Chřipka - její projev, průběh a léčba

Chřipka resp. influenza je akutní se vyskytující, horečnaté, viry způsobené, těžké infekční onemocnění horních cest dýchacích. Na rozdíl od nemoci z nachlazení, při influenza se jedná o vážné onemocnění, které je často spojeno s komplikacemi a zejména u malých dětí a starých lidí může vést až k smrti.

 

Vyskytuje se hlavně epidemické, tzn. početně v určité době na určitém místě a upřednostňuje chladné roční období. Ve větších časových odstupech, cca. v 15 až 20 ročních intervalech, jsou pozorovány rozšíření na celém světě, takzvané pandemie. Genetické změny viru chřipky způsobily v 20. století tři epidemie resp. až pandemie, při nichž zemřely miliony lidí. V současnosti umírá na následky chřipkového onemocnění kolem 500 000 lidí ročně. 

 

Známé chřipkové epidemie a pandemie:

1918-1920 - Španělská chřipka, 500 milionů infikovaných, 50 až 100 milionů obětí (pandemie),

1957-1958 - Asijská chřipka, 1 až 1,5 milionu obětí (epidemie),

1969 - Hongkongská chřipka, 750 000 až 1 milion obětí (epidemie). 

Navzdory panice v New Jersey v roce 1976 (prasečí chřipka), v roce 1977 (Ruská chřipka) a v Hongkongu a dalších zemích Asie v roce 1997 (ptačí chřipka), nebyly od roku 1969 zaznamenány velké epidemie chřipky. 

 

Původce onemocnění 

Chřipka je způsobována viry chřipky typu A, B a C. Chřipkový virus mění každý rok svůj charakter a tyto změny zaznamenávají laboratoře světové zdravotnické organizace. Viry typu A vykazují mimořádně často změny antigenní struktury, které jsou v první řadě vyvolávány změnami dvou bílkovin (hemaglutininu a neuraminidázy), které se nacházejí ve schránce viru. Jsou odpovědné za epidemický, resp. pandemický výskyt influenzy. Pokud se objeví antigenně nové varianty virů, neexistuje žádná imunita obyvatelstva díky spíše překonaným chřipkám. O to důležitější jsou ochranná očkování.

 

Cesta šíření infekce 

Influenza se šíří kapénkovou infekcí, tzn. kýcháním, kašláním, mluvením, jakož i přímým kontaktem, např. podáváním rukou nebo líbáním, zřídka kontaminovanými předměty denní potřeby. Infekce se rychleji šíří ve velkých kolektivech (školách, školkách). Viry osidlují sliznice horních cest dýchacích. Rozmnožují se v buňkách sliznic a ty přednostně poškozují. Chřipkové viry typu A se vyskytují i u savců (např. u prasat) a ptáků. Typ B se vyskytuje pouze u člověka.

 

Inkubační doba 

Doba od nákazy až do výskytu prvních příznaků je několik hodin až tři dnů. Člověk, který se nakazil chřipkovým virem, je již během inkubační doby, čili když se u něho samého ještě neobjevily žádné příznaky, je zdrojem infekce. Toto nebezpečí nákazy zpravidla přetrvává ještě tři až pět dní po výskytu symptomů.

 

Příznaky 

Onemocnění začíná náhle pocitem nemoci, prudkým stoupnutím teploty na 39 - 40°C, často doprovázeným husí kůži a návaly potu. Dodatečně se objevují těžké bolesti hlavy, svalů a kloubů. Pacienti se cítí těžce nemocní. Rozmnožením virů v horních cestách dýchacích dochází k dráždivému kašli, chrapotu, bolestem v krku, často i k bolestem za hrudní kostí. Je prokrvená sliznice spojivek. Důsledkem poškození sliznic vzniká nebezpečí bakteriálních komplikací, superinfekce. Pokud se tomuto zabrání, je nekomplikovaná chřipka v průběhu jednoho týdne překonána. Únavnost však může přetrvávat i 1 až 2 měsíce.

