Víte, jak správně stravovat školáka?

I mozek školáka potřebuje výživu. Jak připravit správnou svačinu? Dítě není dospělý člověk v malém. Na kilogram své hmotnosti potřebuje několikanásobně více energie a výživných látek. Proto je pro tělesný a duševní růst našich ratolestí nezbytná pestrá a vyvážená strava.Navíc v přiměřených dávkách alespoň pětkrát za den.

 
Proč je důležité, aby školák snídal? Školák, který nesnídá si zvykne vydatně svačit. Kaloricky nadměrná a biologicky nevyvážená svačinka nepřiměřeně zatíží jeho zažívací ústrojí, žák se dostane do útlumu a nemůže se dobře soustředit na vyučování.

Co když dítě snídaně odmítá? Někteří dokonce vynechávají i svačinu a prvním jídlem dne se tak stává oběd. Organismus je vlastně celé dopoledne bez přísunu energie. Výzkumy opakovaně ukazují, že děti, které vůbec nesnídají, mají větší sklon mít nadměrnou hmotnost. V porovnání s těmi, které snídají  byť i sladké lupínky nebo müsli s mlékem. Přestože slazené müsli obsahuje dost cukru. Zřejmě je to způsobeno tím, že pro dopoledním hladovění mají tyto děti tendenci jíst více odpoledne a večer, přičemž toto jídlo si tělo spíše uloží do tukových zásob. Je proto lepší probudit dítě kvůli snídani o několik minut dříve.

Je vhodné být pro své děti příkladem a na chvilku se s nimi ráno sejít u stolu se snídaní. Není třeba sníst hodně, stačí malý jogurt, celozrnné obiloviny zalité mlékem.  Sladké snídaně se nevylučují. Důležitý je především dostatek tekutin, protože v noci tělo žádné tekutiny nepřijímalo a ráno jich hodně vyloučilo. Když už nic jiného, ​​aspoň sklenici pramenité vody, ředěného džusu, bylinkového nebo rooibos čaje. Samotné snídaně může nahradit i vypití acidofilního  zákvasu či jiného probiotického nápoje, který zároveň zasytí. Takový zahuštěný mléčný nápoj se nepovažuje za tekutinu, ale jídlo.

Jak souvisí jídlo s učením? Energetické nároky mozku tvoří až 15% z celkové  spotřeby organismu, ačkoliv samotný mozek váží jen 2% hmotnosti těla. Dlouhá přestávka mezi jídly způsobuje pokles hladiny cukru v krvi, následující malátnost, nesoustředěnost. Často však i zvýšenou podrážděnost a bolesti hlavy. Proto je u školáků velmi důležité optimální rozložení jednotlivých dávek stravy, protože pedagogický proces vyžaduje vysokou psychickou aktivitu žáků zejména v dopoledních hodinách. Děti, které nesnídají, mají horší výsledky psychologických testů, jsou méně pozorné. Podobně ovlivňuje soustředěnost dítěte i nedostatek tekutin.
Mozek jako sídlo duševní činnosti se buduje a regeneruje z látek, které dítě přijímá stravou.

V posledním období se velmi často říká o vlivu omega-3a omega-6 nenasycených mastných kyselin, konkrétně tzv. DHA a EPA, na výživu mozku, schopnost koncentrace, paměti a koordinace. Tělo si je neumí vyrobit samo a nacházejí se především v mase tučných ryb, resp. v rybím tuku. Ryby však minimálně jednou týdně konzumuje pouze 14% dětí! Možností je ještě příjem rybího tuku v doplňcích  výživy. Bylo zjištěno, že u dětí s poruchami učení je velmi často přítomna snížená hladina EPA, jejímž úkolem je zajistit komunikaci mezi nervovými buňkami.

Ale co dělat, pokud dítě odmítá některé druhy pokrmů? Děti do jídla nesmíme nutit, výsledný efekt by byl opačný. Úkolem dospělých je najít způsob, aby si děti nabízenou stravu oblíbily Třeba se vyzbrojit trpělivostí. Na to, aby si potravinu oblíbil dospělý člověk, stačí 2 až  5 ochutnávek, dítě jejich potřebuje přes deset. Chuť dětí se však mění a někdy stačí jen počkat a po čase s odmítanou stravou už nemusí být problém.

Zelenina nikdy není na škodu. Děti ji však občas odmítají.

Jak má vypadat správná svačina? Mnozí žáci si kupují svačinu sami, přičemž upřednostňují bagety, pamlsky, slazené nápoje. Jen polovině žáků prvního stupně dávají rodiče na svačinu i ovoce a méně než čtvrtině i zeleninu. Přes 80% mladších žáků pije slazené nápoje. Svačina by měla být nutričně hodnotná - celozrnný chléb nebo pečivo s lehkou  zdravou pomazánkou, obohacenou o čerstvé zeleninové natě, např. pažitku, řeřichu, klíčky. K tomu kousek zeleniny, např. papriky, mrkve, plátek rajčete či list salátu mezi krajíci chleba. Jeden kus ovoce - nejoblíbenější je jablko. Možnou alternativou je jogurt. Pozor, croissanty obsahují hodně tuku. Nevěřte ani reklamám o různých dobrotách  plných mléka a podobně. Součástí svačiny  by měl být nápoj, nejlépe neslazený nebo přislazen melasou, třtinovým cukrem, javorovým sirupem, medem (pozor, med může být alergen).

Pomazánky znamenají v jídelním lístku dětí velmi mnoho právě proto, že se mohou připravovat z různých druhů potravin, a tak zajistit vyvíjejícímu se organismu dostatek mléčných výrobků, ryb, zeleniny, luštěnin a celkově vlákniny. Do pomazánek lze skrýt i mléčný produkt jako tvaroh, brynzu, strouhaný či tavený sýr, dále sójový produkt jako tofu, ryby do sardinkové pomazánky nebo pomazánky z rybího filé, luštěniny do čočkové pomazánky, zeleninu do pomazánky z brokolice a
květáku, a tak by se dalo pokračovat. V pomazánkách  se nacházejí mnohé živiny, mohou se jíst na snídani, dopolední i odpolední svačinu. Třeba jen objevit recepty, které našim dětem chutnají, a podávat je na různých druzích pečiva, chleba a  krekrů.