Jak bojovat s horečkou u dětí?

Proč vzniká horečka? Co se za ní skrývá? Jak máme správně postupovat, pokud se objeví nečekaně u našeho děťátka?

Co je horečka?

Horečka je jedním z nejčastějších příznaků nemoci, který provází děti zejména v prvních pěti letech života. V mamách je však stále zakořeněný strach ze zvýšené teploty.

Horečka je zvýšení tělesné teploty vyvolané složitými imunitními a termoregulačními mechanismy, které při ohrožení organismu zvyšují nastavené hodnoty centrálního termostatu uloženého v mozku (hypotalamus).

Normální tělesná teplota se pohybuje v rozmezí 36 - 37°C.

od 37 - 38°C mluvíme o zvýšené teplotě (subfebrilita),

od 38 do 40°C o horečce (febris, pyrexie)

a nad 40°C o hyperpyrexii

teplota nad 43°C způsobuje smrt

Příčiny horečky jsou rozmanité:

bakteriální a virové infekce,

plísňové infekce,

parazity,

nádorová onemocnění,

kolagenové nemoci,

úrazy mozku…

Přesto, že horečka je doprovodným příznakem mnoha nemocí, u některých vážných stavů může chybět (u novorozenců s nízkou porodní hmotností, při těžké podvýživě organismu, při vyčerpání organismu).

Během horečky se stimuluje imunitní systém dítěte:

zvyšuje se aktivita a funkce bílých krvinek, inhibuje se množení bakterií, zvyšuje se protivirová aktivita, zvyšuje se intenzita metabolických procesů buněk a tím se podporují procesy zapojené do imunitní odpovědi. Horečka tedy nejčastěji znamená, že vaše dítě bojuje s infekcí.

Děti zvýšenou teplotu do 38,5°C snášejí dobře. Při horečce nad 38,5°C je dítě rozpálené, mrzuté, malátné, někdy spavé, jindy trpí nespavostí, nechutenstvím a bolestmi hlavy. Pokožka je na dotek teplá a někdy i vlhká od potu. Hyperpyrexie nad 41°C se projevuje třesem, ztrátou tekutin, zrychlenou akcí srdce, šedavou barvou, někdy poruchou vědomí a mohou být přítomny i febrilní křeče.

Měření teploty

Dnes si už můžete vybrat způsob, jak měřit teplotu dětí. Nejčastěji se u nás používají skleněné rtuťové teploměry (pozor na nebezpečí toxických účinků rtuti při rozbití nebo poškození teploměru). Bezpečné měření tělesné teploty umožňují digitální teploměry. Lze jimi měřit teplotu v ústech, konečníku, podpaží nebo v uchu.

Měření teploty u kojenců a menších dětí

Nejvhodnějším způsobem měření tělesné teploty je v konečníku. Dítě položíme na podložku, zklidníme, jemně přidržujeme dolní část trupu rukou. Hrot teploměru potřeme olejem nebo mastičkou a jemně zavedeme do konečníku. Pokud pocítíme odpor, dále nepokračujeme. Při měření teploty v konečníku vždy odečteme 0,5°C. Nožičky miminka zvedáme při měření opatrně a netiskneme na bříško, abychom nevyvolali zvracení. Dítě nenecháváme při měření teploty bez dozoru. Neměříme teplotu bezprostředně po koupeli nebo sprše.

Měření teploty u starších dětí

Děti, které dokážou spolupracovat při měření teploty je nejvhodnějším měření teploty pod paží. Teploměr přiložíme přímo na kůži v podpaží. Ruku dítěte přeložíme přes hrudník, aby byl teploměr fixován. Pokud je podpaží vlhké od potu, musíme ho osušit a měření zopakujeme. Kontrolujeme, aby teploměr nebyl v kontaktu s oděvem.

Měření teploty u dospívajících dětí

Zde můžeme použít i měření teploty v ústní dutině. Dítě nesmí mít v ústech žádné jídlo, bonbón, žvýkačku. Hrot teploměru položíme pod jazyk a dítě zavře ústa, aby nehovořilo a ani nežvýkalo. Pokud dítě kašle, kýchá, má odřený nos a dýchá ústy, měření v ústech není vhodné.