RS virus - hrozba pro nedonošené děti

Respirační syncytiální virus (RSV) je nejčastějším původcem infekcí dolních cest dýchacích (bronchiolitidy - zánětu průdušinek a pneumonie - zápalu plic) u kojenců. K nejvíce ohrožené skupině patří zejména předčasně narozené děti a děti se závažnými vrozenými srdečními vadami.

Co je RSV?

RSV patří k nejčastějším virům dýchacích cest vůbec. Je rozšířen po celém světě. V našich krajích se nejvíce vyskytuje v sezóně od října do dubna. Je vysoce nakažlivý. Přibližně 2/3 dětí jsou infikované během prvního roku života a téměř všechny děti se setkají s touto infekcí před 2. rokem života.

Zatímco u dospělých a zdravých dětí proběhne nejčastěji jako běžná viróza (rýma, kašel, teplota) bez větších komplikací, u rizikové skupiny dětí probíhá mnohem dramatičtěji a může končit až smrtí.

Šíří se nejen kapénkovou nákazou (kašel, kýchání), ale i fyzickým kontaktem (podání rukou, líbání) s infikovanou osobou. Na místě kontaktu přežívá ještě několik hodin.

Příznaky infekce

Většina počátečních příznaků připomíná běžnou infekci horních cest dýchacích:

horečka,

výtok z nosu,

podrážděnost.

U předčasně narozených dětí se může projevit i letargií, apatií, nechutenstvím. Příznaky se zhoršují, když se infekce začíná šířit do plic a u dítěte se objevuje:

kašel,

lapání po dechu,

pískání při dýchání,

modrá ústa nebo rty,

dítě nedokáže dýchat.

Pokud se pomoc nedostaví v čas, může to skončit velmi špatně (i nejhůře).

Prevence při infekci RSV (u ohrožených dětí obzvlášť)

Je důležité:

Dodržovat zásady hygieny při kontaktu s děťátkem.

Vyvarovat se místům s přeplněným kolektivem, nákupním i mateřským centrům.

Izolovat nemocné osoby od dítěte.

Omezit kouření v rodině.

Kdo je nejvíce ohrožen

Nejvyšší riziko představuje RSV u těchto dětí:

předčasně narozené děti v útlém věku,

malé děti s vážným plicním onemocněním,

malé děti s těžkou vrozenou nebo získanou vadou srdce,

děti po transplantaci srdce.

Předčasně narozené děti

Normální těhotenství trvá 38. - 42. týdnů. Pokud se dítě narodí před 38. týdnem, mluvíme o předčasně narozeném. Myslím, že i bez dlouhých odborných úvah je každému jasné, že děťátko, které se narodí v 35., v 30., či 26. týdnu bude po mnoha stránkách ještě nepřipravené pro život mimo tělo matky. Některé méně, některé více, vše závisí od týdne narození: nezralá sítnice, nezralý zažívací trakt, nezralá imunita…, ale hlavně nezralé plíce. Když vám nefungují plíce, nefunguje vám nic. Neboť každá buňka potřebuje kyslík.

Plicní sklípky (alveoly), zodpovědné za přenos kyslíku z vnějšího prostředí do těla, se plně vyvinou až v 36. týdnu. Předčasné narození se proto často spojuje s nedostatečně funkčními plícemi a trvá to asi tři roky, než se plíce nedonošence stanou zcela zralými.

Stejně závažné může být onemocnění způsobené RSV, které postihuje děti s těžkou vrozenou vadou srdce. Děti s jednoduššími vrozenými vadami srdce, jako například defekty přepážek mezi předsíněmi nebo komorami, vrozenými vadami chlopní nebo některými poruchami velkých cév, mají zpravidla jednodušší průběh infekce. U dětí, které čeká několikastupňové operační řešení srdeční vady, však může být průběh infekce komplikovanější.

Čím je dítě mladší a rizikovější, tím je virus nebezpečnější. Pokud je dítě včas narozené, nemá srdeční vadu, nevyžaduje kyslíkovou léčbu, ani žádnou jinou léčbu, má zralé plíce, má normální imunitu, umí si s tímto virem podstatně snadněji poradit, jak si poradí dítě z rizikové skupiny. Každé takové onemocnění vrátí dítě zpět i ve vývoji plic, i v psychickém a motorickém vývoji.

RSV je virus, který napadá dýchací cesty. Proč patří do rizikové skupiny děti s vážnými srdečními vadami?

Pro srdečně-cévní systém je každá infekce stresová situace - mikroby, vysoká teplota, vyšší potřeba kyslíku celého organismu, a s tím spojené větší nároky kladené na srdíčko. Při těžké infekci dýchacích cest je to ještě horší, neboť do krve se kvůli poškozeným plicím dostává méně kyslíku, než tělo potřebuje, a proto se zvyšují nároky na srdíčko. Dostává signál, aby pumpovalo rychleji. A toto za určitých okolností - jako u motoru při vysokých otáčkách, může způsobit selhání srdce.

Naděje pro ty, co to potřebují

Přirozený průběh RSV je ve většině případů nekomplikovaný, u rizikové skupiny pacientů může vyžadovat hospitalizaci, potřebu kyslíkové léčby, ventilační podporu, léky (bronchodilatancie, mukolytika) a jiné.

V současnosti lze u vysoce rizikových pacientů předcházet tomuto onemocnění imunoprofylaxií proti RSV. Prevence spočívá v imunoprofylaxii, kdy se dodávají do těla hotové protilátky proti tomuto viru. Protože protilátky, které my dodáme do organismu se, jakoby nalepí na buňku těla v místě, kde by se mohl nalepit právě RS virus. Tím, že se obsadí vazebná místa na buňce něčím jiným, virus se už nemá na co přichytit, a tak se zabrání vzniku onemocnění.

Více o imunoprofylaxii

Tato forma prevence je odborníky přísně posuzována. Je to léčba finančně velmi nákladná, je však plně hrazena pojišťovnou.

Kde je ta hranice, které děti jsou na tom tak špatně, že imunoprofylaxii dostanou, a které ji ještě nepotřebují?

Je tu moment medicínský a moment ekonomický. Naším úkolem je vytipovat kritické a nejrizikovější děti. Jsou to děti s nejtěžšími vrozenými srdečními vadami zejména s jednokomorovou cirkulací, děti, které mají těžké srdeční selhání a děti po transplantaci srdce.

Co je RSV?