Infekce horních cest dýchacích - nemoci z nachlazení

Pod chorobami z nachlazení, resp. chřipkovými infekcemi, obecně rozumíme viry vyvolávány akutní infekcí sliznice horních cest dýchacích a nosu, které pravděpodobně souvisejí s oslabením imunitního systému (stresem nebo působením chladu) a nesmí se zaměňovat s chřipkou.

 

Infekce horních cest dýchacích patří mezi nejčastější onemocnění v dětském věku. V průměru na tyto infekce onemocní každý Středoevropan jednou ročně, u dětí v předškolním věku může takové onemocnění získat zdravé dítě i několikrát ročně. Není žádnou vzácností dokonce 5 - 10 nachlazení ročně. Jedná se o virové onemocnění, přenos virů nastává kapénkovou infekcí, čili kašlem, kýcháním nebo blízkým kontaktem s nemocnými a vstupní branou jsou sliznice nosu, hltanu, hrtanu, ale i dolních dýchacích cest.

Po inkubační době (bezpříznakovém období) od několika hodin až do dvou dnů se objeví první symptomy.

 

Příznaky "nachlazení":

otok sliznice nosu (ucpaný nos), vodový výtok z nosu,

kýchání, kašlání,

zvýšená teplota (do 38,5°C),

lesklé oči,

větší únavnost a nechutenství.

 

Mezi záněty horních cest dýchacích patří některé samostatné klinické jednotky: 

rýma (akutní rhinitida) se projevuje vodnatým výtokem z nosu, ztíženým dýcháním nosem, nosní řečí (rhinolálií), zhoršením čichu, někdy kašlem, zarudnutím spojivek, bolestí v krku, příp. celkovými příznaky. V počátečním stadiu nachlazení dochází často k zánětu sliznice hltanu (akutní faryngitida). Typickými obtížemi jsou škrábání a pocit sucha v hrdle, jakož i bolesti při polykání a kašel. U malých dětí bývá zvracení a celkový průběh onemocnění je horší než u starších dětí. Pokud je zánětem postižena i sliznice hrtanu (akutní laryngitida), dochází k chrapotu a dráždění ke kašli. V těžkých případech může hlas celkem selhat (afonie) nebo se mohou objevit silné bolesti v krku. U malých dětí dochází v rámci nachlazení nezřídka k závažnému stavu, který se projevuje dráždivým štěkavým kašlem až dušením se - pseudokrup. Zánět dutin (akutní sinusitida) vzniká v průběhu akutní rhinitidy. Většinou jde o virovou infekci, ke které se však rychle připojí bakteriální superinfekce. Viry vyvolaná sinusitida nemá specifické příznaky. Zánět krčních mandlí (akutní tonsilitida) je viry vyvolaná jen zřídka. Častěji jde o onemocnění bakteriální. Při virové tonzilitidě jsou obtíže málo výrazné, mandle jsou začervenalé, lymfatické uzliny na krku nebývají zduřelé.

 

Komplikace 

Komplikací jednoduchého nachlazení může být druhotná bakteriální infekce. Typickým znakem je hnisavá, tzn. žlutavě - zelenkavá sekrece ze zanícené sliznice. I horečka je při bakteriální infekci častější. Rozšíření bakterií může vést k dalším následujícím onemocněním: zánět středního ucha (akutní otitida), zánět vedlejších nosních dutin (akutní sinusitida), zánět nosní mandle (angina tonsillaris, akutní tonsilitida), zánět průdušek (akutní bronchitida), zánět plic (pneumonie), které pak musí být zpravidla léčeny antibiotiky. Může se vyvinout zánět srdečního svalu po infekci, který je přímo způsoben viry, je však naštěstí velmi vzácný. Symptomy jsou poruchy srdečního rytmu, dušnost a rychlé unaveni se.

 

Diagnóza 

Diagnóza se dá snadno stanovit z popisu obtíží a klinického obrazu. Při vyšetření je v prvé řadě nápadná zarudlá sliznice nosu a hltanu.

 

Léčba 

Při zvládnutí těchto infekcí používáme podpůrnou léčbu, jejímž cílem je pomoci dítěti zvládnout boj s virem. Patří k ní tělesné šetření se (v souvislosti s prací a sportem), až klid na lůžku, pohodlné, lehké oblečení. Prospívá zvlhčování místnosti, ve které se dítě zdržuje, a zároveň její dobré větrání, vlhká inhalace eukalyptového oleje nebo heřmánku v horké vodě, teplé obklady na hrdlo, lehká strava bohatá na vitamíny, dostatek tekutin (teplý nápoj méně dráždí na kašel), spolu se zvládnutím samotných příznaků, jako jsou například kašel a rýma. Kašel často zajišťuje očištění dýchacích cest od sekretů, proto se ho nesnažíme tlumit léky, pokud o tom nerozhodne lékař. Při bolestech v krku může pomoci čaj ze šalvěje lékařské, řepíku lékařského a heřmánku. Šalvěj je součástí různých přípravků i bonbónů. Má protizánětlivý, baktericidní a dezinfekční účinek. Vhodné je použití šalvěje jako kloktadla. Kloktat lze i teplou slanou vodou 10 minut každé 3 hodiny. Používají se i lokální rozpustné tablety s antibakteriálním a protizánětlivým účinkem (Neoangin, Strepsils, Septolette). V současnosti se do popředí dostávají alternativní léčivé přípravky homeopatie. Nasazují se na léčení nebo prevenci před prochladnutím. Pozorování hovoří o tom, že přispívají ke zlepšení. Obecně by měl být daný přípravek konzultován a posouzen lékařem - homeopatem. Při rýmě může pomoci Coryzalia, při zánětu hrtanu a chrapotu Homeovox.

 

Lékaře je nutné navštívit, pokud:

Dítě obtížně dýchá, trpí nechutenstvím nebo poruchami spánku.

Hubne.

Má bolesti ucha / uší.

Má zelený výtok z nosu nebo krvácí z nosu.

Pokud jsou na mandlích viditelné žluté tečky nebo bílý povlak, tehdy jde pravděpodobně o angínu s nutností antibiotické léčby.

Je apatické nebo se mu na kůži objeví vyrážka.

Jeho tělesná teplota je vyšší než 38,5°C.

Má bledou kůži, namodrává kolem úst.

 

Prognóza 

Po osmi až deseti dnech nachlazení ve většině případů odeznívá. Komplikace jsou vzácné a vyskytují se častěji, pokud se nachlazení "přechodí".

 

Profylaxe 

Proti nachlazení neexistuje žádná spolehlivá prevence. Doporučená je strava bohatá na vitamíny (hlavně na vitamin C, nejlépe v přirozené formě) a otužování sportem nebo saunou, čímž se posiluje imunitní systém. Samozřejmě, smysl má i vyhýbání se kontaktu s nachlazeným a pobytu mezi mnoha lidmi, zejména ve studeném ročním období.

Očkování proti chřipce pomáhá jen proti opravdové chřipce a ne proti "banálnímu" prochladnutí. U chřipky se jedná o těžké, horečnaté onemocnění, které je vyvolávané viry chřipky.


Mohlo by vás také zajímat