 

Diagnostika 

Jednoznačné stanovení diagnózy je těžké zejména v počátečním stadiu, protože symptomy mohou být podobné příznakům jednoduchého onemocnění z nachlazení. Za chřipku však mluví náhlý začátek nemoci a těžký celkový pocit nemoci. Bereme ohled i na epidemiologickou situaci. Objektivně je možné izolovat virus ze sekretu z nosohltanu a také je možné zjistit protilátky v séru (krvi) nemocného. Avšak v běžné praxi se tyto metody využívají jen ojediněle.

 

Komplikace 

Komplikace při chřipce se vyvíjejí většinou ze superinfekce způsobených bakteriemi - Haemophilus influenzae, stafylo-, strepto-a pneumokoky. Mohou se vyvinout záněty středního ucha, dutin, záněty horních i dolních dýchacích cest, zápaly plic, srdečního svalu, otok mozku, postižení periferních nervů. Zřídka jsou pozorovány přenosy onemocnění žaludečně - střevního traktu. Nesmí se zapomínat ani na životu nebezpečný zánět mozku. Následky komplikací závisí ve velké míře na zdravotním stavu každého jednotlivce. Nejvíce jsou ohroženi lidé se špatnou výživou, nebo jinak oslabení, chronicky nemocní lidé, staří lidé, malé děti, těhotné ženy.

 

Terapie 

Mělo by se dbát na některá základní pravidla. Velmi důležité v akutní fázi onemocnění je strávit několik dní v klidu na lůžku a následně tělesné šetření se. Nemocného izolujeme v domácnosti. Při zánětech a především při horečce je velmi důležité přijímání dostatečného množství tekutin. Nevhodné jsou nápoje, které tělo odvodňují, jako alkohol a káva. Podává se vitamín C. Inhalace heřmánkových nebo solných roztoků jsou dobré pro dýchací cesty, kloktání a teplé nápoje zmírňují možné záněty hltanu. Při horečce podáváme antipyretika. V současnosti jsou velmi rozšířené i homeopatické přípravky. Pokud se u pacienta nemocného na chřipku dodatečně objeví bakteriální superinfekce, je indikováno nasazení antibiotik. Především komplikace jako bakteriální zánět plic nebo mozku, vyžadují neprodleně specifickou léčbu antibiotiky.

U dětí do 15 let se na snižování teploty v žádném případě nesmí podávat salicyláty (např. Acylpyrin), protože hrozí nebezpečí Reyeova syndromu, což je životu nebezpečné onemocnění, při kterém dochází k poškození mozku v kombinaci s tukovou degenerací jater.

Pokud přetrvávají vysoké teploty při domácí léčbě déle než 3 dny, případně se objeví příznaky komplikací, je nutné navštívit lékaře.

Na přelomu 20. a 21. století byly na trh uvedeny léky - antivirotika, které zabraňují množení chřipkových virů typu A a B (tzv. inhibitory neuramidázy). Je možné je zakoupit v lékárně už i u nás, avšak pouze na lékařský předpis. Účinné jsou však pouze při podání do 48 hodin od nástupu prvních příznaků a neovlivní běžné nachlazení.

 

Profylaxe 

Spolehlivou ochranou proti chřipce je očkování u dětí od 1. roku věku, u nekojených dětí je očkování možné již od 6. měsíce. Rovněž je důležité očkování u lidí nad 65 let, lidi s chronickým onemocněním dýchacích cest, srdce, ledvin, s cukrovkou, jinými metabolickými onemocněními, oslabeným imunitním systémem. Těmto skupinám, jakož i zdravotnickým pracovníkům, hradí očkování zdravotní pojišťovna. Ostatní si musí vakcínu koupit v lékárně. Vakcína začíná účinkovat až po dvou týdnech. Kontraindikací očkování je alergie na vaječný bílek. Očkování je nejvhodnější od října do prosince v daném roce podle situace hlášené epidemiology. Výrobci očkovacích látek připravují pro každou očkovací sezónu novou vakcínu proti chřipce s novým aktuálním složením chřipkových virů.


Mohlo by vás také zajímat