Zdraví není tam, kde je všeho dost

Zamysleli jste se někdy nad svými stravovacími návyky? Pokud u vás propukne nemoc, nadáváte a obviňujete kde koho a přitom to, že by na vině mohla být špatná, byť vámi dobrovolně konzumovaná, strava, to vás ani nenapadne.

Zdraví není tam, kde je všeho dost

Zdraví a úspory totiž nehledejme v hojnosti, ale skromnosti
Většina potravin, potřebných pro udržení dobrého zdraví, se nachází v klimatickém pásmu, ve kterém žijeme. Převážně se jedná o obiloviny a zeleninu. Pro neskromnou potřebu firem vydělat co nejvíc, jsme reklamou a gurmánskou literaturou lákání ke konzumaci nejrůznějších dovážených pochoutek, které ve skutečnosti naše tělo nejen nepotřebueí, ale dokonce mu škodí. Uspokojujeme chuťové pohárky a podporujeme tak nákladnou dálkovou dopravu. Proč by nám měly stačit česká jablíčka, když máme možnost konzumovat chuťově lákavější druhy jižního ovoce? Nejenže se trhá nedozrálé a nemá pro nás slibovanou výživovou hodnotu, ale škodí nám i svojí kyselostí, sladkostí nebe vodnatostí. To vše je živná půda pro nespočet nežádoucích druhů mikroorganismů, které nám "denně" znepříjemňují život. Zánětlivé procesy, plísně, cukrovka, rozpad tkání atd. Obrovité, vodnaté, kyselé a sladké plody obvykle s "blátovitou" strukturou, pojídané v našem chladné prostředí, nemohou postavit odolné, pružné a silné tělo. Pomineme-li zbytečné ekonomické ztráty za zdravotní péči a to, že obsahují sotva polovinu pevných součástí včetně minerálů, oproti plodům našeho klimatického pásma, ztrácíme neuvěřitelné množství energie nadměrným vytápěním obydlí. Ovoce, zvláště  dovážené z jižních krajů, obsahuje ochlazující látky k ochraně před tropickým klimatem. Jeho konzumace nás  nevědomky ochlazuje a "topíme v zimě i v létě", Což se samozřejmě prodraží. Dle naší zkoušky, pouze jediný pomeranč dokázal ochladit naši krev natolik, že bylo nutné zvednout teplotu místnosti o několik ° C! I kdyby se jednalo "jen o 2-3 ° C, můžeme si přičíst 3 x 6% více zbytečně vynaložené energie! 

Podívejme se ještě na problém (pře) šlechtěných,
GM potravin a hormonálního ovlivňování. Je skutečně pravda, že řeší výživu lidstva naší planety? Úkolem gen. manipulace je nejenom zvýšit odolnost rostlin vůči vnějším vlivům, ale geny jsou obvykle pozměňovány i pro jejich velikosti. Dnes se můžeme pochlubit obrovskými druhy plodů, které vypadají tak, že by i jediný nasytil celou rodinu. Tyto "sloní výtvory" průmyslové revoluce jsou ale skrytým nebezpečím. Obsahují velké množství kyselé vody, která se podílí na "zřeďování" naší krve a tím i demineralizaci, a bere tak pevnost našim orgánům, které mohou trpět nedostatkem zásaditých minerálů. Z toho vyplývá i narůstající nemocnost ledvin, moč. ústrojí a v neposlední řadě i srdce, které musí být schopné odolat náporu vody ze silně zředěné krve. Jde přesně o opačný problém, než když si mnozí pochutnávají na pečených, sušených, přesolených či uzených produktech. Ty naopak krev zahušťují, vytvářejí se sraženiny a srdce i tkaně křehnou. Je tedy bezpečnější průmyslová strava makrobiotická nebe vegetariánství? Kdo se nevzdělává, hazarduje se zdravím celý život.

A jaké máme vyhlídky do budoucnosti?
Zdokonalování metod šlechtění a nastupující genová manipulace bude přinášet stále rozmanitější, vodnatější a nebezpečnějším výživu. Tak, jako vznikají nové druhy "super" plevelů, s velkou pravděpodobností budou přibývá i nové druhy "super" nemocí. Nebezpečí zde nepředstavují jen nepřirozené manipulace genů a jejich transgenní přenosy, ale i obrovské množství lidí, kteří je budou pojidat. Akce "Brontosaurus" se stane opět aktuální, protože tito monstrózní živočichové prý "vyžrali" vše kolem sebe (pravděpodobnější verze vyhubeni zde byla srážka hmotnějšího tělesa se Zemí). Pokud tedy nezačneme přemýšlet reálně, stane se i původní nepravděpodobná verze realitou i díky moderním monstrózním potravinám! Zde je zřejmé, že známka BIO u (pře)šlechtěných plodin nezohledňuje ekonomicko-ekologickou stránku problému. Naštěstí si velikost plodů můžeme alespoň vybírat. Podle dostupných údajů uživí 2 hektary půdy 1 člověka s masitou stravou, 14 lidí s bezmasitou a 50 se stravou rostlinnou.