pak zjistit příčinu, jestli je to chyba v stravovaní nebo jiný zdravotní problém. Už u malého dítěte se může projevit alergie na bílkoviny z kravského mléka, intolerance laktózy-mléčného cukru .

Čas kojení se dnes prodlužuje a mnohé maminky kojí své děti i více než rok. Neubírá pak mateřské mléko místo stravě, kterou starší dítě potřebuje víc? Z hlediska výživy je v pořádku, i když maminka kojí dva či tři roky, ale samozřejmě, pokud dítě k tomu dostává i jinou stravu, Děti by se měly začít přikrmovat od šestého měsíce, pokud jsou kojeny, a pokud nejsou, tak o měsíc dřív.Opačným extrémem je příliš druhů nemléčné stravy najednou. Po mateřském mléce by si dítě mělo zvykat na nové složky stravy postupně-přidáváme vždy jednu složku s odstupem čtyř až pěti dnů. Strava kupovaná v obchodě-ačkoli vyrobená za přísných hygienických podmínek-obsahuje několik složek najednou, z kterých některá děťátku nemusí vyhovovat,. Tuto výživu je tedy lépe využívat až později u starších dětí.
Děti milují stereotyp a když nabízíme k jídlu něco nového, mohou se bránit. Když dítě určitý typ jídla odmítá, netřeba ho nutit, ale nabízet. Ani my nejíme všechno, tak i malé dítě má věci, které mu prostě nechutnají. Tehdy je lepší nahradit to něčím jiným. Při zavádění nemléčného příkrmu začínáme nejčastěji vařenou mrkví, pak přidáváme další druhy zeleniny, brambory. V průběhu dvou až tří týdnů se může přejít na maso-zeleninový příkrm. Doporučuje maso z menších zvířat-drůbež, králík či zajíc zkontrolovaného chovu. Mnozí rodiče se obávají nadměrné dávky kuřecího masa v dětské stravě, neboť mají pochybnosti o chovu kuřat. V minulosti se jim často v umělých líhních přidávali antibiotika. Dnes jsou chovy přísnější, ale nejlepší je střídat druhy masa. Dítě ve věku 5-8 měsíců může dostávat maso se zeleninou 5 - 6x za týden, 1 × týdně žloutek z natvrdo uvařeného vajíčka. V 7.měsíci  můžeme zařadit lepek, tedy potraviny obsahující mouku-krupici, chléb a pečivo, těstoviny. Strava se stává pestřejší.

Maso a vegetariáni
Co však , jejichž rodiče jsou vegetariáni? Doporučujeme, aby dítě dostávalo maso alespoň do pátého roku života. Potíže vznikají zejména z nevědomosti, protože vegetariánství není jen odmítání masa, ale třeba vědět, jak můžeme nahradit živočišné bílkoviny rostlinnými. Nevhodné jsou formy odmítající i podávání mléka a mléčných výrobků.Důležitou složkou stravy je ovoce. I to však má svá úskalí, a to alergie. Maminka nemusí ani tušit, že podáváním exotického ovoce může podpořit rozvoj alergie u svého dítěte. V prvním roce života je vhodnější podávání jablka, hrušky, švestky či hroznů jako mandarinky, pomeranče, kiwi či papáje-a obsahují jakékoli množství vitamínů. V našich končinách totiž nemáme na tyto plodiny "genetickou výbavu ". Z exotického ovoce jedinou výjimkou je banán, který podáváme i dětem do prvního roku života.

Sněz tu polévku!
Častým problémem maminek je pitný režim malého miminka. Jedni říkají, že dokud je dítě kojeno, netřeba mu
dávat kromě toho pít, jiní říkají, že třeba. "Maminka může mezi kojením miminku nabízet převařenou kojeneckou vodu po lžičkách. Pokud ji dítě odmítne, nemá potřebu pít a jeho potřebu uhasí čisté mateřské mléko. Když dítěti chybí tekutiny, bývá neklidné, brečí a některé maminky to řeší dalším kojením i mimo obvyklého času-i to je v pořádku, neboť potřebné tekutiny dítě dostane.Jasným signálem, že dítě má nedostatek tekutin a že může hrozit dehydratace, je plenka: pokud zůstane delší čas suchá.Mnoho maminek nabízí dětem instantní dětské čaje. Ty jsou však sladké, dětem chutnají a zaplní si tím bříško. Jenže pak často nepřibírají, neboť nedostávají dostatek jiné stravy. Máme v ambulanci roční děti, které vypijí i dva litry sladkých čajů za den a pak nechtějí jíst.
Některé děti trpí nechutenstvím a tehdy třeba hledat příčinu. Příčina však může být i v nesprávných stravovacích návycích a ty se děti učí od nás dospělých už odmalička.Pokud nesnídá máma nebo táta, i malé dítě nebude chtít ráno jíst. Když se u rodičů jí vedle jiné činnosti-například při sledování televize nebo jen tak "za pochodu", i dítě bude tyto zvyky kopírovat. My dospělí často nejíme polévky, ale děti je jíst nutíme. A divíme se, proč jejich nechtějí. Princip ty musíš, já nemusím, však ve výchově nevydrží dlouho. Každá maminka ví, že pokud jednou dítě ochutná čokoládu, už si ji bude chtít pořád. Do prvního roku života by se strava pro dítě neměla vůbec solit ani sladit. Později lze sladkosti úplně vynechat, ale všechno má být v klidu.Chuť na sladké je přirozená, otázka je však, čím, jak často a jakým množstvím ji uspokojíte.